Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dva největší případy, kdy se oficiální věda v poslední době znemožnila a snížila své renomé v očích veřejnosti jsou covid pandemie a klimaalarmizmus, kdy byla věda protlačována nasilu politiky a aktivisty, aniž by byla schopna poskytnout dostatečné a důvěryhodné argumenty. Varovný byl zejména fanatismus s jakým byly prosazovány narativy té správné strany a umlčována strana druhá. Co si budem povídat, i vědu lze zneužít ve jménu ideologie či mocenských zájmů.

Konkrétně co bylo protlačováno násilím a v čem byla umlčována protistrana?

Nehádejte se o oteplování, ať už se otepluje nebo ne a ať už to oteplování způsobil člověk nebo ne nedno je jasné:

U NÁS SE OTEPLUJE PŘÍLIŠ POMALU.

Zelení chtějí zakázat topení vším kromě (zatím) elektřiny kterou chtějí pro změnu znemožnit vyrábět v zimě a následně znemožnit vyrábět úplně (OZE vydrží tak průměrně 10 roků a na další generaci nebude energie na výrobu ani peníze na koupení z Číny). Takže u nás potřebujeme oteplení nejméně o 10°C, a to rychle, jinak v zimě pomrzneme.

Radiační účinnost plynu CO2 se nemění lineárně – čím vyšší jsou jeho koncentrace, tím pomaleji roste jeho schopnost dále oteplovat atmosféru. Pokud by teoreticky rostlo množství oxidu uhličitého stále stejným tempem, jeho schopnost oteplování planety by klesala. Tento málo známý fakt nás ovšem zatím příliš vzrušovat nemusí, protože současné koncentrace nejsou tak vysoké, aby se tento efekt výrazně projevil. Neznamená to navíc, že by nutně reálné oteplování zpomalovalo – na to totiž působí ještě celá řada dalších faktorů.CO2 totiž v současném množství nijak neškodí lidskému zdraví ani přírodnímu prostředí. Naopak umožňuje fotosyntézu, bez které by nemohly existovat rostliny a potažmo ani my lidé! Je tedy v podstatě plynem pro planetu životodárným! Pramen : Článek meteorologů, AV ČR.

Opatrně. Tohle může položit dávný mýtus klimaskeptiků ,,CO2 effect is saturated,,.

Ono je to také o tom, komu dají přednost média - zda vědci nebo " vědci ", že.

Tohle mi připomnělo kauzu plochozemci, která nedávno rozvířila internet. V rámci projektu czexperiment pozval tvůrce trojici plochozemců a konfrontoval je tváří tvář vítězi debatní soutěže, fyzikovi a přišel i kosmonaut Remek. Průběh diskuze i výsledný dojem nahrál plochozemcům, kteří na první dojem jevili, že jsou lépe připraveni a mají lepší argumenty. Oponenti byli docela bezradní. Nepoučený divák z toho dost možná získá dojem, že na ploché zemi něco je a ofikoš věda něco tutlá. O mnoho lepší nebyli ani youtubeři, kteří tohle rozebírali. Světlou výjimkou je Patrik Kořenář, který plochozemce ve své pečlivé analýze smetl jak podzimní listí.

Ano, nepoučený divák získal dojem, že tu máme plochozemi.

A podobné je to s AGW. Nepoučení popírači vůbec netuší, že původ CO2 se dá zjistit podle poměru izotopů 12C a 13C. Netuší, že každý plyn se třemi a více atomy v molekule je skleníkový, protože fyzika je pro ně sprosté slovo. A hlavně furt dokola omílají , že lidstvo nemá na klima a vůbec žádný vliv.

Kdysi jsem si koupil a s velkou chutí přečetl knihu Gavin Menzies : " 1421, rok kdy Čína objevila svět". Skvěle napsáno, poutavě, podpořeno mnoha logickými úvahami. Výborně se četly Danikenovy knihy a podobně je to i s knihami Grahama Hancocka. Moc pěkné. Je ale rozdíl mezi vědeckým pojednáním a fantastickými úvahami.

Neznamená to, že fantasta nemůže mít občas pravdu a vědec se nemýlí. Nakonec Schlieman byl také takový snílek který šel proti v té době obecně uznávanému vědeckému názoru. Je těžké se v tom vyznat. Zvláště pokud je autor přesvědčivý a výřečný a posluchač nemá v daném oboru žádné zvláštní znalosti. Rozlišovacím znamením je to zda autor došel ke svým vývodům vědeckou metodou a zda je možné je potvrdit nějakým důkazem. Vědecká metodologie je strašně důležitý vynález moderní doby.

Obávám se, že vědec měl pravdu, i když ji neprodal.

V knize o letecké archeologii je zajímavý výrok: "Nejnezničitelnější věc na světě je jáma v zemi". Jak někdo vykope v přirozené zemině jámu třeba pro sklep na brambory, naruší přirozený sled vrstev a ten už nikdo nedá zpět dohromady. A rostlinstvo už zde roste jinak než vedle. Proto se z leteckých snímků odhalují dva tisíce let staré římské vily. Na poli, kde ze země neuvidíte nic z leteckého snímku najednou perfektně vidíte všechny budovy, zdi i studnu.

Pokud by existovala civilizace zasahující do zemské kůry stavbou domů, tak by archeologové o tom věděli. Uniknout pozornosti archeologů mohou pouze kočovnické civilizace žijící maximálně ve stanech. A to není to, o čem se zde diskutuje.

Nepochybně jsou v minulosti země záhady. Popsalo se o tom hodně, třeba Souček "Velké otazníky" a dva díly "Tušení", nebo Daniken. Ale to nemá základy na Zemi, to skutečně vypadá spíše na import od nějakých mimozemských civilizací.

S majiteli denikenovských pravd se nemá diskutovat. Nic jim nevysvětlíte. Když se hádáte s blbcem za chvíli se hádají 2 blbci. A tenhle článek na psu je toho dobrým příkladem. A nakonec- proč by mělo vadit, že někteří lidé budou věřit na antigravitací oplývající Atlantidu?

Jen ke dvěma bodům: 1) i v u nás se už rok vědci hádají, zda nalezená, pár tisíc let stará kláda, je či není monoxylem, resp. jeho polotovarem. 2) Ještě před deseti tisíci lety se dalo dojít z kontinentu do Anglie suchou nohou a totéž dokázali před podstatně delší dobou dnešní Austrálci přes kontinent, zvaný Sahul (nyní z něj vyčnívají jen ostrovy).

tak jsem mrknul na ten váš Sahul, co to vlastně je, a jedná se o označení Austrálie spojené s Tasmánii a Novou Guinei a rozhodně nebyl spojen s Asii, takže přejít tehdy do Austrálie suchou nohou je nesmysl. Nicméně z tehdejší Asie (pevnina sahala až po Borneo a Javu) to do Austrálie a Nové Guinei bylo mnohem blíž, i díky řadě ostrovů mezi nimi

"Pokrok ve vědě znamené, že staré omyly jsou nahrazeny omyly novými."

A tím se věda liší od víry, která trvá na starém omylu.