P. Rada 7.2.2023 8:30

Proč asi nevnímáte či nepoměřujete i jinou "ofenzivnost" lidskou než jen tu ekologickou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 7.2.2023 15:59

Činnost ekologů je prospěšná, činnost ekologistů, přesněji řečeno pseudoekologických dotačních čerpačů, je škodlivá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 7.2.2023 15:56

Nevím, za byli uvědomělí nebo ne, ale naše lesy nechali sežrat kůrovcem nesoudruzi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Opatrný 7.2.2023 11:01

Dalibore dík za zpřesnění a omluva prof. Hruškovi. Na své praktika z analytické chemie pod docentem Černým vzpomínám s láskou. Ale správné požáry jsme zažili až v lekcích chemie organické. Jinak všem čtenářům se omlouvám za délku příspěvku. Ale pojal jsem jej jako názorové leporelo mezi literaturou faktu a fikce. Citovat v něm vždy jen pár vět jsem nechtěl. Jsem rád za znovusetkání s mým letitým oponentem pane Radou. Jen jsem nepochopil jeho názor - takže máme ponechat stávající bezzásahovou legislativu pro (veškeré) naše NP a tedy garantovat beztrestnost jejich správců - nebo ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stys 7.2.2023 11:16

Jakub Hruška zcela záměrně své pravé vzdělání tají https://www.czechglobe.cz/cs/kontakty/92/ . 1988 – RNDr., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze - co to je za údaj? Všude o sobě tvrdí, že je hydrolog.

Ona mimo to analytická chemie ve skutečnosti neexistuje. Vše jsou fakticky aplikace jiné chemie, kde ji lidé chápou lépe: přístroje - fyzikální chemie, činidla - organická chemie, anorganická chemie, občas biochemie, analyty (zkoumané látky) - organická chemie, anorganická chemie, biochemie, chemické inženýrství, geochemie. Analytickou chemii studovali vesměs lidé, kteří vypadli z fyzikálky nebo orgány.

Já mám třeba analytickou a fyzikální chemii jako maturitní předměty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2023 13:40

Obecně mám za to, že čím později od ukončení základní fáze vzdělávání, tím méně je rozumné jeho názvem připomínat až se tím ohánet.

Vždyt dnešní nutností specializace se zároven fakticky potvrzují limity poznání i mimořádně inteligentních jedinců. Mnozí dnes už oproti počátkům snahy o převahu vědění nad vírou pravidelně nedokáží obsáhnout víceoborový nadhled - natož vynikat. Zároven to potvrzuje stále vážnější věcný společenský problém vtěsnat míru vstřebávání poznání do omezené výukové doby.

Bylo by také nedomyšleným vyjádřením až předsudkem, že další roky aktivního života už nemohou znamenat významný rozvoj osobnosti, která posléze může začít odborně vynikat dokonce v docela jiném ohledu.

Argumentace vzděláním může být vedle nápovědy i záplatou nedostatků ve věcné úrovni - oproti míře osobní citové potřeby se s dotyčným popasovat.

Příkladem pro veřejnost by mohli být členové kapely Plavci - "Promovaní inženýři ..." a fakt, že dobří hudební kritici jim původní vzdělání posléze sotva kdy připomínali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stys 7.2.2023 14:51

To poslední je s Jakubem nějak rovnat. Nechtěl bych být v jeho kůži a mít na svědomí vše to, co on má. Stačí vyrazit na Vysočině do lesa...

Normální ale bývá, a to ve všech zemích světa, uvádět obor bakalářského a magisterského vzdělání a obor PhD. Uvádějí to například i firemní přednášející komerčních firem. Kdo to neuvádí, mívá k tomu nějaký důvod.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2023 14:21

Dobrý den pane profesore. Nevím s čeho vyvozujete, že jsem zastáncem ..."ponechat stávající bezzásahovou legislativu pro (veškeré) naše NP".

Už dlouhodobě přeci sděluji, že antropogenní vlivy na veškerou biosféru dnes už mnohdy hrubě převažují nad přírodními. To se dříve v diskusích mezi námi odrazilo i v rozdílném pohledu na geneticky upravené potraviny - a tím jsem si to asi polepil.

S analogického pohledu přitom už není žádné území možné považovat za ryze bezzásahové. Vždyt řada vlivů navozených v tzv. civilizovaném světě měřitelně dopadá i na Antarktidu, kterou lze dodnes považovat za relativně nejpřísněji střeženou co možná bezzásahovou rezervaci/park světa.

Účelné by - když už - mohlo být věcné poměřování toho kterého vlivu a protiopatření... Teprve tam, kde už jsme toho pokazili nepřehledně mnoho, pak alibisticky s cílem egoistického udržení dobré nálady v předvečer dne "posledního soudu", zvažovat striktní bezzásahovost.

Obecně je pro mě kritériem pokroku v biosféře pokles entropie/ růst uspořádanosti. Donedávna k němu ale příznačně došlo při civilizační "bezzásahovosti". Problém tohoto pohledu však zřejmě tkví ve vágnosti použitého časového měřítka a tak s tím argumentačně nemívám úspěch.

Abych byl i konkrétnější tak nedávno vyšel druhý díl Spilbergovi fantazie o planetě Pandora a lidské vlivnosti na prostředí. Jak se Vám takováto lidská fantazie opřená o pozemské zkušenosti líbila?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Opatrný 7.2.2023 14:48

Pandoru neznám, za komentář děkuji . Neusoudil jsem - jen nepochopil. Obecný malér řady kauz je tvrdošijné prosazování extremních pravidel tam, kde prostě nesedí. No a jinak si letos slavím jedno relevantní kulaté publikační výročí - viz https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/sumava-nedej-se-aneb-pitomcem-snadno-a-rychle.A130408_225610_p_spolecnost_wag

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 7.2.2023 16:17

Také se obávám o přežití lesa a nejen na Šumavě a nejen jeho.

Obávám se, že věcná pravidla pro to, jak se zachovat v relativně extrémní dynamicky se měnící situaci našeho životního prostředí už s pricipu její novosti nikdo nezná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek