Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dokážete presvedčiť farára že boh neexistuje? Podobne sa chovajú aj dnešní vedci, ani ony nedokážu pripustiť, že mnohé z platných fyzikálnych zákonov sú iba vedecké hypotézy v prospech ktorých neexistujú žiadne dôkazy.

Sponzorstvo = legálna korupcia. Kto si akú vedeckú štúdiu objedná, takú mu vedci spravia. Dá sa veriť dnešným vedcom?

Mám za to, že autor se hned v úvodu nenápadně ale o to významěji mýlí v úvaze:

..."rozhodování je tak povětšinou založeno na více či méně sofistikovaných heuristikách, tedy ne mentálních strategiích, které nám umožňují rychle se rozhodovat na základě typických znaků situace vycházející ze zkušeností"

Mýlí se tedy ve smyslu, že "heuristiku" (zkusmé řešení) považuje za nejčastější "rozhodovací" metodu.

Sdílím spíše pojetí Koukolíka který za nejpoužívanější a proto obvykle prvotní (pro maximální úspornost energií i času) metodu myšlení/reagování na nezvyklou situaci, považuje STUPIDITU.

Tedy jednání podle zažitých a tedy předem připravených schémat.

Teprve když použití schémat selže - může nastat daleko a zdlouhavější obtížnější proces přes zkusmá řešení (heuristiky).... a nakonec v těch nejobtížnějších případech až vědou využívané procesy.

Do jisté míry to může být pravda. Je to dost závislé na typu osobnosti. Nejvýraznější rozdíl bude zřejmě v případě konformisty (ten to pravděpodobně bude zkoušet podle obvyklých schémat, nebo bude pokukovat, co dělají ostatní), nebo excentrika (který mnohdy pohrdne obvyklým schématem dokonce i v situaci, kdy se k řešení hodí). Rozdíl bude zřejmě i mezi melancholickými a cholerickými typy osobnosti.

Ovšem výchozí otázka měla znít trochu jinak. Nabídnu svou verzi i s odpovědí:

Důvěřujete vědecké metodě? "Ano, bezvýhradně, pokud se drží svého kompetenčního rozmezí."

Důvěřujete vědcům? "Jen v dosti omezeném rozsahu. Občas vůbec ne."

Zviretnik Lapil

13. 8. 2025 17:26

Zní to moudre, ale vědec interpretuje vědu.

Vědec je především Člověk a Člověk a Pravda se těžko slučují, zejména v dnešní době , které vládnou Peníze a Granty. Čest Výjimkám...

Věda je úžasná v tom, že stále vyvrací staré omyly a nahrazuje je omyly novými.

Vědci stále bojují s Bohem a přitom se mu pořád blíží..

Vědci jsou svým založením racionální bytosti, přesto se najdou jedinci, kteří buď ze zištných důvodů nebo v touze po slávě podlehnou a uchýlí se k vědeckým podvodům. Přitom v dnešní době digitalizovaných médií bývá odhalení takových podvodů celkem jednoduché. Přispívá k tomu řada nástrojů, včetně blogu PubPeer, kde mohou vědci anonymně recenzovat vědecké články a sdílet své názory na vědecké práce, popřípadě nahlásit články s pochybným obsahem. Autoři pak mají možnost nejasnosti vysvětlit, obsah článku korigovat nebo požádat o jeho stažení. Pokud se tak nestane, obvykle o stažení v zájmu zachování kredibility zažádá vydavatel příslušného časopisu. Přehled o stažených článcích i se zdůvodněním lze pak nalézt na portálu Retraction Watch.

Je také rozdíl mezi vědeckými výsledky podávanými samotnými vědci a podávanými médii (věta "japonští dědci zjistili, že..." vzbuzuje nedůvěru).

Já také si u některých závěrů vědců kladu otázku, jak to zjistili. Provedli studii s 500 testovanými osobami a 500 kontrolními osobami, přičemž mimo studovaný aspekt byly tyto dvě skupiny rovnocenné? (Ve skutečnosti to často není možné.) A je správně určena příčinná souvislost: existuje? a není ve skutečnosti opačná?

Pokud jde o ostatní faktory, těmi se jako "člověk z ulice" vůbec nezabývám.

Určit reprezentativní skupinu má svoje pravidla a pokud výsledky někdo zpochybní, může experiment zopakovat s jinou reprezentativní skupinou. Jednou ze záruk vědeckosti experimentu je, že je zopakovatelný.

Věřit Vědě by se snad i dalo, ale věřit Vědcům? Tak to tedy ne...

Zní to moudre, ale vědec interpretuje vědu. Aneb můžu věřit fyzice, ale dokud mi Newton nevysvětlí pohybové zákony, nemá to prakticky smysl.

A co hůř- teorii relativity jsem nikdy nepochopil tak dobře, abych ji dokázal solidně vysvětlit někomu dalšímu.

Žádná jiná lidská činnost svými omyly nepřinesla lidstvu tolik škody a naopak svými objevy tolik lidstvu neprospěla, jako věda.

Věřit v neomylnost vědy je stejně pošetilé jako věřit v neposkvrněné početí.

Důvěru si musí věda zasloužit. Lidé mají zpravidla vysokou důvěru ve vědecké poznání, protože kolem sebe vidí veškeré technické a i biologické výdobytky vědy, které jim zlepšují kvalitu života. Věda ale, bohužel, není nezávislá na společnosti a ideologiích, které v ní panují a dominují. Vědci jsou jen lidé se všemi nedostatky jako u ostatních členů společnosti. Mocenské ideologie mají tendenci do vědy vždy prorůstat a tomu napomáhá systém distribuce zdrojů ve vědě, který přímo vede k vědecké prostituci. Po pádu minulého režimu se některé vědecké disciplíny musely kompletně předělat, zejména ve společenských vědách a humanitních oborech (ekonomie, historie). Zaplétají se ale i přírodovědné obory, např. ochrana životního prostředí nebo klimatologie, kde se začalo o pravdě hlasovat a objevily se i disidentské časopisy. V České republice byla důvěra ve vědu silně narušena během pandemie covidu, kdy se z vážených profesorů, za nimiž stála dlouhodobá tvrdá práce, stali přes noc dezinformátoři a dezoláti (Beran, Turánek a další, v USA Malone). Utrpěla prestiž vědy, a to zejména věd lékařských. Některé osobnosti se přímo zesměšnily. Je dobré se z takových událostí poučit. Pokud si vědci chtějí udržet důvěru lidí, měli by se od politiky držet co nejdál.

Západní vědci již také dokázali vybádat dalších 70 pohlaví a právníci pak 120 druhů ideozločinů

Můžete ty vědce jmenovat?