9.12.2019 | Svátek má Vratislav


POLEMIKA: Globální oteplování není krize?

7.3.2008

Reakce na článek Františka Kružíka o tom, že globální oteplování vlastně není problém a jeho dopady by většinou měly být pozitivní.

František Kružík doslova píše:

Jejich výzkumy potvrzují že aktuální oteplování je mírné (1)

…že dopady moderního oteplování jsou pozitivní jak pro lidstvo, tak pro přírodu (2)

(1)

Z ekologického hlediska obecně platí, že není tak důležitý absolutní stav nějakého parametru (v kontextu globálního oteplování jde o teplotu), ale zajímavá je spíš jeho změna za čas. Čím větší změna za kratší čas, a to jakýmkoli směrem, tím se vytváří větší nároky na adaptaci rostlin, živočichů a nakonec i lidí.

Fortunat Joos a Renato Spanhi (PNAS, 2008) analyzovali i z těchto důvodů rychlost změny v radiačním působení hlavních skleníkových plynů (viz graf) za posledních 20 000 let, čímž lze usuzovat i na rychlost změn v globální teplotě.

Rychlost změny

Graf č.1.: Rychlost změny v radiačním působení (červená linie) CO2 (fialová linie), CH4 (metanu) a N2O (modrá linie) v atmosféře za posledních 20 000 let. Černá linie ukazuje časové rozlišení analyzovaných vzorků, které se zvyšuje směrem do minulosti a je zdrojem určitých nejistot.

Podle jejich závěrů je „nárůst koncentrace CO2 a CH4 a kombinované radiační působení CO2, CH4 a N2O mimořádně vysoké v kontextu změn za posledních 20 000 let.“ Důsledku toho autoři konstatují, že „…probíhající klimatická změna velmi pravděpodobně pokračuje vysokou rychlostí ve srovnání s desetiletými až stoletými změnami, které byli v minulosti důsledkem přirozených faktorů.“

Marika Holland a kol. publikovali studii (Geophysical Research Letters, 2006), podle které by plávající led Arktidě mohl téměř úplně zmizet už do roku 2040 a to je z geologického pohledu pouze okamih. Zpráva IPCC (2007) konstatuje, že arktický led by měl v létě roztát v rozmezí let 2050 až 2100. Když by se vám rok 2040 zdál jako „alarmistický“, tak např. prof. Wieslaw Maslowski se dokonce na zasedání Americké geofyzikální unii, že Arktida může být bez ledu už během roku 2013.

Bea Csatho, geoložka z Buffalské university a kol. publikovali studii (Journal of Glaciology, 2008) o zrychleném tání největšího grónského ledovce Jakobshavn Isbræ, přičemž autoři naznačují, že podle jejích výsledků jsou předpovědi panelu IPCC od rychlosti růstu mořské hladiny značně konzervativní.

Dr Joanne Johnsonová z British Antarctic Survey spolu s kolegy analyzovala rychlost tání ledovců Západo-antarktického ledovcového štítu. Podle jimi zjištěných výsledků (Journal of Geology, 2008) tají ledovce ve sledované oblasti 20-krát rychleji, nežli kdykoli za posledních 14 500 let.

(2)

Jane Jepsenová spolu s kolegy publikovala studii (Journal of Animal Ecology, 2008), která dává do přímé souvislosti rozšíření a posun areálů dvou druhů škůdců motýlů a nárůst průměrných (zejména zimních) teplot v oblasti Fennoskandie.

Častější a prostorově rozsáhlejší přemnožení hmyzu se projevuje i v Kanadských lesích. Werner Kurz z Kanady ve své studii ukazuje, že kanadské obhospodařované lesy (o celkové rozloze 240 milionů hektarů) jsou v důsledku rozsáhlejšího výskytu škůdců dřevin od roku 2002 zdrojem CO2. V důsledků přemnožení hmyzu odumírají velké plochy jehličnatých lesů i na Aljašce.

Globální oteplování se prokazatelně podepisuje na rozsáhlejších lesních požárech na západě USA (Westerling a kol, 2006, Science) a v Kanadě (Gillet a kol, Geophysical Research Letters, 2004). Zvyšuje se plocha území, které jsou zasaženy suchem (IPCC, 2007) a rovněž dochází k nárůstů počtu záplav (Dartmouth Flood Observatory)

Studie mezinárodního týmu předních odborníků na mořský život varovala, že pokud nedojde k okamžitému zvratu stávajících trendů (zejména nárůstu koncentrace CO2 (se kterým souvisí okyselování povrchových vod oceánů) a teplot oceánů), je budoucnost většiny druhů korálů ohrožena (Science, 2007).

Jaký vliv bude mít zmizení ledovců v Himalájích a Andách, které jsou jediným zdrojem pitné vody pro miliony lidí, nechť si každý domyslí sám…

A na závěr jen podotýkám, že i kdyby začali globální emise CO2 hned teď klesat rychlostí 1% za rok, tak konečná koncentrace ve vzduchu dosáhne hodnot 475 ppm (Mignone et al. 2008, Climatic Change). Za relativně bezpečnou hranici koncentrací CO2 ve vzduchu se přitom považuje úroveň 450 ppm (Avoiding Dangerous Climate Change, 2006).



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.