Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Descartes nastartoval moderní evropské myšlení, Voltaire kritizoval malou zbožnost

Nelíbí se mi, že vynecháváte to, co já považuji za podstatné. Descartes (viz třeba knihu "Dějiny evropského myšlení") revolučně změnil evropské myšlení, od magického a irracionálního, k racionálnímu. Jeho vliv není jen ve vysvětlení duhy, a vzniku analytické geometrie - kartézskou soustavu používá každý, kdo chce detailně modelovat fyzikální jevy na počítači. Tyto dvě zásluhy ilustrují fakt, že byl nejprve přírodovědcem, teprve pak filosofem (ostatně filosofem také aktivním, nikoli jen filosofujícím!). Jeho zásluhou je ale také změna stylu - stanovení zásad vědecké metodiky.

Okruh jeho následovníků a obdivovatelů byl tak velký, že byl považován za velkou autoritu a jako takový byl široce napadán. Je jasné, že napadán byl těmi, kteří propagovali nevědecký a málo racionální přístup. Voltair napadal, že v Descartově systému je malé místo pro Boha - autor článku tedy převrací tehdejší realitu a možnosti tehdejší doby. Uvádíte:"Nezamýšleným důsledkem Descartova intelektuálního vynálezu bylo však postupné rozkmotření věd duchovních s exaktními a naopak."

Kritizovat Descarta musel Newton - člověk který se široce hádal se zastánci racionálního přístupu (Huygens, Hooke, vlnová teorie světla a objev zákonů gravitace). Moderní historiografie uvádí, že každá doba si nutně převypráví vše, co bylo před ní. Naše doba si tedy mohla převyprávět úlohu Descarta a Newtona, prvého umenšila, zatímco z druhého udělala "tvůrce fyziky".

Goethe nebyl vědec, ale jeho ostrá kritika Newtonova irracionálního přístupu logicky reprezenzuje fakt, že (na rozdíl od Newtona) byl zastáncem materiálního a racionálního přístupu.

Jste si jist, že pokud snad dnešní paradigma tak trochu fandí právě tomu irracionálnímu, proti čemu Descartes tak účinně brojil, že toto paradigma vydrží dlouho? Změňme čepičku blázna, kterou si nasazuje dnešní fyzika při ustupování irracionalismu. Jak dlouho ještě bude pohled učebnic na Descarta stejně deformovaný, jak názorně předvádí pan Dřevojánek?

Myslíte, že ten, kdo vše ví musí přemýšlet?

citace z textu: Nalezneme-li odpověď, bude to znamenat konečné vítězství lidského ducha - protože pak pochopíme mysl boha." Později se Hawking přiznal, že tuto odvážnou poslední větu chtěl původně raději vyškrtnout: "Pokud bych to byl opravdu udělal, prodej by možná klesl na polovinu". No myslím že tady se pan Hawking trochu spletl. Ale asi je to čistě komerční záležitost, jak vyplývá z druhé části. Myslím si, že to se nám asi nikdy nepovede. Jakmile člověk přijde na teorii objímající celé jsoucno(myslím tím spojení teorie relativity a kvantové mechaniky) tak se objeví něco, co bude ještě mnohem zajímavější.Čím víc toho víme, tím víc zjišťujeme co ještě nevíme. No a pokud by někdo pochopil mysl Boha, pochopil jeho podstatu, tak by nemělo smysl již dále přemýšlet. A tím by pozbylo smysl:Myslím, tedy jsem. Tedy otázka do diskuze: Myslíte, že ten, kdo vše ví musí přemýšlet? Já si myslím, že ne.

Fysik něco objeví a filosof to nepochopí a vysvětluje to. (Saša)

„Některé moderní fyziky ovšem nikdo nikam vykazovat nebude: Hawking vidí dějiny času přísně karteziánsky, tedy jako jakousi hrušku - rozuměj, trojrozměrný graf - , jež dole v jádřinci končí Velkým třeskem: "Víme už celých pětadvacet let, že z Einsteinovy obecné teorie relativity plyne, že před patnácti miliardami let čas musel mít počátek v této singularitě. Filosofové však tuto myšlenku stále nechápou, (…). Neuvědomují si, že frontová linie fyziky se posunula jinam". Avšak ani pan profesor (Galileo zemřel na den přesně tři sta let před jeho narozením) se nakonec nebrání myšlence takového syntetického světového názoru, jako by ho sám Hegel vytesal - jeho snem je sjednocení Einsteinovy relativity s kvantovou mechanikou v jednoduchém, úhledném, srozumitelném matematickém modelu. Odborníci vědí, že je to jako usmířit vodu s ohněm. “

Kéž by se to dalo obrátit!

Pak by se dalo říkat o blbech "Nemyslí, tedy nejsou" 

Re: Kéž by se to dalo obrátit!

Ono to trošičku obrátit jde. Všichni blbové bez výjímky si jsou jisti, že když už jsou tak že také myslí.

Jojo,

a kdo četl geniální povídku Ludvíka Součka Zájem galaxie? O bitvě na Bílé hoře, při níž byli cisařští potřeni na hlavu, leč mladý poručík René Descartes sloužící ve vojště císařském padl, takže se udělala drobná oprava historie, císařští zvítězili - a Descartes přežil, aby se mohl stát Cartesiem.

Filosof?

Možná byl trochu filosof (to je tak trochu každý, že), ale myslím, že jeho přínost byl hlavně ve fyzice a matematice. BTW: víte, že bojoval na Bíle hoře? Ovšem na straně vítězů. :-(

bojoval na Bíle hoře

Jojo, dokonce na toto téma existuje i perfektní sci-fi povídka (Souček???). Mimozemská civilizace postrašila svým zjevením Fridricha Falckého a jeho lidi, takže vzali kramle. Čeští stavové razdva prohráli a Descartes přežil, což bylo cílem zásahu.

Prispevok

Obejdou

Filosof se bez fyziky obejde. Obejde se bez ni kazdy den, protoze ji ani trochu neumi, ani nema schopnost se ji naucit. Fyzik se bez filozofie taky obejde, protoze jejich kecani nepotrebuje ani trochu.