29.3.2024 | Svátek má Taťána


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Studená Noha 13.6.2007 18:46

nejde o spora ..td

Jsem ráda ,lidská společnost a její produkty produkují což je jednoznačné ekologie by mohla býti levnou záležitostí až v mnoha dalších generacích zatím je to drahé, a levněji nebude protože odstranit škody je vždycky daleko dražší než jim předcházet,Jenom bychom měli pomaličku začíta není třeba jančit a chtít dosáhnout výsledku okamžitě to je myslím nemožné.Děsí mě skutečnost třeba zamotaných tulenu v zbytcích sítí na dnech moří,ale i řek to je jistě lidská nezodpovědnost.A proč nedat vše do pořádku? honí nás výdělek ,ale je to na ukor něčeho co se v konečném dusledku nevyplatí  což je absurdnía tedy blbé se vším všudyi jiné příklady jsouj isté.V

gapa 5.6.2007 10:49

klima v naši zemi

myslím že jednoznačné ano některé příspěvky tomu nasvědčují to jsou ty žabomýší války:-) Lidstvo je snad už v pubertě8-oVV

gapa 5.6.2007 10:46

nejde o spor klimatologu

je možné že by tzto diskuze vedli k tomu že budeme více myslet na ostatní lidi a živočichy čímž by se mohla výce rozvýjet lidská osobnost?:-);-€;-DVV

Lidický 1.6.2007 15:59

Nejčtenější na webu Petra C I B U L K Y: NEJVYŠŠÍ VLÁDNÍ KRIMINALITA: Tajná Zpráva o masovém rozkradení českého národního majetku komunistickým KGB, GRU a jejich SPOLEHLIVÝMI vládními strukturami dnešní ČR!!! UVEDENO JMENOVITĚ!!! (Prosím o další INT

Nejčtenější na webu Petra C I B U L K Y:  NEJVYŠŠÍ VLÁDNÍ KRIMINALITA: Tajná Zpráva o masovém rozkradení českého národního majetku komunistickým KGB, GRU a jejich SPOLEHLIVÝMI vládními strukturami dnešní ČR!!! UVEDENO JMENOVITĚ!!! (Prosím o další INTENZIVNÍ šíření!!!!!!!)

Ladislav N. 5.6.2007 19:23

Re: SPAM jako odpad zamořující prostor...

Aha, tak už chápu, proč kvůli takovémuhle debilovi neprojde příspěvek se jménem Cibu**a.-..

balthasar 1.6.2007 13:00

Držíte linii pěkně

ale svět vám uhnul -- http://www.ceskenoviny.cz/svet/index_view.php?id=255183 ;-D

EW 31.5.2007 20:36

Prezident Klaus by mohl pochodit hur nez s Opavou

Nektere "smeroplatne" stanice v USA maji teplomery umistene velmi kuriozne, to se to pak pekne nadstandardne otepluje nad rozpalenym asfaltem v sousedstvi vyfuku a na dosah klimatizacni bedny:

http://www.norcalblogs.com/watts/images/Marysville_issues1.JPG

http://www.norcalblogs.com/watts/images/Marysville_issues2.JPG

http://www.climateaudit.org/?p=1603

Studená Noha 13.6.2007 18:54

Re: Prezident Klaus by mohl pochodit hur nez s Opavou

tech automobilu co si lidi pořídili, to svědčí jeno tom jak si udělat rádoby dobře a j avíc už nechci od života.jak trávyt volný čas nebo pracovní nápln -přináší to slušné výsledky.Lidstvo je opravdu v pubertě8-o

L'ego 31.5.2007 16:16

A takovy clovek je nas prezidnet

Pan Klausi, jsem moc pysny na to, ze mate vlastni nazor (mimochodem u nas prekvapive maji ve sdelovacich prostredcich daleko nejvice mista vasi pochlebnici), ale jit proti panelu OSN, kdyz vecem sam nerozumim, je jako radit svemu doktorovi, at vas lecil homeopatii, kterou take rada lekaru uznava. Ale to je hazeni hrachu na stenu: argumenty se pretoci; kdyz je treba, je mezinarodni instituce neduveryhodna, kdyby panel zmenil nazor bude pan prezident prvni, kdo bude obhajovat jeho kompetentnost. To, ze takovyto styl argumentace odvadi vec jinam, ba ze je zcela zcesny a to zejmena od "ekonoma" Klause (jestli je nejaka spolecenska "veda" politicky zatizena a predmetem politiky, tak je to prave ekonomie - kdysi mj. nejen u nas nazyvana ekonomii politickou, kam se hrabou klimatologove...) nevadi, hlavne, ze splni svuj ucel. Ale nejhorsi ze vseho je to sebevedomi, ze ja ja ja vim vsechno - ono i ve sprave mezinarodniho panelu se mluvi o pravdepodobnosti. Klaus vi vse samozrejme naprosto jiste: proto taky muze zastavat krajni pozice. A soude podle rakci tady kolem, mnoha lidem to prijde uplne normalni. Ach jo.

Miloš Zfrantišku 31.5.2007 7:48

Je to jako

s tím odporem proti komunismu. Klaus chválí nic nedělající  pasivní většinu. Ve sporu o oteplování radí totéž. Nic nedělat, nemá to cenu. Podle této logiky by Klaus s  Ransdorfem a spol dodnes seděl v prognostickém ústavu a psal bolševikům na ruku.

Studená Noha 13.6.2007 19:03

Re: Je to jako

začít mužeme od sebe a to že dusledně roztřídíme odpad, že nebudeme odhazovat staré drátya baterie do lesa kde jsou spoluživočiši ,budeme dbát na to co nejmíně igelitových tašek ze supermarketu,nepoužíváním neskleněných lahví a pod a taky tím že si to ohlídáme na delší dobu ,že děti povedeme k podobnym zásadám jako máme i mi a budeme s polečně s nimi vymýšlet nové šílené technologije,aby dostali doma opravdu velmi dobrý základ pro celí svuj životV>-VV

Chiliasta 31.5.2007 0:32

Dotaz odborníkům

Může někdo z odborníků vysvětlit proč se za poslední 2 miliardy let klima periodicky střídalo od horkého po ledové , v pásmu cca 12-22°C (průměrná globální teplota)? Co bylo faktorem tohoto pravidelného střídání? Člověk to být nemohl, je na této planetě pouhé 2 mil let, s tím, že o nějakém vlivu člověka na tuto planetu se dá hovořit až tak posledních 10 000-15 000 let (před tím byl nepočetný, kontinenty jako Amerika, Austrálie ještě nebyly ani osídleny, zemědělská činnost se rozvíjela ještě později). 

Můžete potvrdit, že zhruba od poloviny třetihor (cca 35 mil let) se globální klima nachází ve své nejstudenější periodě (cca 12°C), tedy na spodní limitě? Že je tedy nejpravděpodobnější, že dále klesat již nebude a je tedy vysoká pravděpodobnost, že se trend otočí (zřejmě již otočil) a bude stoupat opět ke svému normálu (střed cca 17°C) či ke svému maximu 22°C (teplá perioda). Což bude (vzhledem k minulým periodám) proces opět na milióny let, a pro tuto planetu zcela běžný (prožila si jej X-krát, dávno než se objevil člověk).  

Pokud se klima dokáže takto v relativně dlouhých etapách pravidělně střídat (10-100 milionů let), pak musí tento mechanismus být ovládán mnohem silnějšími faktory než  biogeními natož antropogeními. Nejsou změny v koloběhu CO2  spíše důsledkem těchto změn klimatu než jejich příčinou? Děkuji.

M.Lapin 31.5.2007 7:11

Re: Dotaz odborníkům

To sú typické otázky ľudí, ktorých to síce zaujíma, ale odmietajú siahnuť po učebnici rozsiahlejšej ako 100 strán. To sa naozaj nedá vysvetliť na pár riadkoch. Skúste www.google.com a zavoľte si Paleoclimate. V českej a slovenskej literatúre vám nemôžem odporučiť žiadnu podrobnejšiu učebnicu. Jedno je ale isté - terajšie zmeny klímy v rozsahu desiatok rokov sa vôbec nedajú porovnávať so zmenami počas pleistocénnych zaľadnení. Je tam iná rýchlosť zmien a iné príčiny. Môžete navštíviť aj našu stránku www.dmc.fmph.uniba.sk.

Chiliasta 31.5.2007 22:46

Re: Re: Dotaz odborníkům

Pane Lapine, děkuji za reakci, ale docela jste mě dostal. Na jednu stranu říkáte, že odmítáme sáhnout po učebnici, na druhou stranu, že žádno česko-slovenskou nemůžete doporučit ...:-)Není chyba tedy někde jinde než v "povrchních" zájemcích? To se všichni bojí, že by si v takové učebnici ustřihli ostudu, nebo naopak, aby si jí neustřihli, tak by museli řádně přiznat jak to bylo? Že jsme v současnosti v jedné z nejchladnějších period posledních 2 mld let, a že planeta si bez nějakých katastrof poradila již s mnohem teplejším podnebím? Souhlasím s vámi, že současné změny v rozsahu desítek let nelze porovnávat třeba s pleistocénem, ale pak jistě není možné z těkto krátkodobých změn dělat dalekosáhlé závěry. Nezajímá  mě pohled do vesmíru mikroskopem, ale teleskopem.A tedy mě nestačí ani ten pleistocén- i to je období velmi krátké proti 4,5 mld let této planety, 3,5 mld let existence biosféry a posledních cca 2 mld let, z kterých již alespoń existuje určitá znalost, jak se asi klima v tomto období vyvíjelo. V příspěvku jsem položil pár jednoduchých otázek, na které si myslím, že by ani (nebo právě proto ) pro odborníky  nemělo být za těžko jednoznačně a na pár řádkách odpovědět. Já spíše s podivem zjišťuji, že na analýzu tohoto minulého vývoje pozornost bohužel příliš upřena není.    

Z analýzy vývoje klimatu poslední 2 mld let mi vychází, že klima střídavě osciluje od skleníkového po ledové. Zatímco biosféra se rozvíjí rovnoměrně, roste od bodu nula. A z toho mi vyplývá, že změny klimatu jsou primárně řízeny jinými faktory než biogenními, natož antropogenními. Zřejmě fyzikálními (astrofyzikálními -řada z těchto procesů je periodická), geologickými (přesuny kontinentů) atd. Abchom se dostali k jádru věci, myslí, že by se vědci měli zaměřit na vysvětlení těchto primárních faktorů, a pak teprve vyčerpávat své kapacity na faktorech méně podstatných.

M.Lapin 1.6.2007 7:01

Re: Re: Re: Dotaz odborníkům

V podstate súhlasím, ale bude to asi takto:  Aj človek a aj ekosystémy sa prispôsobia akémukoľvek podnebiu na tejto Zemi. Dôležité je ale to, že čím sa rýchlejšie bude meniť podnebie, tým budú v procese prispôsobovania (adaptácie) väčšie straty, škody a obete. Ak sa zvýši rýchlosť zmien podnebia vinou ľudí, tak sú ľudia zodpovední aj za všetky obete, straty a škody, ktoré v procese adaptácie vzniknú. Už odchádzam na cestu a pokračovať môžem až večer.

Chiliasta 1.6.2007 22:01

Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům

Takže se zřejmě ve většině shodujeme. Ano, pokud by se počasí měnilo výrazně rychleji, mohlo by to mít nějaký dopad, ale spíše si myslím,že by ekosystémy opět jen příslušně změnily rychlost  své adaptace. Evoluce umí být poměrně rychlá - již každá nová generace má v genech zakódovány nové zkušenosti, a zde nemám na mysli jen generace lidské (v průměru 20 let, což také není nijak dlouhá doba). Na úrovni bakterií nové generace vznikají v řádu několika hodin až dní, navíc jsou schopny si novou informaci předat plošně (ne nutně množením). U hmyzu jsou nové generace také krátkodou otázkou. Jistě budete souhlasit, že jen bakterie a hmyz tvoří podstatnější součást biosféry než člověk (jen jediný druh, jako jsou  mravenci vytváří zhruba stejnou biomasu jako celé lidstvo, přesto nikoho nenapadne zkoumat, jaký vliv má tvorba kyseliny mravenčí na vývoj klimatu). Podobné je to s vegetací - sekvoj v Kalifornii naroste do 130 metrů, v méně vhodných podmínkách (třeba ČR) z ní prostě bude 40 metrový "zakrslík" -uzpůsobí se, reaguje. Ze změn klimatu mi spíše vychází opačná závislost - že se biosféra, evoluce, vývoj druhů, klimatu uzpůsobuje, než že by to bylo opačně. Zpětná vazba tam jistě je, ale jako primární mi připadá vliv klimatu na biosféru.

Co přesně definujete pod pojmem oběti, ztráty, škody? Je roztátí ledovce, třeba v Grónsku katastrofou, nebo příležitostí pro rozvoj bohatších forem života v takové oblasti?

Zřejmě se lišíme v pojetí optimismu a pesimismu. Já jsem optimistický v tom, že člověk je rozumný tvor a není v jeho úmyslu tuto planetu zničit (a to i kdyby na to náhodou měl dostatečnou sílu). A pokud by mi v tomto optimismu nestačila důvěra v člověka, tak mi zůstává důvěra v jinou inteligentní substanci - a tou je  voda (člověk je naštěstí ze 70% voda). Ta si jistě sama pod sebou nebude podřezávat větev, aby se sama zničila. A pokud by i přesto podřezávala - jistě bude mít nějaký "splachovací" mechanismus, kterým to rychle napraví.

     

M.Lapin 2.6.2007 8:00

Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům

Uviedli ste rad zaujímavých názorov na adaptáciu. Ja som fyzik, zaoberám sa klimatickými zmenami ako meteorológ a klimatológ. Nedávno som prečítal dve pozoruhodné populárnovedecké knihy Lomborgovho Skeptického ekológa a od Tima Flannery Měníme podnebí. Kým Lomborg je štatistik, Flannery je svetoznámy zoológ a paleontológ. Je to poznať, najmä v komplexnosti pohľadov na taký zložitý problém ako je meniaca sa klíma a dôsledky z toho vyplývajúce. Píšete, že biologické druhy zrýchlia adaptačnú stratégiu ak sa bude rýchlejšie meniť klíma. Flannery sa skôr prikláňa k názoru, že treba posudzovať spoločne celé ekosystémy  a výsledok adaptácie závisí od rýchosti prispôsobenia najpomalšieho druhu. Všetci sa v danom ekosystéme totiž navzájom potrebujú. Žiaden druh nemôže existovať ako izolovaný. Podobne je to aj v socio-ekonomických systémoch. Dajme tomu, že jednotliví ľudia sa s meniacou sa klímou ľahko prispôsobia, dokonca sa môžu prispôsobiť aj adaptabilnejšie a úspečnejšie národy. Výsledok ale bude závisieť od toho ako sa prispôsobia tí najmenej adaptabilní, lebo tí budú určovať veľkosť budúcich problémov. Ak sa totiž globálne oteplí, nepôjde iba o malé zvýšenie priemernej teploty vzduchu. To by sme zvládli bez akýchkoľvek ťažkostí. Dôjde aj k zmene cirkulačných systémov v oceánoch a v atmosfére. Tak sa môže stať, že sa na miestach, kde sú teraz dobré podmienky  a žijú tam stámilióny ľudí, podmienky zhoršia natoľko, že sa budú musieť presťahovať inde. Tak to bolo aj v minulosti, lenže pred 2000 rokmi žilo na Zemi 150 miliónov ľudí a teraz asi 6250 miliónov a všetko je už obsadené. Nakoniec len toľko. Možno máme pred sebou 150 rokov obdobie s požiadavkou na rýchlu adaptáciu na zmenené klimatické podmienky, potom to už bude pokojnejšia existencia v nových klimatických pomeroch. Smola je len v tom, že to zasiahne práve naše deti a našich vnukov. Ich by sme sa mali opýtať, že či to bez námietok chcú akceptovať, alebo či máme spomaliť trochu rast životnej úrovne a čosi urobiť.

Dadaista 2.6.2007 14:26

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům

Děkuji. Protože už je diskuse obsáhlejší, pokusím se jednotlivá témata trochu oddělit. Jednak musím vysvětlit, na vývoj klimatu usuzuji z hezkého grafu na www.scotese.com/climate.htm , na který v těchto Diskuzích nasměroval pan Metelka. Podle toho jak se vyvíjí ta křivka v poslední periodě (a tím že beru v úvahu zhruba délku předhozích amplitud), odhaduji, že poslední ochlazování trvá cca 35 mil. let (z poloviny třetihor) a dnes je zhruba na své chladné limitě. Z toho mi vychází jako pravděpodobný další průběh amplitudy, že cca další 35 milionů bude podobným způsobem klesat (tedy teplota stoupat). Je však možné, že se v řádově podobně stejném období bude i dále držet kolem své chladné limity (podobně jako ten plochý vrchol amplitudy, který se držel zřejmě stamilióny let podél teplé limity na rozmezí křídy a třetihor). Jako třetí, nejméně pravděpodobná varianta mi vychází, že by se ještě více ochladilo a křivka by šla ještě pod svoji chladnou limitu (nepravděpodobné s ohledem na předchozí průběh). Pokud se budeme pohybovat v měřítkách tohoto grafu, pak vaše obava z prudkého oteplení v následujících 150 letech by nutně znamenala kolmý -strmý pád křivky dolů - což zatím ten graf nenaznačuje. V grafu si též všímám drobné vlnky na konci třetihor, před počátkem pleistocénu, kdy se zdá, že se trend obrátil a začíná se pozvolna oteplovat. Vzhledem k tomu, že tento obrat nastal ještě před epochou člověka, zdá se mi na nás být nezávislý.  

M.Lapin 2.6.2007 19:31

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům

Iba stručná pripomienka: pre terajšiu zmenu klímy nemá vývoj klímy za uplynulých 35 mil. rokov žiaden význam. Je tam odlišná rýchlosť zmien klímy, no najmä podstatne odlišné príčiny. Je tu reálne riziko, že do roku 2150 budeme mať koncentráciu CO2 v atmosfére až 4x vyššiu ako počas uplynulých 12 tis. rokov a bude najvyššia za posledných 20 miliónov rokov. Takáb rýchlosť zmeny koncentrácie CO2 nemá obdobu okrem prípadov  globálnych katastrof.

Chiliasta 2.6.2007 21:14

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům

Pokud je pro vás obraz předešlého vývoje klimatu bezcenný, (pokud historie znamená nic, nebo ji nejsme schopni dobře analyzovat) tak se obávám, že nebudete schopen učinit ani velice krátkodobou extrapolaci. Je to asi jako kdybych změřil teplotu ve 4 v noci a pak v poledne, z toho usoudil že, došlo k dramatické změné teploty a, že ta teplota bude i nadále jen růst. Zatímco pokud bychom použili opačné časy měření , bude i závěr opačný. Ta křivka v grafu nevykazuje žádné výrazné odchylky, je rovnoměrná. Jaká je průměrná globalní teplota v posledních letech? Stále těch 12°C, nebo se nějak výrazně liší.

Ta odlišná rychlost změn, kterou zmiňujete, prostě může být způsobena tím, že prostě ještě odeznívá poslední doba ledová, slunce má větší magnetickou aktivitu (nehledě na to, že jádro slunce také rovnoměrně zvyšuje svůj výkon -spaluje více).

Pokud bude nejvyšší koncentrace CO2 za posledních 20 mil. let, stálo by za to prozkoumat, zda za toto období např. příslušně nerostl objem živých organismů vykazujících produkci tohoto respiračního plynu. Na úrovně mikrobiologie produkce CO2 slouží k detekci přítomnosti života. Znamená to též, že před 20 miliony byl obsah CO2 vyšší? Mělo to na planetu nějaký dopad?    

Chiliasta 2.6.2007 14:41

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům -závery

Závěry z výše zmíněného grafu činím tyto: 1) ano, zdá se že jsme v epoše opětovného pozvolného  oteplování, byť na její nejchladnější hranici. Toto pozvolné oteplování bude trvat milióny let. Tedy, zřejmě mají pravdu ti, kteří tvrdí, že se bude oteplovat. 2) Toto oteplování je zřejmě způsobeno vnějšími, na člověku nezávislými faktory, a tudíž nemá smyslu na tomto faktu vytvářet politické ambice - i když vlastně má, protože to bude "snadné svezení se na vlně". 3) Toto případné oteplování bychom měli brát jako reálný fakt a neděsit se katastrofickými vizemi - vždyť ještě vzestup na průměr 17°C bude to, co je pro planetu dlouhodobý "normál"  a i teplé období 22°C zde panovalo poměrně dlouho - mimochodem díky tomuto teplému období nyní v dobách chladných můžeme spalovat ty tolik odsuzované uhelné zásoby kdysi přerostlých přesliček:-). 4) Poslední závěr je ale i možné že se ochladí - vážně se dá brát i ten petrohradský věděc (jméno jsem úspěšně zapoměl), který nedávno varoval před ochlazováním během cca 50-ti let. Vzhledem k tomu, že Rusové jsou na mrazy experti, tak bych to nevylučoval.:-)

S názorem Flanneryho, který uvádite se dá dost dobře souhlasit. Je to jeden ze zajímavých názorů, podobně jako teorie gaia, že naše planeta je jeden živý propojený organismus se samoregulačními vlastnostmi. Zde bych zase doporučil jinou zajímavou knihu od nizozemského geologa Westbroeka, Život jako geologická sílá, kde jsou dobře popsány tyto věčné recyklace mezi "živou" a tím co nazýváme "neživou" částí přírody. Případně jiná zajímavá úvaha o "intelingenci" vody, Tři podstaty vody od něměckých výzkumníků Jacobi a Schwenk.

M.Lapin 2.6.2007 19:35

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům -závery

Zopakoval by som to, čo som uviedol vyššie. Práce geológov študujem a sú pre mňa dobrou motiváciou. Trochu mi prekáža, že geológovia často argumentujú zmenami v rozsahu miliónov rokov a občas nechápu dosť dobre príčiny a dôsledky rýchlych zmien rádovo desiatok rokov.

Chiliasta 2.6.2007 21:22

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům -závery

Jak už jsem napsal výše, změny v rozsahu miliónů let by pro vás neměly být překážkou, ale spíš vodítkem i pro pohled krátkodobý. V krátkodobém pohledu, nebo lépe z krátkodobého pohledu budou samozřejmě  kmity výraznější a méně pochopitelné. Lidem trvalo dost dlouho, než vypozorovali zda se země otáčí kolem slunce či naopak.  

Chiliasta 2.6.2007 15:24

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům -

Za tip na Flanneryho děkuji. Na vaši námitku ohledně zhoršení podmínek pro život snad jen uvedu zajímavý geograficko-demografický poznatek. Etiopie je často uváděna jako katastrofický příklad zhoršení podmínek pro život - eroze, úbytek vody,  lesů, zemědělské půdy,dezertifikace. Za posledních 20 let se populace Etiopie se zdojnásobila z 35 na 76 mil. obyvatel. Jsou to tedy podmínky pro život až tak nevhodné? Více než 2x veliké, zaledněné Gronsko (přes 2 mil km2) má jen 57 000 obyvatel, o málo více než třeba Jihlava, Po případném oteplení tedy skrývá obrovský potenciál pro rozvoj života. Totéž Sibiř či Kanada.

Máte pravdu, nárúst populace je strmý, uvedu jiný rozsah - za 10 000 let ze 4 mil. (odhad) na 6,5 miliardy (2007). Není toto však také důkazem příznivějších podmínek pro život? Zatím se nezdá, že by se trend někde obracel - pokud by existovaly náznaky opaku, tak by bylo třeba se nad tím ihned zamyslet, ale zatím se to neděje. Zajímavé by bylo porovnat i rozvoj ostatní biomasy - zda u ní dochází k podobnému nárůstu, či stagnuje či ji ne jako správný hospodář, ale jako konkurent ničíme. Z nárůstu populace vás jistě napadne, jestli právě tento populační růst není tou pravou nežádoucí příčinou (čím větší populace, tím větší nároky na lidská sídla, spotřebu energie, zemědělství atd) než ta údajně "konzumní" společnost. Ovšem, je v našem zájmu počet obyvatel (tedy vlastního druhu) omezit? Pokud snad ano, pak by zřejmě měl pravdu Nietsche, který tvrdil, že lidstvo je nádor této planety.

Poslední poznámka, Je to téma s takovým přesahem, že se obávám, že současná věda v tom bude mít  problémy, Jednotlivé disciplíny už jsou příliš speciálizované (pro třísku není vidět břevno - ale z toho podezírám hlavně ekologisty) , zatímco zde to bude vyžadovat  nterdisciplinární přesah, neboť zde fyzika (astrofyzika) souvisí s klimatologií, geologií, biologií, ekonomií, geo a demografií atd. Poodstoupit od mozaiky trochu dál - ať je zřetelný celý obraz a ne jen jednotlivé kachlíky.  

M.Lapin 2.6.2007 19:43

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům -

Neviem, že či ste niekedy bol v preľudnenej rozvojovej krajine a či ste videl tú nesmiernu biedu väčšiny tamojšieho obyvateľstva. Tabuľky o globálnej produkcii potravín niekedy tieto problémy prehliadajú. Navyše, akákoľvek výraznejšia zmena klimatických podmienok znamená pre toto chudobné obyvateľstvo doslova katastrofu, pretože sú zvyknutí žiť z ruky do úst a väčšinou si nerobia žiadne zásoby potravín a ani alternatívne zdroje vody. Tieto otázky je treba naozaj riešiť interdisciplinárne.

Chiliasta 2.6.2007 20:52

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům -

Obávám se, že do tématu vnášite úkrok stranou. Nejsme tu od toho,abychom  posuzovali, jestli  je lepší zda je daná krajina extrémne "bohatá" na vyrobené zboží či nikoli - vždyť právě proti produkci většina ekologistů bojuje. To by jste chtěl, aby v Etiopii žili třeba jen dva občané, byť nesmírně bohatí?.Bída v těch zemích je dána něčím jiným, historickými faktory, společenskými apod., ne až tak počasím. K čemu je bohaté Grónsko, když tam nikdo nebude  nebo nemůže žít? K čemu je bohatá Kanada? Posuzujte populaci - a pak vám vyjde, že Etiopaní jsou bohatá společnost svým počtem. Tam se to co nazýváte klimatických zhoršením podmínek dávno odehrává přesto se populace zvětšuje. Chcete pohodlí (a množství výrobků) jen pro úzkou skupinu, nebo  sice nepohodlí, ale alespoń při existenci  velké skupiny lidí nebo dostatek pro velkou skupinu? Ti Etiopani tam zřejmě jen zastaralou formou přípravy jídla (2-3 x denně na ohni) možná do vzduchu vypouštějí mnohem více CO2 než celá Evropa. Ale chcete jim v tom bránit? Co jim nabídnete lepšího? Až přesně definujete co je více, žádoucí, tak teprve můžete stanovit jaký vývoj počasí může být asi vhodnější

M.Lapin 2.6.2007 21:20

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům -

Nechcem zachádzať do podrobností, ale ľudia v Etiópii neemitujú takmer žiaden fosílny uhlík, používajú skoro výhradne biomasu. Spaľovanie biomasy neprispieva k rastu skleníkového efektu atmosféry, ak v dohľadnom čase dorastie nová biomasa. Žiadúce je predovšetkým zníženie emisie fosílneho uhlíka, čo sa dá dosiahnuť niekoľkými cestami: 1) Úsporami, teda  znížením zbytočnej emisie, ktorá nemá žiaden prínos, 2) Novými šetrnejšími technológiami, 3) Novými zdrojmi energie, ktoré znamenajú menej emisie fosílneho uhlíka, 4) Obnoviteľnými zdrojmi energie. Čím viac sa nám to podarí, tým bude zosilňovanie skleníkového efektu atmosféry pomalšie aj ekosystémy a aj socio-ekonomické systémy sa ľahšie prispôsobia (adaptujú) klimatickej zmene. Zajtra cestujem do zahraničia (FR) na týždeň, takže končím, ale rád som si s vami vymenil názory.

Chiliasta 2.6.2007 21:45

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům -

Fosilní uhlík, je uhlík organického původu, který již jednou v koloběhu byl a není důvodu proč by se tam neměl zase vrátit. Z hlediska uhlíku z biomasy - je to opět jedno. Tím, že vypálíte les dostanete do vzduchu stejné množství C, jako kdybyste spálil příslušné množství energie z uhlí. Místo toho můžete les nechat být, a ten si bude stále dorůstat +/- stejným tempem. Ať máte nový nebo starý les, přírůstek hmoty na hektar je stejný. Fosilní uhlík, si můžete též představit jako bývalý les, který  se už nikdy neobnoví, pokud pokud zůstane ve slojích. Na C není nic nebezpečného, je to základní organický prvek, jeho zásoby na zemi jsou fixně dány. S  body 1-4) se dá souhlasit, s tím, že jedinou obnovitelnou (přebytkovou) energii dostává země od slunce. ostaní zdroje energie na zemi,dle zákona o zachování energie, jsou již předem dané, nelze je zvýšit. Jen lépe využít.  Děkuji, bylo zajímavé a přeji štastnou cestu. 

  

M.Lapin 2.6.2007 22:10

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům -

Ešte k tomu fosílnemu uhlíku - v atmosfére síce bol ale biosféra ho postupne uložila pod zemský povrch za obdobie viac ako 200 miliónov rokov. My sa ho snažíme dostať naspäť do atmosféry za 350 rokov, a to je teda sakramentský rozdiel. Teraz už fakt končím.

Chiliasta 2.6.2007 21:55

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz odborníkům -

Problém té Etiopie je, že sice biomasu spalují, ale současně jim ubývá jak pralesa, tak diky erozi i zemědělské půdy. Takže ani toto z pohledu zelených není příliš ekologický způsob zacházením s energií - CO2 tam zřejmě nemá dostatek biomasy do které by se vázal. Topení dřevem na ohništi je sice ještě mnohde nutnost, ale ne zrovna efektivní způsob hospodaření s energií.