Na vojně v Milovicích před šedesáti lety jsem v této roční době už začal stříhat metr. Dneska mne to svádí s pohledem na blížící se začátek března. Dvě události jsou zřejmě jisté. Naší Viktorce budou na MDŽ dva roky. A dalším „vítězným datem“ je i pro mé blízké konec hradního zemanského panování. Snad se tedy obé splní.
Nově zvolený pan prezident rozhodně neplýtvá časem a slibuje co nejdříve po nástupu vyřešit různé legislativní roztopáše či naschvály svého předchůdce. Takže se zřejmě rychle dočkáme také intronizace nového ministra životního prostředí. A můžeme si klást otázku, co si od toho slibovat.. A Jak se zachová v případě všelikých pobrabcovsky zděděných kostlivců ve své ministerské skříni ?
Po loňském českošvýcarském požárovém tsunami samozřejmě nemohla nepřijít otázka „kdo za to může a kdo to zaplatí ?“ Otázka a různé komentáře.
„Ale není vše vlastně zcela v pořádku - ba zaplaťpámbůh za požár ?“
. Platěj v Národním parku „bezzásahová pravidla „ ? No jistě.
Mohl jeho ředitel za kůrovcovou kalamitu ? No nemohl, koukněte se po celé republice, ba Evropě.
Mohl za daných podmínek šíření požáru zabránit ? No nemohl, pohleďte na ten přímo extremní terén, na řadu míst se hasiči ani nedostali.
Pravda, místy se nedostali ani na rovině, neb příslušné lesní cesty byly „zapolomované“. No nemohly nebýt, viz pravidla pro bezzásahové zony…
Koneckonců, on ten požár byla vlastně jediná možnost , jak bezpečnost Parku obnovit.
A že tam shořelo pár chat…to už je vyšší moc.
Že obce na to riziko dlouhodobě upozorňovaly a s panem ředitelem Parku nebyla rozumná řeč ? No to byla zase moc legislativní. A úřad, tedy MŽP, jej zcela podpořil. Tedy skoro.
Jenže media jsou media a zákony jsou zákony a všelicí remcalové, zejména ti osobně poškození, se dozajista ozvou. A koho osočí ? Inu nejdříve asi Ministerstvo životního prostředí
. A tak byly vypuštěni první zkušební poštovní holubi. Třebas v prohlášení tehdejší ještě paní ministryně , že : …kůrovcovou kalamitu nelze považovat za důvod rozměrů té katastrofy, neboť při suchém a větrném počasí těch dnů se oheň šíří zejména zelenými pryskyřičnými korunami a suchý les ho vlastně brzdí…“ Neměla to asi ze své hlavy, ale hlavně z úsudku svého náměstka Ambrozka. Tedy zkušeného ministra životního prostředí ještě z z časů předkyrillovských . To ještě ovšem býval lýkožrou/kůrovec málem ochraňován jako potřebný lékař lesa. Až přišel onen rok 2007 a v něm husarský kousek ministra Bursíka. Nechme tu divočinu ležet, ať se ten brouček pořádně nažere…Nažral (brouček)
Leč mediální pingpong samozřejmě v tak vážné kauze nestačí.
A tak si MŽP nechalo vypracovat vědeckou expertizu , zveřejněnou v listopadu 2022.
Můžete si ji stáhnout z webu MŽP a podrobně si prostudovat její jednotlivé kapitoly .
A jejich závěry a závěry i těchto závěrů. Vřele doporučuji a nemyslím to nijak ironicky. Je v ní spousta zajímavých dat a fotografií a myšlenek. Ale také ji lze pojmout jako materiál místy bezostyšně manipulativní a čtenáře mystifikující.
Tento narativ už má samotný bombastický text příslušného linku
Vlastní titul tohoto více jak stostránkového díla je podstatně střízlivější „Jaké faktory ovlivnily vznik a šíření požáru v NP České Švýcarsko ?.“ Kdo že to dílo sepsal ? Autorský seznam představuje 17 domácích jmen, doplněných dvěma zahraničními konzultanty Masivní převahu (13 jmen) tvoří odborníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (ÚVGZ), dvě jsou z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů, jedno z Botanického ústavu AVČR, jedno z průhonického Výzkumného ústavu Silva Taroucy…
Některá jména mají více pašalíků (ÚVGZ a Český hydrometeorologický ústav či Česká geologická služba) No a zajímavou kapitolu s názvem „Interpretace a dezinterpretace požáru z pohledu kognitivních procesů“ sepsal pan doktpr Krajhanzl z Institutu 2050 a Fakulty sociálních studií MU Brno.
Kolektivu vévodí jméno prof. Jakuba Hrušky, jenž je zaměstnancem jednak již zmíněného ÚVGZ, jednak, coby vystudovaného geologa, jej zaměstnává Česká geologická služba.
Z výše uvedeného nejspíše dospějete k závěru, že se jedná o studii, kterou si ministerstvo vyžádalo u ÚVGZ AVČR. A že tedy závěry studie nutno vnímat jako podpořené mnohaletou vědeckou autoritou této instituce. Leč chyba lávky. Už řadu let se blízce znám s ředitelem ÚVZG, prof. Michalem Markem. Jeho odpověď na můj přímý dotaz ale zněla :„… Zdenku ne. On si Jakub to domluvil sám na MZP Ano je tím, bohužel, trochu do toho namočený ústav - Jakub je z CzechGlobu. Ale stanovisko ústavu to NENÍ.
Jak vážně má tedy čtenář brát nejen obsah studie samotné, ale zejména pak serii různých vyjádření prof. Hrušky , která se vzápětí objevila na stránkách různých periodik či webů – viz kupř
Čteme v nich stále dokola : to, co hlavně přispělo k celé té lokální ohňové tsunami nebylo ležící palivové dřevo a vůbec už ne suchý, kůrovcem „bezzásahově zlikvidovaný“ stojící les. A ten dokonce postup požáru brzdil – oheň se šířil hlavně holinami. A tak má nejspíš pravdu i již zmiňovaný psycholog/sociolog poukazující na mylnost laického zdravého rozumu, uvažujícího dle zjednodušené šablony : „…V tomto případě vedly uvedené procesy k přesvědčení: Správa národního parku nechala v lese povalovat kmeny, které vypadají jako palivové dříví. Pokud došlo k požáru, co by asi tak mohlo hořet jiného – a proč žádat o stanovisko akademické experty – když všichni víme, jak hoří palivové dříví?..
Jenže. Když si přečtete podrobně celou studii, nejen její závěry, už přímo v ní najdete řadu rozporů. Zajímavá je zejména její „požárnická kapitola“ definující co a jak ve skutečnosti hořelo. Třebas největší žár vydával sám stojící suchý les. A na zemi ležící klády propálily hrabanku tak, že zničily až na podklad „semennou banku“, z níž by jinak došlo k obnově . A mnohé fotografie dokládají přežití zelené smrčiny hned vedle zbylých pahýlů souší…Atd atd Ano, takto opravdu hořelo palivové dříví.
Po mém soudu je jinak velmi profesionální práce řady autorů opět zneužita k prosazení jednobarevného názoru „nás hochů co spolu chodíme“. A podobně jako v mnohaletých bezzásahových tancích kolem Národního parku Šumava (NPŠ) v tom požárovém jásání zcela zaniká názor jejich oponentů . Tedy nejen přírodovědců , ale také lesníků.. Chcete znát pár příkladů ?
Dovolím si citovat Ing. Jiřího Nováka, jinak vedoucího Výzkumné stanice VÚLHM (Výzkumný ústav lesniho hospodářství a myslivosti , Jíloviště- Strnady) v Opočně. S VÚLHM samotným udržuji letité přátelské kontakty od dob, kdy jsem porůznu bádal nad možnostmi, jak množit stromy „ve zkumavce“ . Tedy nikoliv ze semen, ale klonováním. A s lesnickou partou z Opočna od doby, kdy máme nedaleko chalupu. Napomohl tomu i můj spolužák ještě z obecné školy – Ing Šimerda, coby šéf nad lesy paní hrabinky Colloredo/Mansfeldové. Opočenskými i dobříšskými.
Z dopisu Ing. Nováka......Pokud jde o téma požáru v NPČS, od jeho vzniku jsem byl několikrát i dotazován médii o názor. Zkusil jsem to shrnout do debaty ČT24 – zde je odkaz: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3523906-mesic-od-pozaru-v-ceskem-svycarsku-dvanact-ceskych-expertu-popsalo-co-zmenil Současně vydaná studie (na kterou odkazujete) mi jen můj názor potvrzuje, tj. že MŽP stále nechápe naše výhrady a v podstatě neplní svoje úkoly vůči společnosti. Tým pod vedením prof. Hrušky sice shromáždil množství i kvalitních studií, které se ale hlavně zabývají vývojem lesa po požáru nebo konstatováním, že riziko požáru bylo veliké. Zcela chybí část, která by ukázala na nezodpovědnost s kterou se u nás (ve středoevropské hustě osídlené krajině) přistupuje k podobným „experimentům“. Nikdo nezpochybňuje, že NP má mít bezzásahovou zónu k pozorování a analyzování přirozeného vývoje, ale musí to být s ohledem na životy, zdraví a majetek státní i soukromý. Takže když dovolím šířit oheň, kůrovce nebo něco dalšího za hranice bezzásahových zón, musím být zodpovědný za následky a do budoucna to již nedopustit. Chtěl bych vidět, jak by se tvářili zastánci tohoto free-stylu (který je bohužel obvyklý v celém resortu MŽP), kdyby někdo podobně nechal šířit nějakou nemoc přenosnou na člověka apod. Tak to je ve zkratce můj názor, který se snažím vysvětlovat a šířit, protože si myslím, že má racionální základ......
A co ještě dodává Ing. Šimerda?
….Konečně jsem též mírně zabral a zareagoval na Tvoji e - mailovou zprávu ohledně „ Ohnivého Hřenska „. Zasílám přiloženě vyjádření přítele Radka Charváta, současného ředitele ( lesmistra ) Lesního družstva Vysoké Chvojno (jinak rodáka z Lípy. K celé situaci ohledně inkriminovaného požáru osobně mám zásadní výhrady ve věci bezprecedentního pochybení vedení NP České Švýcarsko, které zásadním způsobem pochybilo už při vzniku požáru, neochránilo nesmírné přírodní hodnoty, ohrozilo majetky i životy občanů v dané lokalitě. Je pak nehorázné, že prof. Hruška hodnotí požár pozitivně, tím že v dané lokalitě vše lehlo popelem a příroda sama povstane novým přirozeným ekosystémem s nejvyšší biodiverzitou ! Jak si Hruška váží nesmírných hodnot, které vytvořila sama příroda i člověk za několik tisíc let ? Zjednodušeně návrat do mimulosti : Od našeho nástupu do organizačních jednotek státních lesů, později i soukromých lesů existovala lesní ochranná a protipožární služba. I v době pracovního klidu se provozovala hlídková činnost lesního personálu, zejména v době zvýšeného nebezpečí požáru se zaměřením na zvláť požárem ohrožené lokality. V posledních letech cca od r. 1980 Ministerstvo lesního a vodního hospodářství , posléze MZe soutěžilo a následně provozovalo na vybraných letištích leteckou ochrannou a protipožární službu. Co učinilo vedení NP po mnoha varováních všech složek od upozornění nebezpečí z Výzkumu ( VULHM ), přes místní orgány, organizace ..... i požárníků ( kteří to však zřejmě po poliickém nátlaku stáhli ) ? NIC ! Ze strany státu měla následovat jednoznačně trestní zodpovědnost pracovníků vedení NP České Švýcarsko. Nestalo se opět nic. Prof. Hruška je vedoucím vědeckého týmu, který zkoumá jak brzy se zazelená travní pažit velice výživný pro jelení zvěř, aby opět mohl zdarma, za peníze daňových poplatníků střelit jelena, minimálně s bodovou hodnotou bronzu.V brzké době připojím a zašlu též vyjádření doc. Vítka Šrámka, ředitele VÚLHM, příp. dalších osobností Zdraví z Opočna Láďa Šimerda
Už předem slyším komentáře nejen o profesní, ale také generační podujatosti těch konservativců, kteří nechápou naprosto klíčový biologický či ekologický význam přírodních požárů v lesích či savanách „všude na světě“. A těch člověkem řízených či dokonce pravidelně zakládaných pro moderní lesní hospodaření. Tyhle reálie znám a naprosto je nezpochybňuji. Ale pro daný průšvih a případně další jemu podobné je považuji za irrelevantní. No a na svoji „generační krátkozrakost“ mám naštěstí skvělý lék. Místy hořký, ale fungující.
Jednou z nesporných radostí starého kantora, kterému se povolání stalo i celoživotním koníčkem, je existence jeho „vědeckých vnoučat a pravnoučat“ (to není moje terminologie, to si vymyslela nedávno ona sama).Zvláště pak těch, která dříve či později začnou zřetelně přesahovat jeho vlastní intelektuální schopnosti. Ano, musí pak mj. překousnout mnohou vlastní ješitnost, i fakt, že s ním opakovaně a mnohdy ostře budou polemizovat.
Pozornost „mého“ bývalého týmu je většinově upřena na velmi základní výzkum, plný všeliké molekulární a buněčné biologie. Ale vedle toho jsou to zanícení přírodní fandové. A tak už před lety jsem se s nimi velice živě dohadoval právě o smyslu a vizi budoucnosti NPŠ – třeba zda
„ konstruovat na obydlené Šumavě divoké centrum Evropy je skvělá šance nebo hloupost a posléze málem zločin“. Tehdy jsme mj. vytvořili na katedře „šumavský web“ a pořádali semináře. Jejich zásadním pravidlem byla názorová otevřenost. Nebyli jsme svázáni doktrínou jediné možné vědecké pravdy, jak ji veřejnost zná v podání několika jiných fakultních kateder či zejména ústavů Akademie věd. No, neuspěli jsme, z mnoha důvodů.
Teď se nám ta diskuse opět vrátila, viz čerstvý dopis jednoho z mých „vnoučat“
Ahoj Zdeňku,
zdravím z českého ráje, kde ještě na většinu pískovcových měst pokrývá smrk a není to žádný Bryce-canyon, I když si říkám, že požár a pak pořádné umytí skal wapkou by možná přidalo na monumentalitě celé oblasti. Ale mě se to líbí tak, jak to bylo dřív. V ČŠ les umřel, viděl jsem na Saské straně, tam byly skoro všechny smrky mrtvé.
Pro regeneraci lesa je samozřejmě nejlepší nechat to být, viz ten zmiňovaný stín stojících souší, znám na vlastní zkušenost, že je to fakt rozdíl, když jsou alespoň souše a ne jen holina. Pracoval jsem hodiny v lesích NP Šumava na biomonitoringu.
Ale nebýt člověka, nebyla by jistě kalamita tak rozsáhlá a když člověk napáchá škody, má je řešit. Požár je sice fakt cool, ale na poměry střední Evropy trochu silný reset zvláště při takovém rozsahu. Asi by byl rozumný kompromis ve formě protipožárních pásu, co by separovaly jednotlivé lesní celky. Ale to víme teď, po bitvě. Kdyby požár nebyl, bylo by to zbytečné maření zdroji a narušování integrity budoucího pralesa... Stačil jeden déšť den předtím a nebo kdyby se někdo nechoval nezodpovědně v NP a nedělal oheň...
Hlavní věc, co mi uniká, je smysl této diskuze ex post - má se označit viník, nebo najít rozumný model péče pro ostatní podobné typy lesa?
Přeji hezký víkend a měj se!!!
Díky za zapojení do diskuse,
Standa
Moji odpověď je asi zřejmá – potřebujeme obojí. Viníka vidím hlavně v lidském faktoru. V léta podporované jednoznačné ideologii , provázené patřičnou dezinformací. Qui bono ? Nakolik jsou v tom peníze až na prvním místě, nakolik odborná ješitnost či prostě hloupost ? To si dosaďte dle svého pohledu.
. A rozumný model péče ? Mají jej lesníci pro „konvenční lesní společenství“. Záměrně používám termín „konvenční“, nikoliv „komerční“ či „hospodářské“. Pro extrémní lokality typu národních parků v historicky lidsky zabydlené krajině nám jednoznačně chybí.
Přispěje k nápravě nový aparát Ministerstva životního prostředí ? Nebo se zachová bursíkovsko- brabcovské tradice?
Budou hořet další Hřenska ? Co myslíte ?
Zdeněk Opatrný