RADAR: Mýty, polopravdy a lži

Jak řekl šéf nacistické propagandy Joseph Goebbels: Stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Někdy si říkám, jak moc dobře to platí, a sedá na mne splín. Ale boj s lidskou hloupostí, přestože se vyhrát nedá, nikdy se vzdát nesmí.

Mýtus první: Radar nás všechny usmaží.
Skutečnost: Pro běžného člověka znamená vetší dávku záření, když postává před mikrovlnkou, ve které se ohřívá jeho oběd, nebo když má mobil u ucha. Pouze pro srovnání - hlavní radar pražského letiště TA 10MTD od firmy Thales má uváděný impulsní výkon 1900kW, tedy skoro 20% co radar XBR a tento přehledový radar funguje v režimu 24/7/365. V Brně je to o něco lepší, zdejší radar RL 64 (od bývalé Tesly) má impulsní výkon 800 kW.
Zdůvodnění: Zkusme se podívat, jak funguje radar. Radar vyšle signál a ten se šíři prostorem rychlostí blízkou rychlosti světla ve vakuu a když se odrazí od různých věcí, tak radar tyto odrazy zachytí a zpracuje. Dokáže určit velmi přesně vzdálenost, kterou spočte jako rozdíl mezi okamžikem vyslání signálu a přijetím odrazu od cíle. Ale polohu? Tady začíná problém - pokud pracuji jenom s jedním radarem, dokážu říci, že cíl je pouze na ploše, která odpovídá průřezu paprsku v dané vzdálenosti. Je to jako když svítíte baterkou - zkuste si dát před baterku papír, čím dále ten papír bude, tím větší kruh světla na něm uvidíte. A radar nedokáže zjistit, kde v tom kruhu je cíl, vidí ho v celé ploše kruhu. Proto musí být ten paprsek velmi, velmi úzký, protože musí najít hlavici střely přes 1000 km daleko.
Pro tvarování tohoto paprsku se používá rozsáhlý systém fázových prvků (je jich tam více jak 81000, malých antén se samostatným vysílačem a přijímačem pro každou z nich) v podobě velké "květiny", viz obrázek.

Jakékoliv vyzařování mimo hlavní paprsek je jenom nehorázným plýtváním energií a cílem je tyto tzv. boční a zadní smyčky co nejvíce potlačit. Kromě toho, že plýtvají energií radaru, se totiž můžou do těchto smyček zachytit i cíle, které se obtížně rozlišují od cílů v hlavním paprsku radaru.
Na základě měření provedeného pro studii ANSI/IEEE C95.1 bylo vytyčeno 150metrové pásmo kolem hlavní antény radaru, kde může mít záření negativní vliv na lidské zdraví. Dále je vytyčeno 5kilometrové pásmo, kde může vysílání radaru mít, díky rozptylu v atmosféře, vliv na rušení televize, případně se nedoporučuje zde používat například výbušná zařízení ovládaná rádiem. Hlavní omezení se týká letadel, protože kdyby se letadlo dostalo do hlavního paprsku radaru, byla by to vážně katastrofa. U pístového stroje by to mohlo upéct cívky v motoru, kromě toho to může spálit vstupní prvky takových věcí jako je radar letadla, radiovýškoměr. Možná by díky elektrické indukci na vodičích uvnitř letadla mohlo dojít i k poškození systému fly-by-wire, až mne napadá, jestli netvořím nový mýtus o cíleném používání radaru k sestřelování letadel - tak to ne. Účinky ozáření se podobají zásahu letadla bleskem a to musí dopravní letoun ustát.
Ale to jsem odbočil, důležité je, že radar bude komunikovat s řízením letového provozu (do 50 km kolem radaru je celá řada malých letišť a zasahuje tam i prostor letiště Ruzyně) a samozřejmě bude přebírat data z dalších systémů, čímž se má zamezit byť náhodnému ozáření letadla v případě ostrého poplachu, cvičení bude domluveno dopředu a po většinu, ale velkou většinu času bude radar v klidovém režimu a nebude nijak omezovat letový provoz v okolí.

Mýtus druhý: Radar bude mít poruchu, rozpadne se paprsek a usmaží nás.
Skutečnost: Radar poruchu mít může, ale ani při poruše nemůže dojít k ozáření.
Zdůvodnění: Radarová anténa se skládá ve velkého počtu samostatných modulů, které ovládají jednotlivé prvky antény. Tyto moduly mají označení Best of Breed T/R.

Každý z těchto modulů, jakkoliv jsou vyrobeny pro vysokou spolehlivost, se může v klíčovém okamžiku porouchat. Nicméně díky jejich počtu znamená výpadek jednoho modulu jenom velmi malou ztrátu signálu a tím i případného záření do zakázaných směrů. Navíc software ovládající radar tuto závadu musí rychle diagnostikovat a modul vypnout. Další věcí je nadbytečnost modulů. U modulů se udává hodnota odvozená ze statistik, s jakou pravděpodobností může nastat porucha, a takové zařízení jako je radar prostě musí spolehlivě pracovat, i kdyby došlo k poruše mimo tyto statistické hodnoty, proto je celkový počet prvků v anténně možná i 2x větší než skutečně potřebný počet prvků.

Mýtus třetí: Radar bude napájet atomový reaktor.
Skutečnost: Samotný radar potřebuje pro svoji činnost výkon 170 kW, tedy jako 80 lepších vysavačů, což v případě potřeby utáhne lepší diesel agregát, který má každá větší nemocnice. Systém bude napájen z běžné sítě a jako záloha mu bude sloužit několik diesel agregátů, trochu lepších, než sebou vozí různé sound systémy na různé něcoTeky.
Zdůvodnění: U radaru se udává jeho špičkový výkon 10 MW, jak je možné, že to napájíme tak malým výkonem? Protože výkon se udává jako energie za určitý čas a radar do prostoru vysílá velmi krátké impulsy. Tak dosáhne vysokého výkonu, ale pouze na zlomek sekundy.

Mýtus čtvrtý: Radar bude sledovat ruské základny.
Skutečnost: Nebude, jsou za horizontem, neuvidí na ně.
Zdůvodnění: Zkuste si to spočítat. Země je kulatá, má poloměr cca 6500 km, zajímavé základny Rusů jsou cca 1500 km od místa radaru, jak vysoko nad ně radar vidí, když víme, že paprsek z radaru jde po přímce a neohne se, ať děláš, co děláš. Tak například nad kosmodromem Pleseck je to cca 400 km.

Mýtus pátý, na hraně: Radar zničí strategickou rovnováhu.
Skutečnost: Ne, zkuste kulovnicí vystřílet hejno komárů.
Zdůvodnění: Rusové disponují takovým arsenálem, který se danou technikou nedá eliminovat. Radar a celý systém obrany dokáže zvládnout maximálně desítky hlavic, Rusové jich mají tisíce. Navíc sami Rusové disponují prostředky protiraketové obrany, byť poněkud zastaralými, jejich systémy jsou dnes založeny na kompletech S-400 Triumph. Více třeba zde a zde. 
 
Případně si můžete rovnou přečíst smlouvu o zřízení radaru a to zde.

Převzato z eMag.cz s laskavým svolením autora.