14.10.2019 | Svátek má Agáta


SVĚT: Je už globální horečka za zenitem?

10.5.2007

Jednoduchý a hlučný obraz lidmi vyvolaného vražedného oteplování planety se zlehka začíná drolit.

Lidé ohřívají zemi. Jistě jste už o tom něco slyšeli. Pokud okamžitě všichni nepřestaneme létat letadly, jíst maso a nejlépe i vycházet z domu, v dohledné době se všichni uvaříme. Ať chceme či nikoliv, představa globálního oteplení prorostla naší kulturou.

Jižní polární čepička Marsu. Sondy říkají, že taje.Přesto se v krásném otepleném světě začínají tu a tam objevovat trhlinky. Tak dlouho se psalo, že nikdo ze slušných lidí, natož vědců a ještě víc natož klimatologů o lidské vině na globálním oteplování nepochybuje, až se údajně neexistující skeptici začali ozývat.

Vědci podle všeho milují hazard. Oproti mediálním představám idylického konsenzu vědců o globálním oteplování se začínají veřejně uzavírat sázky, ve kterých nejde ani tak o závratné finanční sumy, ale o prestiž. Mnoho vědců v lidskou vinu příliš nevěří a dokonce se už najdou i takoví, kteří nesou kůži na trh, kde je zatím pravděpodobně nemine obvinění z korupce zlými korporacemi nebo přinejmenším Ropák měsíce.

Vlivné vědecké časopisy publikují údajně neexistující alternativní teorie, které mají ambice vysvětlit pozorované chování klimatu jinak než sváděním viny na lidskou populaci. Ruské vědecké týmy kolem astronoma Habibulla Abdussamatova z Pulkovské astronomické observatoře v Petersburgu předpokládají, že klima řídí nikoliv lidské zlořády, ale cykly sluneční aktivity. Zároveň předpovídají, že se v horizontu několika let začne ochlazovat. Jejich argumentaci mimo jiné vtipně podporují například i data sond Mars Global Surveyor a Mars Odysey. Z nich totiž vyplývá, že v posledních letech tají marťanské polární čepičky, ironicky tvořené právě zmrzlým oxidem uhličitým. Snad ani ten nezavilejší zelený aktivista si zatím netroufne obvinit lidstvo z globálního oteplování Marsu, navíc podobné náznaky astronomové registrují i u dalších těles sluneční soustavy.

Osel již psal o velezajímavých experimentech dánského týmu Henrika Svensmarka z Danish National Space Center. Dánové právě zakládají úplně nový vědní obor – kosmoklimatologii. Tvrdí, že naše globální klima významně ovlivňují nikoliv auta a elektrárny, ale kosmické paprsky, a to tak, že se podílejí na vzniku oblaků. Jejich experimenty to hezky potvrzují. Změny pozemského klimatu by potom souvisely se změnami kosmického záření. A kosmické záření ovlivňuje aktivita našeho Slunce a pak situace v okolním vesmíru.

Představu apokalyptického oteplení v důsledku lidských vlivů rozhlodávají i další směry výzkumu. Postupně se vyvracejí další a další mýty, které neustále do zhloupnutí omílají mediální mašinky. Ukazuje se, že hurikány a další extrémní klimatické jevy s oteplováním opravdu nesouvisejí a pokud ano, tak naopak. Čím víc teplo, tím méně hurikánů. Některá měření dokonce zpochybňují celoplanetární oteplování jako takové, alespoň v jednoduché podobě, v jaké bývá prezentováno.

Na lidské oteplování nevěří mnozí paleoklimatologové. Jak postupně rozkrýváme Další podezřelý z případného globálního oteplování. Slunce okem sondy SOHO.pohled na historii planetárního klimatu, zjišťujeme, že současný vývoj klimatu i tak, jak je ve vulgární podobě prezentován médii, pravděpodobně není nic extra výjimečného. Zdá se, že v nedávné i dávné historii Země jsou běžná regionální i globální náhlá oteplení či ochlazení o několik stupňů v řádech desetiletí. A tak trochu bez lidí. Pokud je to tak, je najednou poměrně obtížné jednoznačně připisovat současný stav jen a pouze lidem.

Ještě nedávno by byla nemyslitelná souhrnná studie 19 převážně evolučních biologů v čele s Danielem B. Botkinem z University of California v Santa Barbaře, která se kriticky vyjadřuje k prorokování účinků globálního oteplování na biodiverzitu. Uvádějí, že dnes celá řada zaručeně správných matematických klimatických modelů chrlí depresivní čísla o brzkém zániku spousty druhů v důsledku globálního oteplování, letošní report IPCC rozhodně nevyjímaje. Vtip je v tom, že během posledních 2,5 miliónu let, kdy se naše planeta střídavě zmrazuje a rozehřívá v cyklu ledových dob, překvapivě vymřelo jenom velmi málo druhů. Prakticky s jistotou víme, že dnešní teplota není nejvyšší ani v poměrně krátkém časovém horizontu do minulosti a stejně tak víme, že se klima v této době mnohokrát měnilo šíleně rychle. Přesto skoro nikdo nevymřel. V odborných kruzích se tomu říká Čtvrtohorní hádanka (Quaternary conundrum) a nikdo jí příliš nerozumí. Autoři studie předkládají řadu rozumných doporučení, která by měla předpovědi vlivu změn klimatu na biodiverzitu vylepšit. Jak se zmínil i Osel, podle všeho jsou organismy obývající Zemi mnohdy schopnější, než si myslíme, a dokáží se s lecčím poměrně úspěšně vyrovnat.

Příroda dovede změnám klimatu srdnatě čelit...Na konci dubna překvapil i samotný IPCC. Druhá část letošní zprávy věnovaná možným dopadům globálního oteplování poměrně razantně odmítá závěry loňské takzvané Sternovy zprávy, kterou se teď denně ohánějí příznivci globálního oteplování. Stern odhaduje dopad klimatických změn na více než 20 procent celosvětové ekonomické produkce, což odpovídá světovým válkám nebo hospodářské krizi 30. let.

Jak si všimli komentátoři, jindy poměrně konzervativní a alarmistický IPCC náhle prohlašuje, že i kdyby se vyplnily ty nejčernější scénáře, které i většina vědců považuje za naprosto nereálné, stálo by to světovou ekonomiku 5 procent produkce. Zároveň sílí kritika převážně, ale nejen ekonomických vědců, že IPCC ve své letošní zprávě stále nesmyslně nafukuje negativní dopady klimatických změn a groteskně opomíjí možnosti adaptace lidské civilizace na nevyhnutelné změny klimatu, ať už budou jakékoliv a způsobí je cokoliv. Že by globální horečka začínala ustupovat?

Prameny:
National Geographic News.
Astronomy & Geophysic.
BioScience 57:227-236.
Ekolist

Obrázky:
Jižní polární čepička Marsu. Sondy říkají, že taje.
Další podezřelý z případného globálního oteplování. Slunce okem sondy SOHO.

Příroda dovede změnám klimatu srdnatě čelit...

Zveřejněno na Osel.cz








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.