Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SVĚT: Boření stereotypů stereotypy
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Jurax 22.2.2021 17:15No jo, doby jsou v čase různě blbé. V době ne tak dávné se taková děkanka hlásila k marxismu-leninismu, budování socialismu, s náboženskou otázkou byla vyrovnána (tzn. nechodila do kostela), měla vhodný kádrový původ a byla ve Straně; jinak by nebyla děkankou. Dnes arciť děkanka musí obhajovat módní diverzitu, gender hledisko, vyslovit se pro záchodky pro další pohlaví nebo aspoň se nestavět proti nim, ostentativně velebit BLM a nekritizoval nikoho s více pigmentem v kůži, nepřipomínat nobelisty židovského původu, nedotknout se nevhodnými slovy islámu, dávat si bacha s odsudkem čehokoliv, aby to nebyl hate speech proti někomu nebo něčemu (s výjimkou křesťanství a heterosexuálních mužů), nevyslovovat se k boji s kysličníkem jinak než kladně a měla by jezdit elektromobilem. Jinak se pod ní děkanská sesle bude viklat. Neškodí, i když v našich podmínkách je to obtížné, když shledá mezi svými předky nějakého barevného, nejlépe černocha; vylepší to do budoucna, až se tohle blbnutí dostane i k nám, její kádrový profil. Dneska to má vlastně složitější - nikdy neví, od jakých magorných aktivistů může být napadena a ze které strany to přiletí. |
|
|
J. Jurax 22.2.2021 17:24A ještě jsem zapomněl - dnes by měla být orientována levicově progresivně, kritizovat kapitalismus a nehanět cokoliv z EU prýštící. A velkým plusem by bylo, kdyby byla lesba. |
|
|
M. Valenta 22.2.2021 15:01Náročný a složitý úkol má větší šanci vyřešit tým složený z mnoha schopných a i různě orientovaných jedinců. Možná měla paní Nerudová na mysli něco podobného, jen to blbě vyjádřila. |
|
P. Milan 22.2.2021 15:34Ona to i blbě rozvedla. So geht das. Náročný a složitý úkol má větší šanci vyřešit tým složený z mnoha schopných jedinců. Tečka (pokud se nerozhádají). Orientace s tím nesouvisí. |
|
|
J. Jurax 22.2.2021 17:17Přesně. |
|
|
J. Jurax 22.2.2021 17:18Ehm - mohl byste rozvést, co rozumíte tou různou orientací? |
|
|
J. Lambert 22.2.2021 18:27Tradicne nemohl. Pan Valenta je totiz pouhy notoricky politicko-korektni pricmrdavac. |
|
|
P. Janoušek 22.2.2021 14:46Trochu dlouhé, ale vtipné. Souhlasím s panem Kechlibarem. |
|
|
P. Sura 22.2.2021 11:21Ty příklady stereotypů se Vám, Mariane povedly. Je potřeba je v dnešní době pořádně zdůrazňovat, když lidé díky pseudoinformacím mají stále zřetelnější tendence přijímat neotřelé "nové pohledy". Jedním z takových je i ta debata kolem záběrů chcípajícího ledního medvěda, kdy se vážně tvrdilo, že umírá kvůli klimatickým změnám. Jen proto, že reportér snad ještě neviděl, jak umírá přestárlý lední medvěd (lev, tygr...), kdy už nedokáže nic ulovit. |
|
|
P. Milan 22.2.2021 11:02Kechlibar tradičně 1*** Paní Nerudová zřejmě usilovně pečuje o svou popularitu, což je vidět i z toho, že se nechala naverbovat do Venezueliny komise pro "spravedlivé" důchody. Ty totiž budou možná vyšší, možná nižší, ale zaručeně nebudou spravedlivé. To by totiž bylo nespravedlivé k těm, kdo na ně v průběžném systému musí vydělávat. |
|
|
J. Jurax 22.2.2021 19:01Ono vskutku spravedlivý důchod nemůže být "spravedlivý" takzvaně sociálně. |
|
|
J. Nový 22.2.2021 10:04" by byly ve stejné pozici jako bojovník s lukem a šípy proti kulometu." . Proti kulometu je to samozřejmě nesmysl, ale když se přeorientovala anglická armáda z luků na muškety, byla to možná chyba. Angličtí lučištníci byli vyhlášenou a účinnou silou a proti sevřeným řadám většinou francouzských nepřátel, kdy už se ani nenosilo brnění by byli zkozonosnou silou. "Angličtí lučištníci vystříleli při bitvě u Kresčaku až 72 000 šípů za minutu. Střelec byl schopen vyslat deset až dvanáct šípů za minutu1, tedy zhruba každých pět sekund jeden. Lučiště nebylo kruhové, ale mělo průřez ve tvaru písmene "D" rovnou stranou dovnitř. Ačkoli šíp donesl nepochybně ještě dál, účinný dostřel tohoto luku byl zpravidla kolem 200 m - mířený pak mezi 100-150m. Muškety měly podobný účinný dostřel, ovšem jejich hladký vývrt zaručoval zasažení cíle jen na několik desítek metrů a počet výstřelů za minutu se zdaleka nedal s luky srovnat. @page { size: 21cm 29.7cm; margin: 2cm } p.sdfootnote-western { direction: ltr; font-family: "Times New Roman", serif; font-size: 10pt; so-language: cs-CZ; text-align: left; orphans: 2; widows: 2; background: transparent } p.sdfootnote-cjk { direction: ltr; font-family: "Times New Roman Cyr"; font-size: 10pt; so-language: cs-CZ; text-align: left; orphans: 2; widows: 2; background: transparent } p.sdfootnote-ctl { direction: ltr; font-family: "Times New Roman Greek"; font-size: 12pt; text-align: left; orphans: 2; widows: 2; background: transparent } p { direction: ltr; text-align: justify; orphans: 2; widows: 2; background: transparent } p.western { font-family: "Times New Roman", serif; font-size: 12pt; so-language: cs-CZ } p.cjk { font-family: "Times New Roman Cyr"; font-size: 12pt; so-language: cs-CZ } p.ctl { font-family: "Times New Roman Greek"; font-size: 12pt } a.sdfootnoteanc { font-size: 57% } |
|
|
Z. Lapil 22.2.2021 10:37Zajímavé. Říkám si ale, že jistě nějaký čas fungovalo obojí. Taky mohl mít vliv vývoj zbroje - kule z muškety bude nejspíš na oněch několik desítek metrů výrazně průraznější, než luk. A tak nějak tuším, že mušketa bude méně náročná na výcvik - mušketa je sice těžký krám, ale střílet z ní může každý, kdo se ji naučí naládovat, zatímco každých pár vteřin natáhnout dalekonosný luk - svaly mě bolí, a to o tom jen píšu :-). |
|
|
J. Nový 22.2.2021 12:29" Podle kronikáře Froissarta byl anglický lučištník na vzdálenost 30 kroků schopen prostřelit stehno rytíře, chráněné plátovou zbrojí a ještě usmrtit koně, na němž rytíř seděl. " Z jiného zdroje: "Anglický dlouhý luk vznikl úpravou z velšského luku. Byl dlouhý 1, 5 - 2 metry, vyroben většinou z tisu, ale někdy i z jilmu nebo jasanu. Byl tak silný, že na rozdíl od běžného způsobu, kdy se tětiva napíná dozadu k uchu lukostřelce, byl tento luk napínán energickým plynulým pohybem lučiště směrem od těla, takže z těchto luků mohli střílet jen silní muži. Šípy byly loket dlouhé (kolem 1 metru) a měly dostřel až 270 m. Byly opatřeny úzkými hroty, které dokázaly snadno proniknout kroužkovou zbrojí ještě na 100 metrů a na kratší vzdálenosti bez problémů probíjely i zbroj plátovou. Rychlost střelby mohla dosáhnout 12 a dokonce prý až 15 šípů za minutu |
|
|
Z. Lapil 22.2.2021 13:20Díky za výklad. Přišel mi o to zajímavější, že nejde proti mým znalostem. O kvalitě luků a lučištníků nehodlám pochybovat, evidentně to byla svého času špičková technologie. Snažil jsem se ukázat, že mušketa, ač méně účinná, měla své výhody. Možná včetně toho, že pro armádu lučištníků nemuselo být úplně snadné najít ty správné tisy. Roste to pomalu a jsou to spíš keře než stromy, takže najít bratru dvoumetrovou rovnou(?) větev pokud možno bez suků... Napadlo mě i tohle: houslař dělá housle ze dřeva připraveného svým dědou. Počítám, že solidní luk ze syrového dřeva taky neudělám. |
|
|
P. Milan 22.2.2021 11:04Jenže, výcvik toho lučišníka byl celoživotní. Mušketýra šlo vycvičit snáze. |
|
|
J. Nový 22.2.2021 12:30To je naprostá pravda. |
|
|
P. Milan 22.2.2021 15:37Nejspíš byly i jiné výhody, protože, kdo vítězí, obvykle nemění výzbroj a strategii. Takže pokud byly luky opuštěny, zřejmě uživatelé přestávali vítězit. |
|
|
P. Sura 22.2.2021 11:24No, pane Nový, tak jste si tu technicky zamachroval, ale utíká vám, že nebýt mušket, nebylo by kulometů .... Vývoj nezastavíš .... |
|
|
J. Nový 22.2.2021 12:27To nemělo být zamachrování. To byla jen reakce na tu větu, zdůvodnění tím, že jsem nedávno četl o bitvě u Kresčaku. Omlouvám se vám za tuto informaci. |
|
|
P. Sura 22.2.2021 12:51Neberte si to "zamachrování" tak doslova. Jen jsem nenašel v tom shonu jiný výstižný termín pro prezentaci informace z jiného zdroje v článku, který řeší úplně jiné téma .... Tak už se nezlobte!! |
|
|
J. Nový 22.2.2021 13:07Já se nezlobím |
|
|
J. Pankovic 22.2.2021 14:25Člànek je o Mimi jiné o stereotypech v myślenî |
|
|
J. Pankovic 22.2.2021 14:27...mimo jiné... (zatraceny činsky editor) |
|
|
P. Sura 22.2.2021 14:30V každém případě je o lukostřelbě jen velmi okrajově. Ale to jsme si vysvětlili. Člověci si rádi v pohodě pokecají...(....áme) |
|
|
J. Kadeřábek 22.2.2021 16:35No v době zasazené do fotografie náčelníka Apačů Geronima se už používala perkusní karabina a v roce 1860 přišla na svět Henryovka takže to nebyl boj mušketa versus luk. Nicméně výkon anglických lukostřelců s dlouhými luky byl obdivuhodný. A autorem článku zmíněný kulomet (Gatling) z téhož období se vyznamenal ve válce v Sudánu a Jižní Africe proti lukům a oštěpům domorodců. |
|
|
J. Jurax 22.2.2021 18:48Máte-li na mysli bitvu u Omdurmánu, pak tam Britové měli kulomety Maxim. A v době Geronimově se v USA zhruba od konce padesátých let 19. století užívaly kromě zadovkek perkusních (Sharps) už i zadovky na jednotný náboj (Snider, Peabody). |
|
|
V. Novák 22.2.2021 16:42U toho Kesčaku byly ještě palné zbraně v plenkách. Husiti je zdokonalili, taky po nich zbyly názvy "houfnice" (haubitze) a píšťala (pistole), ale furt žádnou velkou výhodu nepřiesly - tedy kromě toho, že lučištník i rytíř museli cvičit celý život, zatímco takovou "pistoli" (nejspíš dvouchlapovou) zvládl "pistolník" celkem rychle. V Americe teprve vynálezy pana Colta a pana Gattlinga předčily palebnou sílu indiánského lučištníka. A otevřely cestu ke genocidě indiáánů. |
|
|
J. Jurax 22.2.2021 19:09Ano. Ovšem luk byl tehdy na vrcholu vývoje; už jej nebylo jak zdokonalit. Palná zbraň, tedy zde puška, měla velký vývojový potenciál. Navíc lučištníci byli vojáci příliš specializovaní; nebylo je možno užívat jako běžnou pěchotu - a vzhledem k dlouhému náročnému výcviku to ani nebylo efektivní. |
|
|
P. Lenc 22.2.2021 9:16DĚKUJI! |
