Když odcházel prof. PhDr. Josef Rypka, DrSc., legenda naší orientalistiky, jinak šéf turkologické stolice na Karlově univerzitě v Praze, do důchodu, nabídl toto místo svému vynikajícímu žákovi profesoru Josefu Kabrdovi. Ten dal však přednost Brnu, kde byl od 1. srpna 1965 ustanoven profesorem dějin jihovýchodní Evropy a Blízkého východu.

28. února 1942 vyšel výnos české zemské školní rady v Praze č. III-1759/9 obsahující nařízení, že je Josef Kabrda, profesor reálného gymnázia v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě suspendován z vyučování dějepisu na všech protektorátních středních školách. Iniciátorem tohoto výnosu byl nechvalně známý, nacismem prodchnutý protektorátní inspektor Sepp Dietrich Werner, kterému se po květnu 1945 dostalo zaslouženého trestu. Pan profesor Kabrda naštěstí přežil, a bylo to dobře. Pro nás i pro Turecko. Proč pro Turecko? Kdo to byl vlastně ten Kabrda?

Josef Kabrda

Jeho život je úžasným dobrodružstvím. To se ale musíme vrátit do Frýdlantu nad Ostravicí. Tam se dne 3. února 1906 narodil v početné rodině zemědělce syn Josef. Jak se později ukázalo, velice nadaný chlapec. Ještě rok před maturitou, v roce 1924 se vydal na prázdninovou cestu do Bulharska a do Turecka. Tyto země ho od malička lákaly.

O šest let později, v prosinci 1930, byl tento význačný frýdlantský rodák promován na Univerzitě Karlově doktorem filozofie. Odsloužil si vojenskou službu a 3. dubna 1934 se oženil s Emou Foltasovou. S ní ho mimo jiné poutal společný zájem o balkánské země. Jejich jakousi prodlouženou svatební cestou (na pozvání bulharské vlády) byl tříletý stipendijní pobyt v Bulharsku. Zde se Josef Kabrda na tehdejším tureckém muslimském učilišti v dnešním Kolavogradě naučil také výborně turecky.

Avšak na jihu Evropy byl profesor Kabrda předtím vícekrát. A to za velice zajímavých okolností, které mu lze jen závidět. Jako člen Studentské filharmonie pražské byl v roce 1928 na koncertním turné v Jugoslávii a později také v Bulharsku. A když právě z Bulharska zamířil do Paříže, aby zde v letech 1937-1939 absolvoval proslulou École Nationale des langues orientales vivantes, tedy orientalistickou školu, přátelil se tu (také jako hudebník) s dvěma legendami hudebního světa. Vítězslava Kaprálová (1915 Brno - 1940 Montepellier) studovala právě díky francouzskému státnímu stipendiu v letech 1937-1938 na École Normale de Musique v Paříži v třídě Charlese Muncha. Josef Páleníček (1914 - 1991), pozdější klavírní virtuos, skladatel a pedagog, studoval v letech 1936-1937 klavír na École Normale de Musique v Paříži jako žák kompozice A. Roussela. A s nimi se v krajanském spolku v Paříži stýkal právě Josef Kabrda. Měl úžasné štěstí.

Ve zbývající části svého života napsal profesor Kabrda asi dvě stovky vědeckých prací a pojednání. Mnohé z nich jsou objevné a málo známé. Všechny se většinou týkají společné historie Turecka (Osmanské říše) a balkánských národů. Zabýval se nejen osmanskými dějinami, ale také tureckou diplomacií a tureckými prameny k bulharským dějinám či francouzskými vztahy v době Napoleonově. Ale také například do kolektivního díla „Dějiny Jugoslávie“ napsal objemnou a hodně zajímavou stať pod názvem „ Jugoslávské národy pod tureckou nadvládou“.

V mnohém jsou jeho bádání dodnes nová, objevná a zajímavá. A také úžasná. Mimochodem, v době své vojenské služby v roce 1933 publikoval velice zajímavou stať o vývoji populačních poměrů na Valašsku v letech 1850-1921.

V Turecku byl oficiálně také v roce 1962 a v roce 1968, ovšem to již jako vítaný znalec tureckých dějin. Koncem dubna 1968 ho v Ankaře postihl první záchvat mrtvice a druhému pak 27. května 1968 tamtéž bohužel podlehl. V případě jeho pobytů šlo o něco jako do třetice všeho, leč čehosi velice dobrého, bohužel poněkud krátkého.

Přitom se ve svých studiích i závěrech k daným tématům dostal z evropských badatelů rozhodně nejdál. A tak bychom si onoho vynikajícího rodáka, frýdlantského, vědce mimořádného formátu, měli připomínat a pamatovat. Navíc - jeho mnohé práce stále čekají na svého vydavatele.

(Z připravované publikace „O LIDECH V BESKYDECH a o pozoruhodných památkách a přírodních zajímavostech“, která vyjde v 11/2015)