Vydat Bártu? Toho médii nově instalovaného největšího zloducha české politiky? Jistě, a zavřít, až zčerná! Pokud by však byl zájem nahlédnout poněkud hlouběji do celé věci, nelze přehlédnout, že v žádosti o vydání Víta Bárty a Jaroslava Škárky jde o určitý mezník ve věci (nikterak častého) stíhání a trestání českých politiků a veřejných osob obecně. A zejména ve věci posuzování veřejného zájmu v činnosti politických stran. Oba poslanci mají být vydáni k trestnímu stíhání pro skutky, kterých se měli dopustit v jednáních směřujících jaksi „dovnitř“ politické strany.

Trestného činu úplatkářství se dopustí ten, kdo sice poskytne úplatek, ale pouze v souvislosti s „obstaráním věci obecného zájmu“. Bárta neuplácel (pokud uplácel) proto, aby například ovlivnil výběrové řízení na státní zakázku. Ne. Jak se z tisku dozvídáme, má být stíhán proto, že chtěl, aby předsedkyně poslaneckého klubu VV (Kočí) ovlivnila jednání klubu podle jeho pokynů, aby mu zajistila v poslaneckém klubu vliv. A Škárka měl v Plzeňském kraji dosáhnout toho, aby byla zrušena jedna místní organizace VV a založena jiná. Návrh na trestní stíhání obou poslanců je odůvodňován tím, že existuje veřejný zájem na zachování demokratických principů našeho politického života. Ale co to konkrétně znamená? Je veřejným zájmem to, aby poslanecký klub VV podléhal spíše Bártovi nebo například Johnovi? Je ve veřejném zájmu, aby u VV v Plzeňském kraji existovala organizace A a naopak neexistovala organizace B? Moc pochybuji. Poskytování peněžních částek (pokud byly poskytnuty), které mají sloužit k ovlivnění vnitřního života a vnitřních poměrů politické strany, by samozřejmě o této straně a o něčem vypovídalo. Ale od nepřijatelného jednání k naplnění skutkové podstaty trestného činu je přece jenom delší cesta.

Bezpochyby je veřejným zájmem, aby poslanec hlasoval a rozhodoval podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a nebyl v tom nepřípustně jakkoliv ovlivňován. O tom asi nebude sporu. Ale je veřejný zájem na tom, aby poslanec vždy hlasoval podle přání politické strany, za kterou byl zvolen, takovým hlasováním se přihlašoval k programu své strany a tak přispíval k přehlednosti a předvídavosti politického života? Nebo je veřejný zájem na tom, aby poslanec hlasoval vždy podle svého svědomí a nenechal se nikdy ovlivnit míněním a názory své politické strany? Bude tento problém v budoucnu řešit policie a soudy?

LN, 15.7.2011

Autor je poslanec za ČSSD