V NP vyšla 27.02.2017 reakce emeritního mluvčího blokády na Šumavě v roce 2011 RNDr. Mojmíra Vlašína, českého zoologa, ekologa a politika, na článek prof. Mrkvy tamtéž. V tomto svém vystoupení P. T. Mojmír Vlašín s doložením svých argumentů naprosto nekompromisně prohlašuje prof. Mrkvu za lháře. Takovýto způsob diskuse nebývá v běžných vědeckých kruzích obvyklý, ale argumentace ochranářů v barvách vody znečistěné ropnými produkty (to je ten duhový nádech; – ano, je to hodně laciné, ale asi účinné, a proto jsem to od ekologistů odkoukal) už taková bývá; lze ji ostatně vidět i v diskusích pod články. Nyní vyjádření z. s. Šumava 21 k argumentaci P. T. Mojmíra Vlašína (pro detaily odkazuji na původní články):

Prof. Mrkva uvedl, že již od vyhlášení Národního parku se vedou vášnivé spory o jednotlivostech a že diskuse se vždy vyhnuly tomu zásadnímu, což je směřování národního parku, cíl ochrany přírody a potažmo jak jej dosáhnout.

Mojmír Vlašín (dále MoVl): Dne 25. 2. 2016 uspořádalo Ministerstvo životního prostředí na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR seminář na téma novely zákona. Náměstek ministra Ing. Dolejský (lesník) tam prezentoval: „Jeden z cílů novely: Přiblížení pojetí NP v mezinárodním chápání a v národní legislativě: Posláním NP je umožnění nerušeného průběhu přírodních dějů a současně využití území národních parků k trvale udržitelnému rozvoji či k šetrnému turistickému využití...“ Na toto téma se zde vedla rozsáhlá diskuse.

Šumava21 (dále „Su21“): První deklarace poslání NPŠ „uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů“ je uvedena v §2 nař. vl. 163/1991 Sb.; poslání „umožnění nerušeného průběhu přírodních dějů“ z r. 2015 je sice teprve druhé oficiálně uváděné, ale od r. 1990 je již asi pátým zdůvodněním tzv. bezzásahového režimu, jehož výsledky původnímu poslání odporují. V uváděném semináři 25. 2. 2016 „diskuse“ skutečně probíhala, ovšem jednalo se o prezentaci návrhu novely z. 114/1992 Sb., který již prošel prvním čtením parlamentu! Ve skutečnosti předchozích 25 roků žádná faktická seriózní diskuse o směřování NPŠ vedena nebyla, neboť nebyla připuštěna.

Prof. Mrkva uvádí, že přírodní lesy a přírodní lesní společenstva se na Šumavě nacházejí asi pouze na 13 % plochy.
MoVl: Uvádí výpis přirozených biotopů dle botanického mapování AOPK ČR s tím, že dohromady tvoří tato společenstva 44 % území NP Šumava.
Su21: Argument MoVl obsahuje dva zásadní omyly: jednak výměra přirozených biotopů je v NPŠ identifikována větší, než uváděných 44 % (viz např. Šumava a její perspektivy II) , jednak „přirozené“ biotopy nejsou totožné s „přírodními“. „Přirozený“ znamená vzniklý „přirozeně“ za „spoluúčasti“ člověka, jaksi kulturně podmíněně, kdežto „přírodní“ je vzniklé zcela samovolně (viz). Takže zásluhou tzv. bezzásahového režimu (vzhledem k tomu, že tzv. bezzásahovost znamená pouze zákaz ochrany lesa ­­– viz návrh novely z. 114/1992 Sb. –, jedná se spíše o bezzásadovost) se výměra přirozených biotopů zvýšila, ovšem na úkor biotopů přírodních.

Prof. Mrkva uvádí, že „bezzásahovost“ zcela jistě povede k přemnožení zvěře vysoko nad přírodní rámec, což znemožní odrůstat listnatým dřevinám a bude formovat druhové zastoupení lesa.
MoVl: Argumentuje, že zkušenosti z Bavorska ukazují jasně, že bezzásahovost vede k snížení počtů jelení a srnčí zvěře a na druhé straně k zvýšení počtů tetřevů a dalších druhů.
Su21: Je bezesporu pozoruhodné, že je to podle MoVl a dalších spřízněných vědců právě absence predátorů, která redukuje stav spárkaté zvěře. Všude jinde ve světě je tomu naopak: kde chybí predátoři, tam stavy velkých býložravců (spárkaté zvěře) rostou a teprve po návratu predátorů se stav normalizuje, viz např. Yellowstone.

Prof. Mrkva dále poněkud ironicky uvádí ideu funkčního návratu vlků na Šumavu.
MoVl: Kontruje přesným složením potravy vlků na Slovensku.
Su21: Inu, složení potravy predátora vždy odpovídá potravní nabídce jeho loviště. Když bude málo vysoké, začnou vlci potravu hledat jinde; když lední medvědi nemají přístup k tuleňům, jimiž zejména se živí, začnou lovit třeba kajky (zde je důraz na slovu „třeba“!). A otázkou je, zda Šumava vhodné životní podmínky pro funkční vlčí smečky poskytuje.

Příroda a přírodní fenomény nejsou ideologicky černobílé, vždy jsou místně a časově závislé, proto každý soud musí být učiněn se zohledněním všech dotčených aspektů; kategorické absolutní závěry s obecnou platností prostě nejsou absolutně platné. Osočit P. T. Mojmíra Vlašína ze lži dost dobře nelze, protože by bylo nutno prokázat, že věděl, jaká je skutečnost. A tak nelze než souhlasit s TGM, že „jsou vědci a vědci“ a i „vědcové a filosofové jsou také jen lidé, a lidem nejde vždycky jen o pravdu, ale i o slávu, o prestiž, o chlebíček a co já vím.“ (KČ: Hovory s TGM)

Šumava 21