Totiž každý, kdo se u nás v době pandemie Covid-19 nechal vakcínami naočkovat, by se tak měl cítit.

Alespoň podle tvrzení rádobyexpertů, co se nám ruku v ruce s konspirátory snaží namluvit, že nás zdravotníci aplikací vakcín společností Pfizer (Comirnaty) a Moderna (Spikevax) proměnili v geneticky modifikované organismy (GMO). A něco takového že bychom neměli brát na lehkou váhu, když to uznal i slovenský premiér Robert Fico a zmocněnec slovenské vlády MUDr. Peter Kotlár tvrdí, že mRNA vakcíny u naočkovaných lidí mění jejich DNA, v níž je kódována veškerá informace pro růst a přežití každého organismu, aby pak naočkované spoluobčany přirovnal ke geneticky modifikované kukuřici.

Lékařská fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě označila Kotlárovy výroky ohledně mRNA vakcín za nezodpovědné, nebezpečné a v rozporu s principy medicíny, která je založená na důkazech. Slovenský genetik Tomáš Szemes podle Denníku N uvedl, že i v případě, že analýza, kterou Kotlárovi připravila MUDr. Soňa Peková je správná, interpretoval Kotlár její výsledky špatně. Virolog Boris Klempa zase odmítl, že cizí DNA ve vakcínách by mohla měnit lidský genom. Více zde: Odkaz

Molekulární biolog a genetik Tomáš Szemes je vedoucím Centra genomiky a bioinformatiky ve Vědeckém parku Univerzity Komenského v Bratislavě. Analyzoval prezentaci Soni Pekové o obsahu zbytkové DNA v mRNA vakcínách proti covidu a upozorňuje, že její prezentace má několik nedostatků. Podle něj nepoužila ani vhodnou metodu, navíc Peter Kotlár špatně interpretoval prezentované výsledky. „Jeho [Kotlárova] interpretace je, že podle analýzy jde o velké množství DNA. Ale ve skutečnosti je v normě“, říká Tomáš Szemes a dodává, že analyzované šarže nejenže splňovaly limit pro obsah zbytkové DNA, ale „dokonce ho významně podlézaly.“ Na Kotlárovo tvrzení, že se DNA z mRNA vakcín začleňuje do našeho genomu, Tomáš Szemes reagoval těmito slovy: „Dosud se podalo kolem 13 miliard dávek mRNA vakcín. Pokud by k uvedenému jevu docházelo, neměl by být problém najít člověka, který má ve své DNA včleněný S protein.“ Více zde: Odkaz

Jinak řečeno, podle veřejně dostupných informací Soňa Peková použila v Tilia Laboratories takzvanou real-time PCR analýzu. Jedná se o laboratorní techniku ​​pro detekci a kvantifikaci DNA nebo RNA v reálném čase. Takto podle MUDr. Kotlára údajně zjistila, že obě testované mRNA vakcíny, od Pfizeru i Moderny, obsahují nadměrné množství kopií DNA spike-proteinu, celé miliony, ba dokonce miliardy. Přičemž tato analýza nikterak nevysvětluje, jak se má taková DNA z vakcín začlenit do našeho genomu a způsobovat nám onemocnění.

Vakcíny společností Pfizer (Comirnaty) a Moderna (Spikevax) obsahují nukleovou kyselinu mRNA, která je vpravena do našich buněk prostřednictvím nanotechnologie, využívající biomateriály k vytvoření funkční nanostruktury pro zapouzdření mRNA. Buňky instruuje mRNA k tomu, aby vytvářely bílkoviny zvané spike-protein, které se vyskytují na povrchu viru SARS-CoV-2. Tento proces ale probíhá v cytoplazmě, nikoli v buněčném jádře, kde se vyskytuje základní lidská DNA. A tak molekuly mRNA z vakcíny v buňkách s lidskou DNA, která je nositelkou dědičnosti, přímo neinteragují, pouze stimulují lidský adaptivní imunitní systém, který naše tělo naučí tyto bílkoviny identifikovat a zničit. Toto je ve své podstatě princip a účel mRNA (messengerové RNA) vakcíny, kdy molekuly mRNA z vakcín mají omezenou délku života a v buňkách nezůstávají, jelikož v nich jsou rozloženy na jednotlivé nukleotidy.

V případě dohadů kolem škodlivosti mRNA vakcín na covid se tedy jedná o nečistoty jako integrované součásti vakcíny, přesněji o kvantifikace nečistot, konkrétně o templáty DNA, tj. linearizované plazmidy, kdy se pak řeší, co linearizované plazmidy ovlivňuje během výrobního procesu vakcíny. Pod plazmidy se obecně rozumí autonomně se replikující genetické elementy, které se vyskytují v buňkách všech skupin mikroorganismů a používají se jako vektory pro přenos DNA. O tom jak plasmidové nečistoty mohou ovlivnit bezpečnost kritizovaných geneticky modifikovaných léčiv se hovoří například zde: Odkaz

Podle některých autorů se naměřená hodnota reziduální (zbytkové) plasmidové DNA ve vakcínách společnosti Pfizer, kterou se u nás nechalo očkovat nejvíce osob, po ošetření vzorku přípravkem Triton-X-100 v laboratoři značně zvýšila, k čemuž docházelo v důsledku rozpuštění lipidových nanočástic obalu mRNA a následného uvolnění DNA v nich vázané. A mělo by se pak brát v úvahu, že nečistoty vakcín jsou integrovány do lipidových nanočástic a jsou tímto transportovány přímo do buněk očkované osoby spolu s účinnou látkou mRNA. Co to znamená pro bezpečnostní rizika, zejména pro možnou integraci cizorodé DNA do lidského genomu, je pak další téma požadované vědecké diskuse.

Přičemž se má podle těchto autorů diskutovat riziko tzv. inzerční mutageneze (insertional mutagenesis), vyvolané vložením externí sekvence DNA do genomu organismu, což je dnes vcelku dobře známý proces, především díky rozsáhlému výzkumu na poli genetického inženýrství. Kdy pod genetickým inženýrstvím rozumíme lidský zásah přímo do genomu některého z organismů pomocí moderních DNA technologií. Pod geneticky modifikovaným organismem (GMO) se pak rozumí organismus, který při modifikaci prošel metodami genetického inženýrství. A právě díky těmto metodám podle pomýleného zmocněnce slovenské vlády MUDr. Kotlára zasahují mRNA vakcíny do lidského genomu, z čehož obviňuje jejich výrobce.

Proč ale jsou u onemocnění Covid-19 užívány mRNA vakcíny? Inu, u vakcín na nemoci způsobené virem obecně je problém v tom, že se viry, pokud k tomu dostanou příležitost, mohou vyvíjet velmi rychle, což nám dokazovaly i různé mutace a následné varianty viru SARS-CoV-2 při pandemii Covid-19. Vývoj klasické vakcíny oproti současným mRNA vakcínám zabere paradoxně více času, byť se na první pohled jeví jako jednoduchá záležitost. Navíc výhody mRNA vakcín jsou i v tom, že se do nich nemusí přidávat často kritizovaná adjuvans (anorganická či organická látka) jako jejich posilovače, neboť v případě vakcín proti covidu tuto roli plní lipidový obal mRNA.

Oproti klasickým (proteinovým) vakcínám, které obsahují specifické části viru, se tedy RNA vakcíny vyvíjejí daleko rychleji a levněji, kdy urychlovačem procesu je pak i výrazná poptávka. Ve Velké Británii dokonce probíhá již průlomová klinická studie, testující BNT116, vůbec první RNA vakcínu proti rakovině plic na světě. Ta na rozdíl od chemoterapie posiluje imunitní odpověď člověka a přitom ponechává zdravé buňky nedotčené. Přičemž podle onkologů má potenciál zachránit tisíce životů, jak o tom píše i britský The Guardian, neboť rakovina plic celosvětově způsobí zhruba 1,8 milionu úmrtí každoročně, kdy míra přežití u pacientů s pokročilými formami onemocnění je obzvláště nízká.

Co říci závěrem. Inu, žádný učený z nebe nespadl, jak se u nás říká. Což ale neznamená, že by široká veřejnost nemohla být veřejností informovanou. Za tímto účelem vzniklo v zahraničí video s animací, která ukazuje, jak se molekul mRNA využívá k vytvoření nového typu vakcíny. Kdo neovládá angličtinu, má možnost si tu nastavit české titulky:

ODKAZY NA PŮVODNÍ ZDROJE

DNA z vakcíny na Slovensku je stejný problém jako DNA z tam pojídané mrkve:

Co že to je ta mRNA vakcína na Covid-19:

Proč mohla být Covid-19 vakcína vytvořena tak rychle:

Fakta a mýty o očkování:

Použití biomateriálů a nanomateriálů při tvorbě vakcíny:

Nanotechnologie umožňuje studovat rakovinu v jejích nejranějších stádiích:

Léky na bázi nanočástic v boji proti rakovině: