Pokusím se suplovat sdělovací prostředky a vyplnit vakuum v informovanosti o radaru. Předem prosím všechny znalce, odborníky a fajnšmekry za prominutí, že si dovoluji popisovat tak závažnou tématiku laickými slovy. Upozorňuji, že se nejedná o žádné oficielní vysvětlení, ale pouze jen o osobní odhad dané problematiky.

Vezměte si prosím k ruce mapu světa, nejlépe pořádný globus, ale stačí i školní atlas. Velmi dobře poslouží program Google Earth. Je lepší než klasický globus, můžete si zobrazovat všelijaké náhledy dle potřeby.

Podívejme se, kde se nachází Írán a kde USA. Leží na stejných rovnoběžkách, mají shodnou zeměpisnou šířku mezi 25. a 38. stupněm severní šířky. Jižní okraj Íránu a Florida jsou kousek od obratníku Raka na 25. stupni severní šířky, severní okraj Íránu mezi 38. a 40. rovnoběžkou severní šířky odpovídá poloze Washingtonu DC. (Souřadnice jsou uváděny přibližně, nikoliv s přesností GPS. Jde pouze o názornou orientaci.)

Raketa vystřelená z území Íránu ve směru libovolné z uvedených rovnoběžek má šanci zasáhnout nejhustěji obydlená místa na východním pobřeží USA.

Zde, mimochodem, ztrácí smysl jeden z oblíbených argumentů odpůrců radaru, a sice, že by trosky sestřelených raket dopadaly na území Česka. Kdyby tyto rakety měly letět přes naše území, dopadaly by v Grónsku či v polárních oblastech Kanady. Stačí natáhnout si na mapě šňůrku z Íránu přes Česko a podívat se kam směřuje.

Ovšem přesto, že oba státy mají z větší části shodnou zeměpisnou šířku, je mezi nimi třetina zemského glóbu. Střed Íránu leží na 50. poledníku východní zeměpisné délky. Naproti tomu východní pobřeží USA na 76. stupni západní délky, tedy 126 délkových stupňů. Čili je mezi nimi zakřivení zemského glóbu, tudíž střela nemůže letět přímo nějakou plochou dráhou, musí letět po určité balistické dráze. Vystoupat dostatečně vysoko do kosmického prostoru a potom po dané křivce klesat k cíli.

Dráhu střely můžeme zjednodušeně rozdělit na tři části. Vzestupnou po hranici kosmického prostoru, vrcholovou část a sestupnou část zpět do atmosféry. V popisovaném případě každá část představuje zhruba 40 délkových zeměpisných stupňů.

Radar, který má stanovit přesné parametry dráhy, dokud raketa stoupá po balistické dráze do kosmického prostoru, musí být umístěn dostatečně daleko od místa startu ve směru dráhy letu, avšak ne blízko místa průmětu vrcholu dráhy na zemský povrch. Nemůže být umístěn v Ázerbejdžánu, tam by sice viděl start rakety, ale těžko by určil přesné parametry dráhy. Vzpomeňte si na záběry startujícího raketoplánu. Krátkou chvíli stoupá kolmo vzhůru a pak se dráha začne zakřivovat. To je stav, kdy už parametry dráhy začínají být rozeznatelné a dají se spočítat.

Rusové to dobře vědí, proto umístění v Ázerbejdžánu nabídli. Věděli, že tam by radar byl Amíkům k ničemu, tudíž, že nabídku nemohou z technických důvodů přijmout. Ovšem politicky to byl mazaný tah.

Aby radar byl schopen zaměřit těleso na vzestupné křivce dráhy, musí ležet na takové zeměpisné délce a současně i vhodné zeměpisné šířce, aby mohl co nejlépe sledovat rozhodující část dráhy letu. Tu část, ze které lze stanovit parametry nutné pro následné sestřelení, které má proběhnout v kosmickém prostoru.

Takže raketa vypuštěná z Íránu směrem na USA nabírá výšku a někde nad zeměpisnou délkou střední Evropy, mezi 20. až 10. stupněm východní délky, jsou parametry dráhy již dostatečně jasné. Česko leží na 15. stupni východní délky, tedy ve středu uvažované oblasti.

Zde padá další argument odpůrců, radar sledující těleso stoupající do kosmického prostoru, vysílá paprsky v odpovídajícím úhlu směrem vzhůru, není důvod, aby ozařoval něco na zemi.

Proč musí být jeho poloha zrovna u nás?

Radar pro sledování objektů letících nad Středozemním mořem, nemůže být moc na severu, to už by nic neviděl kvůli zakřivení zeměkoule. Nemůže být ani moc na jihu, protože poloha přímo pod dráhou letu tělesa je nevhodná pro přesné měření.

To jsou odhadnutelné důvody, proč si Američané pro umístění radaru vybrali Česko.

Závěrem něco o sobě, proč si dovoluji mluvit do tak odborné tématiky. Jsem osoba poučená, nevydávám se za znalce. Mám úplné středoškolské vzdělání v oboru rádiová a sdělovací elektrotechnika. Součástí osnov byla též radiolokace. V Československé lidové armádě jsem si odsloužil dva roky u protivzdušné obrany státu, o radarech a raketách v této branži také něco bylo.