NÁHRAŽKY: Neuvěřitelné skutečnosti
Jako náhražku masa nám potravinářský průmysl nabízí výrobky napodobující či imitující skutečné maso.
Většina těchto potravin je vyráběna ze sóji, luštěnin, nebo vaječného bílku. Jedná se tak o rostlinné (výjimečně živočišné) alternativy, které stejně jako maso obsahují velké množství bílkovin. Ovšem sójové a hrachové proteinové izoláty z těchto náhražek mohou mít velmi silnou chuť, která sama o sobě mnoho lidí odrazuje od jejich konzumace. A tak si stále větší oblibu získávají (i když zatím v zahraničí) náhražky masa z jednoho z nejstarších a nejodolnějších organismů, které na naší planetě přežily každé masové vymírání.
K tomu je třeba podotknout, že tyto náhražky nemají nic společného s kampaní gastrovizionářů usilujících o zákaz chovu skotu, či dokonce chovu hospodářských zvířat vůbec, kdy nám místo masa nabízejí hmyz, od sarančat přes cvrčky až po červy. A nemají nic společného ani s utopickou představou výroby alternativního masa ze zvířatům odebraných buněk v bioreaktorech. Maso totiž v tomto případě nahrazují houby, které hrají podstatnou roli v tradiční potravinářské kultuře, s dlouhou zdokumentovanou historií. Každým rokem je sbíráme a v nejrůznějším úpravách s oblibou pojídáme. Ale nejde ani tak o to, že u nás někdo miluje škvarky z holubinek, nebo že při pohledu na ukázkové hřiby se mu už předem sbíhají sliny nad smaženými řízečky.
To všechno je o námi sbíraných plodnicích, útvarech tvořených nepravým pletivem (plektenchymem). Naproti tomu vědecká pracoviště se zajímají o podhoubí, přesněji řečeno o mycelium (vegetativní část houby, která se skládá z vláken), neboť při vhodných podmínkách lze mycelium přinutit, aby prostřednictvím kontroly proměnných hodnot teploty, kysličníku uhličitého, vlhkosti a proudění vzduchu, vybudovalo požadovanou strukturu. To platí i pro platformu Fine Mycelium společnosti MycoWorks, kdy výzkum a inovace zakládajícího týmu umožnily vznik nové třídy prémiových, neživočišných materiálů, plně nahrazujících kůži. Na YouTube lze u tohoto videa nastavit české titulky:
Mycelium sestává z velmi hustých shluků jemných, nitkovitých vláken nazývaných hyfy, které rostou a spojují se do pevného materiálu. Vlákna rostou rychlým tempem a mohou tak produkovat přírodní materiál, který lze použít při výrobě obalů, oblečení a stavebních materiálů. Nejen že mycelium může pomáhat snížit používání plastů, ale při úspěchem završeném hledání náhražky polystyrenu se také přišlo na to, že se z mycelia dají vyrábět náhražky masa. V roce 2020 tak jeden z týmů uvedl na trh několik alternativ masa na houbové bázi, nazvanou My eats. Například slaninu, vyrobenou z mycelia Ariel, kdy opečené tenké plátky mycelia křupou jako slanina a vypadají i chutnají podobně.
Mycelium se do jisté míry podobá vláknům svalových tkání a není tak divu, že jako hlavní složka bohatá na bílkoviny a vlákninu se hodí k výrobě houbových steaků a hamburgerů, o kterých na sociálních sítích už referují první influenceři. Jinak řečeno, mycelium nabízí příležitosti k vývoji potravinářských produktů, které mají žádoucí chuťové a strukturní vlastnosti. A tak i když zdroje financování utopické výroby alternativního masa v bioreaktorech již téměř vyschly, náhražky masa založené na myceliu nadále přitahují investory. Produkty vyrobené z mycelia, pokud jde o jejich chuť, texturu a kvalitu, se setkaly s velkým ohlasem například na chicagské výstavě National Restaurant Association Show 2024. Zde reportáž z Tel Avivu, kde izraelský startup Mush Foods v roce 2022 návštěvníkům restaurace již podával myceliové hamburgery:
Ale u mycelia nejde jen o jeho kulinářskou hodnotu, prosazuje se i v celé řadě průmyslových odvětví. Nejenom v jiných zemích, ale i u nás už kyjovský startup Myco, jeden z průkopníků v této oblasti, mycelium využívá k výrobě obalů a izolací, nahrazuje myceliem dřevotřísku i polystyren, přičemž hodlá uplatnit mycelium ve vysokých objemech napříč obalovým i stavebním průmyslem. A s největší pravděpodobností se mu to i podaří, neboť stavební prvky vyrobené z houbového mycelia a organického substrátu jsou bezemisní, netoxické, recyklovatelné a levné. Například výroba kompozitních bloků na bázi mycelia (MBB) je ve Spojených státech až 80x levnější než výroba bloků na bázi cementu a sádry.
Záměr postavit v České republice první dům za využití mycelia oznámila na jaře loňského roku Buřinka České spořitelny. Dům SAMOROST z jejího stejnojmenného projektu demonstruje různé možnosti využití materiálu na bázi mycelia, přesněji mykokompozitu, v udržitelném stavebnictví. Pro stavbu domu je kromě mykokompozitního materiálu využito dřevo, které tvoří nosnou konstrukci. Laboratorní testy prokázaly, že mykokompozit ve stavbě může nahradit polystyren a je vhodný zejména pro zvukovou i tepelnou izolaci a designový interiér. Zde pro představu interiér tohoto domu:
Ovšem pokud jde o stavebnictví 21. století, domy se rovněž tisknou na 3D konstrukčních tiskárnách. A v rámci environmentálních představ o udržitelnosti i z hlíny, kdy se vývoj leckdy ubírá nečekanými směry. Například na Institutu architektury a médií na Technologické univerzitě v Grazu vyvinula výzkumná skupina Shape Lab nový materiál s názvem MyCera, složený z hlíny, dřevěných pilin a mycelia, kdy prosévané piliny byly vybrány jako substrát kompozitu pro jejich místní dostupnost a kontrolu zrnitosti. Celý výzkumný proces byl rozsáhle zdokumentován v mnoha akademických pracích a prezentován na mezinárodních výstavách. Bylo zde prokázáno, že mycelium zvyšuje strukturální výkon hliněných 3D tištěných prvků, působí jako biologické pojivo a vytváří stabilní kombinovanou strukturu. Tedy že použití mycelia, jako vláknité výztuže 3D tištěných prvků z nepálené hlíny, může nahradit pojiva na bázi cementu.
Myceliem, jako novým typem živé architektury, se zabývá londýnské designové Blast Studio, které vyvinulo novou metodu 3D tisku s myceliem a použilo ji na živý architektonický sloup budovy. Struktura biomasy, nazvaná Tree Column, je vysoká přes dva metry a byla navržena tak, aby poskytla jak pevnost, tak nezbytné podmínky pro růst mycelia. Studio předpokládá, že unikátní projekt rozšíří a vytiskne na 3D konstrukčních tiskárnách z biomasy celé budovy, což vyvolává zájem řady biodesignérů a architektů, zkoumajících udržitelné materiály inspirované přírodou. Nové poznatky hlásí i výzkumníci z Lund univerzity ve Švédsku, zabývající se vývojem materiálů pro architektonické měřítko a výrobou materiálů s izolačními vlastnostmi pro teplo a zvuk, kdy mycelium tvoří základ jejich nového biomateriálu. Přičemž cílem tohoto projektu je převádět biologii na architektonická měřítka. A tak v případě mycelia řada dnešních neuvěřitelných skutečností leckomu připomíná pasáže vědecko-fantastické literatury.
Budiž nám zde útěchou, že vlákna mycelia nejsou počítačová síť a nejde do nich nahrávat prvky umělé inteligence. I když na druhou stranu představa, že se i u nás jednou začnou stavět domy z biomateriálů a lidé tak budou bydlet v živých domech, by mohla být dokonalá, kdyby se v nich pronajímané byty proti všem, kdo by je poškozovali a chovali se v nich nepřístojně, dokázaly jak vyspělé technologie ve sci-fi románech vzbouřit.
Odkazy na původní zdroje
Mycelium bohaté na živiny pomáhá řešit světový hlad :
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10853969/
Jídlo tvořené myceliem :
https://www.meati.com/what-is-meati
Mycelium jako superpotravina, která má vysoký obsah bílkovin :
https://foodinstitute.com/focus/mycelium-based-meat-intriguing-investors-and-consumers/
Jak biotechnologická společnost Ecovative vyrábí produkty z mycelia :
https://www.youtube.com/watch?v=uznXI8wrdag
Tree Column jako nový typ biologické architektury :
Použití mycelia k sestavení struktur :
https://www.3dwasp.com/en/mycera-3d-printing-mycelium-reinforced-structures/
Kompozit na bázi mycelia :
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8934219/#sec4
Mycelium jako Samorost od Buřinky:
https://www.inovaceodburinky.cz/projekt/samorost/
První dům z podhoubí je hotový:
