20.1.2021 | Svátek má Ilona


Diskuse k článku

ŠUMAVA: Tetřev hlušec

Nejodolnější lidští jedinci jsou podle egopsychologů, ale i dalších vývojových psychologů, právě ti, kteří vyrůstají od malička v prostředí s přiměřeným počtem frustrací, stresů. Takoví jedincí se v životě obvykle dobře adaptují na zátěž. A jsou úspěšní. Principy vývojové psychologie, zdá se, neplatí jen pro člověka, ale i pro ohrožené druhy včetně ptáka roku 2012 - tetřeva hlušce.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
L. David 24.3.2012 12:56

Ještě kdybyo tom věděli ekoteroristé

P. Rada 24.3.2012 11:42

Užovka stromová, smrk, tetřev ... a člověk.

Paní Markvartová  zřejmě ráda poslouchá motorové pily, harvestery...  které těžaři dokáží předvést v akci i v chráněných územích prvních zon národních parků. Pochopitelně ale jen když je zaručena návratností akce.   Autorka si opakovaně sympatizanty s urychleným kácením stoletých hledá na jeviště NP a nyní i s kůrovcem a tetřevem v hlavní roli.  V tom, že kůrovec i toho vymírajícího tetřeva může nasytit má kus pravdy ale jen přeneseně a tam, že obživu tetřev najde po spontálním popadání kmenů a nevznikne tak holina jak po těžbě, ale různorodý porost.

Kůrovcová kalamita zřejmě jen tak nezkončí a to nejen na Šumavě, protože její propuknutí hrozí v celých čechách, kde je smrk poslední dvě století velkoplošně pěstovanou ale nyní zárověn zdravotně oslabenou dřevinou. Kůrovec se latentně také vyskytuje celoplošně, ale vyhovuje mu naopak nastávající teplejší a sušší klima. Je tedy jen otázkou času, kde podnět jako větrná kalamita, proces spustí. http://www.climips.cz/index.php a naskytne se šance i pro tetřeva a další.

Podobně jak vymírající tetřev (http://www.vesmir.cz/clanek/tetrev-hlusec), který se stal ptákem roku 2012 (http://zpravy.idnes.cz/ptakem-roku-2012-je-tetrev-hlusec-ohrozeny-obyvatel-sumavy-pz9-/domaci.aspx?c=A120207_122317_domaci_abr)  je ale na člověka a jeho zásahy do přírodního prostředí velmi závislá třeba i Užovka stromová. Ta se dnes vyskytuje už také jen ojediněle. Je dokonce tak výrazně vázána na lidská osídlení, že s toho vznikla jak doktorská práce, tak článek ve Vesmíru 1/2009 "Překvapení v posteli" od R. Musilové.

Důvodem anomálií v rozšíření tetřeva, kůrovce, smrku i té užovky je dnes nesporně tzv kulturní člověk. Užovka jeho expanzi adaptačně vyřešila dokonce tak, že se musela stáhnout s hospodářsky obdělávaných ploch polí a lesů až do lidských zahrádkářských sídlišt, kde jedině zůstaly hromady zanedbaného kompostu a kde přečkává zimu i může vyvést potomstvo. Kulturní krajina je pro ni podobně jak pro tetřeva a další totiž doslova pouští.

J. Krásenský 25.3.2012 11:29

"Kulturní krajina je pro ni podobně jak pro tetřeva a další totiž doslova pouští."

Zatímco bezzásahové sušiny, dnes již zřetelně rozpoznatelné i z vesmíru, jsou pro tetřeva, užovku skutečným rájem.

P. Rada 25.3.2012 15:14

Re: Kulturní krajina se mnohde stává doslova pouští.

O tom ráji to tvrdí  J. Krásenský a podobně nepřesně jak fakt o pohledu z vsmíru. Takto jsou dnes rozeznarelné už i jednotlivé osoby... a neozbrojené lidské oko přitom může rozeznat i kamiony na dálnicích.

A k věci těch "sušin". Skutečné sucho v přízemní vrstvě je daleko výraznější tam, kde se provede svoz pokáceného a navíc třeba i pozbírá a vypálí klestí, jen aby se nová sadba dala sázet strojně... Taková holina prochází extrémním vymrazením,  osluněním,  ošleháním větrem, deštěm... a právě proto se na ní obnovuje porost nejpomaleji - na horách tuplovaně, o stejnověkosti nemluvě. Holina bývá proto potižena erozně a i tím Vámi zmíněným sucem podstatně více, jak jeli prostor ponechán bez těžebních zásahů. Ponechání přírodní obměně je proto jak nejlevnějí tak nejrychlejší cesta pro vitální porosty i faunu.

Jiná pravidla jak pro komplexnost potřeb NP ale platí pro hospodářský les - ten má však podstatně užší cíle.

A k té naší tzv většinově kulturní krajině, zpravované mnohdy nedomyšleně a velkoplošně hnojením, herbicidy, pesticidy... - není divu ,že se pouští nejen z hlediska rozmanitosti, postupně stává -ztrácí totiž úrodnost. Je to také často proto,že na ní nehospodaří vlastníci ale převážně nájemci, kterým jde hlavně o momentální zisk. - "A po nás potopa - nebo spíše poušt?"

J. Šimek 24.3.2012 11:21

Turisté 2012 a dřevaři 1869.

Snaha přebít intenzitu rušení teřeva turisty v roce 2012 formulací "duněly sekery a drnčely do dřeva zařezávající se pily", myšleno dřevařů v roce 1869, mě fakt rozesmála.