Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠUMAVA: Co dostaly české smrky pod stromeček?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Opatrný 31.12.2016 9:41autor žel optimismus zatím postrádá "...Nesouhlas proto se závěrečným apelem autora na optimismus v tom smyslu, že to příroda sama zvládne..." Omlouvám se panu Radovi,nejsem v tomto směru optimista, jen jsem se volně odvolal na poslední větu "vesmírného článku", diskutovat je třeba s jeho autory. Inu zákon kyvadla - od nadšené rétoriky "poručíme větru dešti" k pevné víře ve "všemocnost přírody". Nepochybně. Koneckonců, jak bylo v diskusi opakovaně řečeno, taky jsme část "Přírody", ona už si nás srovná. |
|
P. Rada 31.12.2016 17:13Re: autor žel optimismus zatím postrádá Děkuji každopádně za reakci pane profesore. Jste jeden z mála autorů který vůbec reaguje na své čtenáře. Cením si zvláště toho, že takto děláte diskusi živější a vstahy na přírodní okolí si tím spíše připomeneme. Pěkný Nový rok. |
|
|
J. Kraus 30.12.2016 23:38německý kšeft Těží se masivně v celé republice a pily krachují, vlastně většina už zkrachovala, protože nemají dřevo. Všechno jde do Německa. Ten šumavský kůrovec dělá potřebnou práci. |
|
|
Z. Opatrný 30.12.2016 15:02preferujme data před emocemi a klišé Dík za komentáře, odpověď začnu zdánlivě „odjinud“. Diskuse po skončení našeho katedrálního semináře o klimatických změnách (přednášející Mgr. Ač, Ústav výzkumu globální změny AVČR, viz blíže https://www.natur.cuni.cz/biologie/biologie-rostlin/seminare-1/materialy_2016-2017/2016-zs-seminar-07-ac.pdf) začala otázkou jednoho z našich doktorandů : už někdo po vyslechnutí této vaší přednášky spáchal sebevraždu ? I mne formalizovaného Skeptika ta sbírka dat, včetně „kůrovcových“, zaskočila. V tomto kontextu mne proto tradiční odkazy třebas na 65 milionů let soužití smrkových porostů s lýkožroutem neuklidňují. Pacient je nemocen extrémně vážně a srovnání s ebolou je sice záměrně přehnané, ne však nekorektní. Co tedy bude dál, až se škůdce prožere k okrajům oné požadované a vychvalované kompaktní zóny ? Bavorský les ? Dle světově uznávaných eko odborníků (prof. Jan Jeník) je jak původní strukturou lesa, tak zejména klimatem (mj. návětrná strana, více zavlažovaná, nadto broučci se nesou pěkně po větru do Čech..) výrazně odlišný. No a genové inženýrství ? Ale jistě, metodiku u jehličnanů již před pár lety zvládli a publikovali třebas kolegové doc. Bříza a Dr. Pavingerová z Jihočeského biologického centra. No, pak tu máme dalších pár desítek let do „uvedení do praxe“. Ale hlavně – to si vážně myslíte, že někdo pustí na Šumavu GM smrky ? Před rokem pořádala ČZU svůj tradiční festival vědeckých filmů. Byl jsem pozván ke shlédnutí a komentování některých z nich. Studenti tamní Lesnické fakulty ( z ní pocházejí i autoři onoho vesmírného článku, ne celá katedra však sdílí jejich názor) možno říci povinně shlédli otřesnou tendenční agitku "Synthetic forest" o plantážích GM topolů, pěstovaných jako rychle obnovitelné palivo. Na přednášce odborníka ze světového pracoviště Marca van Montagu z Gentu však bylo téměř prázdno. Většinou jen "my hoši a dívky co spolu chodíme :-)). Inu,když dva dělají totéž,není to totéž. Na letošním Academic Film Olomouc obdržel prof. Montagu hlavní cenu |
|
|
P. Rada 30.12.2016 16:26Re: Preferujme data před emocemi? Pane profesore Váš zásadní omyl tkví v opomíjení faktu, že kůrovec jak jsem uvedl je už miliony let rozšířen v celé oblasti kam až stromy sahají. Těch kůrovců je celá řada a chovají se různě ale společné mají to, že jsou spolu se stromovým patrem všude latentně - na rozdíl od eboly. S postupem klimatické změny kůrovec eskaluje. Proč nereflektujete odborné podklady nebo si ani téma nezadáte do vyhledávače googl...? To by mělo předcházet emocím. Dojdeli k polomu a vzláště tam kde se uměle vysází monokulturní stejnověký les je pak takový systém extrémně citlivý na nerovnováhu. Ta může přejít až do kalamitního stavu kdy vícegeneračně přemnožený kůrovec napadá dokonce zdravé stromy kterým se jinak vyhýbá. (Podobně ale i u lidí jejich přemnožené bílé krvinky...- např při alergické reakci...) K tomuto přemnožení kůrovce dochází jak spontálně v důsledků přírodních anomálií tak pravidelně vzláště dnes tam kde člověk uměle vytvoří produkční les jednostranně zaměřený na dřevní produkci a zároven nastartuje klimatickou změnu která tu nebyla 10 mil let!!! Postižen kůrovcem je pak nutně celý mírný pás planety. Biosféra jako celek začíná mít s lidskými externalitami mnohde problémy ve smyslu ztráty své stability. U nás je to nejvíce patrné např na rozsáhlých monokulturních a vrostlých smrkových porostech ale napadena je i borovice.... Stačí málo a kůrovcový požár zlikviduje tuto člověkem nerozumě iniciovanou ale o to intenzivnější anomálii. K nadhozené otázce: ..."Už někdo po vyslechnutí této vaší přednášky spáchal sebevraždu?" ... Na tu se nabízí jednoduchá odpovděd. Lidstvo už začalo s likvidací své vlastní kultury - chceteli právě sebevraždu. Války na středním východě byli totiž iniciované jak populační explozí tak suchem které v oblasti nepanovalo nejméně celých900let zpět co existují dendrologické záznamy a to není jediný dnes známý dopad. Úhrně o tom vyšel i v OSN iniciovaný dokument: https://www.seberizeni.cz/je-s-nami-konec/ |
|
|
P. Han 30.12.2016 17:39Re: Preferujme data před emocemi? Pane Rado, několikrát jste přiznal, že v oborech, o kterých tak zaníceně píšete, nejste odborníkem. Takže moc nechápu vaši drzost, se kterou se snažíte odborníky mistrovat. Věřte, že pro získání "odborných podkladů", jak to neodborně nazýváte, slouží jiné zdroje než váš Google. Ze kterého si stejně vybíráte jen to, co se vám hodí, protože k problému přistupujete pouze emocionálně a jiné názory prostě odmítáte brát na vědomí. |
|
|
P. Rada 30.12.2016 19:24Re: Preferujme data před emocemi? Pane p.Hane. Vystupuji jako diskutující a nikoli jako kantor kterej "misruje". Proto naopak Vaši reakci snažící se omezit projev považuji právě za projev oné "drzosti". Argumenty k tématu samotnému totiž příznačně neuvádíte. Diskuse je zde volná a regulovaná jen řádným přihlášením a závazkem slušného vystupování - což jsem doufám neporušil. Pokud ano dejte vědět v čem konkrétně. Nebo je zde povinné pochlebování? Autor který zde komentuje výskyt kůrovce na Šumavě primárně také není lesníkem ani klimatologem - ale komentuje v těchto souvislostech kůrovce na Š. tak jako by jinde neměl latentní a navíc stále častěji gradující výskyt. Navíc v diskusi k tématu údajná odbornost není primárním kriteriem - tím by snad měly bát věcné argumenty. Přirovnání s ojediněle se vyskytující ale nebezpečně epidemickou ebolou (oproti běžnému latentnímu tedy nekalamitnímu výskytu kůrovce) je zavádějící a tím se autor dopustil věcné nekorektnosti na kterou jsem reagoval. Nejde přitom o v dlouhodobém důsledku banalitu ale zřejmě o počátek procesu který v konci stoletím změní naší krajinu na podobnou té, která je dnes k vidění na balkánu či v severním Španělsku se všemi kulturními i ekonomickými dopady. Toto ponese celá společnost a tím více čím rizika dnes budeme bagatelizovat. Za budoucnost cítím spoluzodpovědný a proto jse mreagoval. Optimismus, že si příroda poradí v tomto ohledu naprosto nesdílím - ba naopakak! - a zřejmě nejsem sám. Tvrdím na otázku úvodem položenou ..."Co dostaly české smrky pod stromeček"..., že přírodnímu prostředí a u nás zejména smrčinám udílíme kruté a bezohledné rány den co den, rok co rok už mnoho desetiletí a tedy nejen na Vánoce. Podobně jsou na tom dnes ale i borovice a další... Vidět to může kolem sebe už prakticky každý kdo má jen trochu "oči otevřené". Příroda pod naší "péčí" začíní odumírat. http://www.vulhm.cz/sites/files/soubory/24_LOS/Kurovcova_kalamita/2016_LOS_letak_BO_a_sucho.pdf |
|
|
P. Han 30.12.2016 22:50Re: Preferujme data před emocemi? No, píšete-li o "zásadním omylu" a posíláte-li autora na Google, zdá se mi to býti mistrováním. Autor je přírodovědcem a toto spadá do jeho specializace. Právě zbožštění bezzásahových zón zasazuje krajině těžké rány. Ano, příroda si s nimi sama neporadí. A to je právě to, oč tu běží. |
|
|
P. Rada 31.12.2016 1:20Re: Preferujme data před emocemi? Souhlas s tím, že příroda si sama neporadí. I těžbou jako nejradikálnější metodou se to jeví dlouhodobě nezvládnutelné. Sami lesníci doufají, že důkladně ZAPRŠÍ. Právě chladné deštivé letní počasí ukončilo tu poslední kůrovcovou kalamitu na Š. u které autor ulpívá a nereflektuje celostátní stav. Nesouhlas proto se závěrečným apelem autora na optimismus v tom smyslu, že to příroda sama zvládne, protože sucho je i u nás průvodním jevem klimatické změny a celoroční deficit už trvá prakticky desetiletí a bude asi hůř. Imise CO2 i metanu totiž rekordně rostou. Lesníci opakovaně a už mnoho let let uvádějí latentní rozšíření kůrovce celoplošné. Autor ale kupodivu zastává analogii s epidemickou ebolou. http://www.silvarium.cz/lesnictvi/podle-lesu-cr-hrozi-letos-velka-kurovcova-kalamita http://www.lesaktualne.cz/stitky/kurovcova-kalamita-2016 http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/cesku-podle-lesniku-hrozi-nejhorsi-kurovcova-kalamita-za-poslednich-20-let--1593184 |
|
M. Prokop 30.12.2016 21:33Re: Preferujme data před emocemi? O co méně odborník, o to více agitátor. |
|
|
K. Drábek 30.12.2016 19:42Re: preferujme data před emocemi a klišé Stejně, jako lze získat z rašelinišť data o výskytu rostlin, lze získat i data o výskytu hmyzu. Jenomže to dá práci, moc práce... |
|
|
P. Rada 30.12.2016 11:58Nekorektní argumentace prof Opatrného. Předně pan profesor opoměl uvést, že nejen změna klimatu je dál gradují proces se kterým lidé skoro nic oproti proklamacím nedělají ale že těch nestabilit jsme nastartovali celou řadu. Např. stále trvá geohistoricky vysoká celková kyselá depozice a to na vzdory tomu, že k odsíření už mnohde došlo. Kyselá depozice byla v kritických letech 80-tých na zhruba čtyřnásobné úrovni a tak nejde o ukončení v pokračujícím neblahém vlivu. V místech s mělkou půdní vrstvou jako jsou právě horské oblasti je to pak celoročně od lidstva "dárek" pro tamní život podstatný. Proto jsou vrcholové potoky a i Černé jezero dodnes prakticky mrtvé ačkoli před rokem 80 tam ještě žil pstruh či lipan. Podobný tlak dopadá ale i na celý les který je tímto stresován. Omezováním diskuse na právní bezzásahovost jen s hlediska vymezení těžebních zon proto považuji za nekorektnost v důsledcích velmi významnou. Ještě větší ale považuji nekorektnpst srovnávání kůrovce s ebolou. Kůrovec je totiž latentní složkou smrkových lesů už 65 milionů let a za tu dobu se stal jakousi bílou krvinkou smrkových porostů která oslabené a nemocné urychleně transformuje na nový půdní supstrát. Sotva kdo v populaci lidské však s ebolou v krvi běžně přežívá tak jak je kůrovec latentně přítomný celoplošně a určitě né už nikoli po dobu 65 milionů let. Lidé si své společenské zákony kterými např regulují přírodu do "zon" stanovují velmi suběktivně a není proto divu, že ..... "nás příroda překvapuje svou silou a vynalézavostí a přesvědčuje nás o tom, že pracuje svým vlastním tempem." .... K tomu jen podotýkám, že tím není řečeno nic o tom, zdali jako druh budeme nadále tak významnou přírodní složkou jak ještě nyní a s tohoto hlediska šance pro náš vlastní druh který je v přírodě převážně nadstavbou, nevidím do budoucna na rozdíl od autora vůbec optimisticky. |
|
K. Frauknecht 30.12.2016 12:51Re: Neuvěřitelnej tydýt! Neznámej zelenej "rádobyaktivista" vede "rádobyvědeckou" dišputaci s Prof. RNDr. Z. Opatrným, CSc. :-)))) Inu, rozhlédnu-li se kolem, mnohé se vysvětluje. |
|
|
P. Rada 30.12.2016 13:42Re: Neuvěřitelnej tydýt! Reagujete-li "aktivně" na mě - zkuste to věcně něčím ověřitelným. Takto mohu zareagovat jen na formální stav. O tom, že je autor ověnčen tituly vím, má i široké znalosti a dokonce jsem se sním trochu náhodou setkal jak na seminářích tak přímo v jeho pracovně. Možná proto, že vím, jak si kritického postoje váží, tak si troufám oponovat názor k tématu na které sám reaguje ale v jiném oboru než kde je "doma". V tomto ohledu jsme vyrovnanější. Zkuste se se mým náhledem popasovat také věcně - tedy bez používání pejorativních nálepek. Máte nato? |
|
J. Lepka 30.12.2016 13:53Re: Neuvěřitelnej tydýt! a co vy, pane Rado, už používáte šlapací dynamo na pohon svého počítače nebo jste tak neekologicky připojen k síti ??? |
|
|
P. Rada 30.12.2016 14:30Re: Neuvěřitelnej tydýt! Pane Lepko když jsem byl jako kluk, tak jsem měl k ruce "šlapací" baterku ještě po wermachtu. Už tehdy ti kteří chtěli vyhrát se museli snažit být technologicky na špici. K výhře bylo ale potřeba být na úrovni i morálně a ani to Vám zřejmě dodnes nedošlo. To, že připojení k síti je neekologické totiž předpokládáte zdá se právě Vy! Já jsem toto nikdy netvrdil - naopak považuji propojení celoevropských sítí dálkovými nenergovody za páteř energetické životaschopnosti tohto kontinentu. Osobně mi ale odběr ze sítě momentálně snižuje sluneční svit a protože minimalizaci náročnosti na odběr vidím jako další stranu téže mince která bude mít faktickou hodnotu. Tepelný solár mi přitom právě nyní přitápí asi 2KW. Budeli spotřeba malá, mohou tzv "chytré sítě" sehrát v budoucnu podstatnou roli. Systémy s závislé zejména na dominantních centrálních zdrojích mohou převažovat jen tam kde bude komplexně pojatá vysoká efektivita zdrojů toto umožnovat. Trend decentralizace ale už respektují i takové firmy jako ČEZ. Jak jste na tom Vy? |
|
|
J. Lepka 30.12.2016 21:07Re: Neuvěřitelnej tydýt! Já jedu na baterky a dobíjím na noční proud. To víte energetik. |
|
|
P. Rada 30.12.2016 21:41Re: Neuvěřitelnej tydýt! Možná jako "energetik" máte přístup k neobvykle levným akumulátorům a dalším nezbytnostem s vynikající znovudobíjecí schopnosí - že by LTO? http://freeenergy4u.cz/e-shop/LTO Nebo patříte mezi takové kteří si mohou dovolit koupit automobil třídy "Tesla"? Já totiž noční proud využívám také ale ten zas běžně není až o tolik výhodnější aby se komukoli seriozně uvažujícímu vyplatilo pořídit a nabíjet baterky jet na "noční proud". Něco jiného je načerno ale kolem toho je taky podobně temno jak v noci - že? Tak spíš typuji, že se v "energetice" možná "vyznáte" ale nese to blíže nepopsatelná a obtížně reprodukovatelná rizika. |
|
|
K. Drábek 30.12.2016 14:34Re: Nekorektní argumentace prof Opatrného. http://casopis.vesmir.cz/clanek/kysele-deste-a-horska-raseliniste |
|
|
K. Novák 30.12.2016 15:33Re: Nekorektní argumentace prof Opatrného. Pan "profesor" Opatrný nechápe rozdíl mezi přirozeným a produkčním lesem a nechápe účel národního parku. Nechápe, co je to příroda. Diskutovat s ním zřejmě nemá smysl. |
|
|
P. Han 30.12.2016 17:59Re: Nekorektní argumentace prof Opatrného. Pan profesor to chápe velmi dobře, "Nováku". Ale máte pravdu, že s ním nechcete diskutovat. Pro něj by to určitě nemělo smysl a pro vás, který byste to stejně nepochopil, nakonec také ne. |
|
|
K. Drábek 30.12.2016 19:14Re: Nekorektní argumentace prof Opatrného. A čo je to také "přirozený les"? Takový, který vznikl bez zásahu lidí? Třeba zarostlé lomy a haldy? Víte, že pramen Vltavy vytéká ze starého dolu? Jezírka v rašeliništích jsou zbytky po staré těžbě. Boubínský prales musí být oplocen, jinak ho zničí vysoká. Před zvěří les chráníme, před kůrovcem ne? Přírodní je i lesní požár. Až bude les hořet, budeme zasahovat? |
|
|
M. Šálek 30.12.2016 22:55Re: Nekorektní argumentace prof Opatrného. Co je vlastně příroda, je opravdu k zamyšlení. Ona si totiž ta "potvora" dělá co chce a občas je nutné jí "pomoci" třeba pomocí traktorů nebo i tanků, čili, slovníkem zeleného šumavského aktivisty, "nepřirozenými antropogenními zásahy". Viz např. http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/PR-jak-chranit-prirodu-nejen-tanky. Zelené dogma bezzásahovosti tedy platí i neplatí, a to zcela libovolně, tedy spíše podle názoru příslušného aktivisty nebo odborníka, popř. podle grantů, které by se na to daly získat. "Přírodě" je úplně putna, jestli je Šumava suchá nebo zelená, nějaký ekosystém tam bude vždycky. Osobně bych NP Šumava zrušil a nahradil CHKO, lesy (které by měly lépe chránit před např. před povodněmi) by se pod racionální správou lesnických odborníků obnovily rychleji a lidem by se tam žilo lépe. Po prosazení dogmatu bezzásahovosti teď vypadají šumavské lesy podobně jako Krušné hory v době bolševika a neodsířených uhelných elektráren. |
|
|
J. Kokaisl 30.12.2016 11:21Je to záhada Jakoby Šumava byla zalesněna jen na jedné straně pohoří. Na druhé straně pohoří, v Bavorském lese, rovněž rostou stromy a mezi nimi smrk. Ani jedna ze stran hádajících se o Šumavu nepoužívá jako argument zkušenosti bavorských lesníků, jejichž hospodaření nebylo zasaženo socialistickým přístupem k lesu. Proč? Něco vadí? Jak hospodaří lesník v Bavorech? Má stejné problémy jako lesníci na naší straně pohoří? Jak moc do hospodaření mu zasahují zelení aktivisté? Jak je upravena a omezena turistika na straně za hřebenem Šumavy? To jsou otázky, na které bychom, my obyčejní občané platící daně, rádi znali odpověď. Nemám nic proti výzkumu, ale na Šumavě se ani tak nemusí angažovat vědci s dosud neověřenými teoriemi, jako spíše zdravý selský rozum, který bude schopen akceptovat staleté zkušenosti lesníků našeho souseda. |
|
|
K. Frauknecht 30.12.2016 12:56Re: Je to záhada Vím minimálně o dvou ovlivňujících aspektech: 1) Bavorská jihozápadní (tedy teplejší) strana Šumavy je povlovnější (mírnější), listnáče vystupují do vyšších nadmořských výšek a smrku je méně. 2) Česko je pupkem světa a jeho obyvatelé ví nejlépe co a jak. |
|
|
M. Starý 30.12.2016 14:12Re: Je to záhada My jsme mistři v znovuobjevování kola (hlavně když jsou na to granty a dotace). Východní Němci přijali západoněmeckou legislativu ze dne na den, my jsme šli "českou cestou" legislativních smrští a nekonečných experimentů páchaných na české zemi a národě. A je jedno, zda jde o ekonomiku nebo o kůrovce. |
|
|
P. Maleček 30.12.2016 7:21Ve jménu záchrany šumavské přírody zrušme NP. Je nepřehlédnutelné, že se šumavskou přírodou to začalo jít z kopce, když se na Šumavě vyhlásil národní park - NP. Do té doby si spokojeně fungovala pod hlavičkou CHKO s rezervacemi jen tam, kde zůstaly poslední zbytky původní Šumavy. Viz letité původní smrčiny v okolí pramene Vltavy. Ty zařvaly právě díky zřízení NP, když v je obklopujícím průmyslovém lese (jako ve většině plochy NP), bylo NP zakázáno likvidovat kůrovce. On totiž NP Šumava nebyl zřízen z důvodu ochrany přírody, ale z důvodu, aby si na něm nejrůznější nenažranci mastili kapsu. Začali s tím šumavští starostové, ve většině majitelé penzionů, kteří si značku NP vydupali v představě, že značkou NP omámené turisty bude snažší a víc oškubat. Pak jim NP vyfoukl prý ekolog Bursík, ve skutečnosti agent pražské dřevařské lobby, které pod značkou NP řízeně namnožený kůrovec přinesl obří zisky. Poté se značky NP zmocnili prý ekovědci, ve skutečnosti dojiči nejrůznějších grantů a dotací. No a čím větší NP, tím větší šance dojit. Teď se NP zmocnil Babiš. To přes svého fámuluse v čele min. živ. prostředí Brabce, dříve řiditele jedné z jeho páchnoucích chemiček. Ten dal NP v šanc nejrůznějším ekopošukům, to coby průhledný úplatek za to, že ekopošukové, zároveň vyděrači dají pokoj Babišovým páchnoucím fabrikám a ničení zemědělské krajiny i půdy průmyslovými plodinami. Což Babišovi znásobí jeho zisky. A tak je zřejmé, že jediná cesta k záchraně šumavské přírody je přes zrušení NP. Jen to nenažrancům zavře jejich zisky generované na úkor šumavské přírody. A ta se pomocí člověka skutečně milujícího, ne drancujícího Šumavu - ano rychle zregeneruje. |
|
|
Š. Hašek 30.12.2016 9:52Re: Ve jménu záchrany šumavské přírody zrušme NP. Ve jménu záchrany přírody (kdekoliv, obecně), jest nejlepší ji jaksi nechat (pokud to jde) na pokoji. Šumava nezahyne, "zahynou" zřejmě jen "sny některých zúčastněných". Zejména překližkářů a "poznávačů přírody" v bělostných goretexadidaskách. Země nezažila stav/situaci, aby "příroda bez volebního programu zahynula". |
|
K. Wágner 30.12.2016 7:09Území napadené ebolou má být co největší "Území napadené ebolou má být co největší, aby se mohly co nejlépe projevit přirozené mechanismy vedoucí k její eliminaci?" Přesně jste to vystihl, pane profesore! |
|
|
S. Ševeček 30.12.2016 10:01Re: Území napadené ebolou má být co největší http://stans.rajce.idnes.cz/Lipno_2016/#zelenkrovec.jpg |
