Dne 12. dubna 2011 budeme oslavovat 50. výročí vypuštění prvního člověka – Jurije Gagarina – do vesmíru. Od té doby se tam vypravilo 517 lidí, z toho někteří víckrát. V žebříčku nalétané doby zůstává Gagarin na posledním místě, pouze půldruhé hodiny tam nezůstal nikdo, jeho následovníci si pobyt ve stavu beztíže prodlužovali. Rekordmanem je ruský kosmonaut Sergej Krikaljov, který tam během šesti výprav strávil 803 dnů.

Američané končí s vypouštěním raketoplánů. Obsluhu Mezinárodní kosmické stanice tedy převezmou ruské osobní lodi Sojuz a nákladní Progress. Proto se NASA bude snažit posledními třemi svými plavidly tam dopravit co možná nejvíc velkých přístrojů a těžkých náhradních dílů.

Začátkem února by měl startovat stroj Discovery STS 133, který na sklonku minulého roku trpěl několika závadami, takže se jeho vypuštění muselo odložit. Po něm bude následovat Endeavour STS-134. Kongres rovněž schválil vypuštění ještě třetího stroje – STS-135 Atlantis, který měl pro předcházející dvě plavidla sloužit jako záchranná loď. Kdyby se i on na oběžné dráze porouchal, museli by čtyři kosmonauti zůstat na stanici ISS a postupně se vrátit na Zemi v sojuzech.

Mezitím několik soukromých amerických firem vyvíjí kosmické lodi, které by se měly podílet na zásobování ISS. Nejdál se dostala společnost SpaceX, která loni vyzkoušela v bezpilotním režimu stroj Dragon, vynesený raketou Falcon 9. V polovině dubna by měl letět Dragon C2, jeho úkolem má být přílet na dohled stanice ISS. Začátkem léta má Dragon C3 poprvé dopravit na stanici zásoby. Všechny tyto lety budou bez lidí, vývoj pilotované lodi potrvá určitě dva tři roky.

Čína plánuje start své první orbitální stanice Tchien-kung 1, česky Nebeský palác, na podzim. Potom k ní vyšle v automatické verzi osvědčenou loď Šen-čou, aby se s ní spojila. V roce 2012 by měli tuto stanici obydlet tři kosmonauti.

Koncem roku chce NASA vypustit automatickou stanici Mars Science Laboratory s průzkumným vozítkem Curiosity. Jeho hlavním úkolem bude hledat na Marsu organické sloučeniny či stopy života.

Rusové a Číňané chystají společnou expedici Fobos-Grunt. Automat má přistát na Marsově měsíci Fobos, nabrat tam vzorky půdy a vrátit se s nimi na Zemi.

Rovněž další státy chystají průzkumné sondy k tělesům sluneční soustavy, s jejich vypouštěním počítají až v dalších letech. Vzhledem k nedostatku peněz musela NASA zrušit ambiciózní projekt JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter), původně plánovaný na letošní rok. Tento automat měl zkoumat měsíce Europa, Ganymed a Callisto, u kterých existuje podezření, že by tam mohly přežívat nějaké formy života.

A jaké vědci čekají nové převratné objevy? Revoluční objevy jsou vždycky nečekané, překvapivé, někdy dokonce své autory zaskočí. Takže předpovídat velké objevy nelze, předpovídat můžeme pouze vývoj po dané cestě.

Pokud se týká kosmonautiky, tak hlavní úkoly jsou: (1) získávat co nejvíc poznatků o vesmíru a Zemi, (3) využívat družic (spojových, meteorologických, dálkového průzkumu, atd.) k dokonalejšímu životu na téhle planetě a (3) pátrat po stopách mimozemského života, což by usnadnilo i chápání vývoje života pozemského včetně některých zvláštností a možnosti nalezení nových postupů při diagnostice a léčbě nejtěžších nemocí.

Vyšlo zkráceně v MfD 28.12.2010

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz