Prof. Mrkva v článku Několik posledních vět o NP Šumava napsal svůj názor na zákon o ochraně přírody, na což má samozřejmě právo. Jsou tam však některé zcela lživé pasáže a rád bych, aby se tom vědělo.

Prof. Mrkva: „Podobně jako nyní ve sněmovně, tak již od vyhlášení Národního parku se vedou vášnivé spory o jednotlivostech. Kůrovec, zasahovat – nezasahovat, život obcí, problém se zadržováním vody atd. Diskuse se vždy vyhnuly tomu zásadnímu, což je směřování národního parku, cíl ochrany přírody a potažmo jak jej dosáhnout. „

Lež: Dne 25. 2. 2016 uspořádalo Ministerstvo životního prostředí na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR seminář na téma novely zákona. Náměstek ministra Ing. Dolejský (lesník) tam prezentoval: „Jeden z cílů novely: Přiblížení pojetí NP v mezinárodním chápání a v národní legislativě: Posláním NP je umožnění nerušeného průběhu přírodních dějů a současně využití území národních parků k trvale udržitelnému rozvoji či k šetrnému turistickému využití...“ Na toto téma se zde vedla rozsáhlá diskuse.

Prof. Mrkva: „Ve vládním návrhu čteme, že předmětem ochrany jsou přírodní lesy, přírodní lesní společenstva, což je ale na Šumavě problém, protože je snad již chronicky známo, že takové lesy se zde nacházejí asi pouze na 13 % plochy a jsou to přirozené smrčiny ve výškách kolem 1200 m, kde se netěžilo, protože nízko zavětvené stromy nebyly k užitku. Ano, tyto lesy můžeme označit za přirozené a v obecné shodě zde vyhlašme bezzásahový režim, ponechme zde vše žít podle přírodních zákonů.“

Lež: Podle botanického mapování (Zdroj: AOPK ČR) existují v NP Šumava tyto přirozené biotopy:L9.1 – Horské třtinové smrčiny, L9.2A – Rašelinné smrčiny, L9.2B – Podmáčené smrčiny, L9.3 – Papratkové smrčiny, L5.1 – Květnaté bučiny, L5.2 – Horské klenové bučiny, L5.4 – Acidofilní bučiny, A4 - Subalpínská vysokobylinná vegetace, K1 - Mokřadní vrbiny, L2 - Horské olšiny, jasanovo-olšové luhy, L4 - Suťové lesy, L10 - Rašelinné březiny, brusnicové bory, M1 - Rákosiny a vegetace vys. ostřic, R1 – Prameniště, R2 - Slatinná a přechodová rašeliniště, R3 – Vrchoviště, T1 - Louky a pastviny, T2 - Smilkové trávníky,T8 – Vřesoviště, V1 - Makrofytní vegetace přir. eutrof. a mezotrof. vod, V3 - Makrofytní vegetace oligotrof. jezírek a tůní. Dohromady tvoří tato společenstva 44% území NP Śumava.

Prof. Mrkva: „Musíte vědět, že „bezzásahovost“ zcela jistě povede k přemnožení zvěře vysoko nad přírodní rámec a bude to zvěř (jako prodloužená ruka člověka, který jediný může regulovat její počty), která znemožní odrůstat listnatým dřevinám a bude formovat druhové zastoupení lesa. Tak jaký přírodní les?“

Lež: Zkušenosti z Bavorska ukazují jasně, že bezzásahovost vede k snížení počtů jelení a srnčí zvěře a na druhé straně k zvýšení počtů tetřevů a dalších druhů (zdroj: Zápis ze symposia „Rozšiřování bezzásahových zón a vývoj kůrovce v Národním parku Bavorský les“. 21.7.2006 v Regenu, Bavorsko). Jediné, co vede jednoznačně k zvyšovaní poštu jelenů, je provozování zimních obůrek v NP Šumava

Prof. Mrkva: „Aktivisté teď jistě vyskočili a vytahují mantru o vlcích, když se ukázalo, že rys se sice na Šumavu vrátil, „ale zvěř dostatečně nereguluje“. Že to bude přesně podle našeho přání dělat vlk, je příběh, kterému snad nevěří ani Karkulka. Zda se vůbec na Šumavě uchytí nějaká vlčí smečka, aby zde měla teritorium, je bohužel pouze zbožné přání. Středoevropský prostor je člověkem již natolik „obsazen“, že vlčí migrace a pohyb si lze jen stěží představit. Navíc „vlk je jenom vlk“ a nechtějme od něj, aby lovil a redukoval zvěř, běhal po lese, když támhle v ohradě jsou taková těžkopádná zvířata, která nemají kam utéct a jejichž mládě tak bezvadně chutná.“

Lež: V potravě vlka tvoří ovce 1,3 %, hovězí dobytek 1,3 %, jelenovití 75,6 %, divoké prase 20,5 %, jezevec 1,3 %, liška 2,6 %, ostatní šelmy 2,6 % (zdroj: R. RIGG, M. GORMAN 2004: Spring-autumn diet of wolves (Canis lupus) in Slovakia and a review of wolf prey selection). Zde se profesor Mrkva pouští na tenký led oblasti, které vůbec nerozumí, přesto se tváří, že ano.

Autor je emeritní mluvčí blokády na Šumavě v roce 2011