Analýza vzorce pro rozdělování uprchlíků

Dne 21. září t.r. ministři vnitra států Evropské unie většinou hlasů schválili kvóty pro rozdělení uprchlíků mezi unijními zeměmi. V současnosti neutichá diskuse o stálých kvótách, založených na tomtéž výpočetním principu. Byl stanoven vzorec, který údajně spravedlivě rozděluje uprchlíky (lépe snad migranty) mezi jednotlivé země EU. Toto rozdělení je prezentováno jak akt solidarity se zeměmi, kam uprchlíci většinou míří. Zejména jde o Spolkovou republiku Německo a Švédsko. Jak vypadá výpočet stanovující přerozdělovací kvóty? Nalezl jsem jej v dokumentu REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL, COM(2015) 450 vydaného 9. září 2015, příloze č. III.

Zde je:

Tak důležitý postup si jistě zaslouží podrobně prostudovat. Co vypovídá? Prozrazuje něco o tom, jak jeho tvůrci vnímají současnou imigrační vlnu? Co si myslí o těch, kterým jsou kvóty určeny?

Nejdříve popíši obecný princip. Tvůrci stanovili čtyři tzv. efekty (parametry), podle kterých by kvóty měly být stanoveny, těm pak přidělili různé váhy. Po vyčíslení uvedených parametrů dostaneme přidělenou kvótu pro určitou zemi, popř. procento z množství právě rozdělovaných uprchlíků.

A teď pěkně po pořádku.

Efekty:

Populační efekt:

Velikost populace daného státu vůči celkové populaci členských zemí EU (členů i přidružených zemí).

Co efekt vyjadřuje: uprchlíky je nutné asimilovat. Za tímto účelem je nutné udržet nižší poměr uprchlíků vůči původnímu obyvatelstvu. Efekt tedy popírá multikulturní schéma, které asimilaci odmítá. Navíc efekt předpovídá, že uprchlíci v dané zemi zůstanou, bude tedy nutné je asimilovat.

HDP efekt:

HDP daného státu vůči celkovému HDP členských zemí EU.

Co efekt vyjadřuje: uprchlíci budou něco stát. Spíše než ekonomickým přínosem, budou nákladem daného státu.

Azylový efekt:

Je vypočten jako nižší číslo vzešlé z následujících výpočtů. Buď jde o podíl reciprokých (invertovaných, převrácených) pětiletých průměrů přijatých uprchlíků k celkovému počtu obyvatel nebo o hodnotu vzniklou jako 30 % x (populační efekt + HDP efekt).

Co efekt vyjadřuje: čím více uprchlíků je v zemi z minulého období, tím větší problém s asimilací, neboť celkově je uprchlíků v zemi více. Protože tento efekt by přiděloval některým zemí viditelně vyšší kvótu, což by mohlo narazit na odpor, zavádí se tzv. „cap“, tj. zastropování pomocí druhého vzorečku. Proč však byla použita hodnota váha 30 % pro vliv populačního a HDP efektu? Může to být nějak zdůvodněno?

Efekt nezaměstnanosti

Je vypočten jako nižší číslo vzešlé z následujících výpočtů. Buď jde o podíl reciprokých (invertovaných, převrácených) procentních hodnot nezaměstnanosti nebo o hodnotu vzniklou jako 30% x (populační efekt + HDP efekt).

Co efekt vyjadřuje: uprchlíci přispějí ke zvýšení nezaměstnanosti, popř. se předpokládá další zátěž v oblasti sociální podpory. Protože tento efekt by přiděloval některým zemí viditelně vyšší kvótu, což by mohlo narazit na odpor, zavádí se tzv. „cap“, tj. zastropování pomocí druhého vzorečku.

Výběr parametrů ovšem vyvolává otázky. Proč byly vybrány zrovna tyto parametry a ne jiné? Proč zde není třeba zadluženost státu, hustota obyvatelstva apod.?

Pokračujme ve výpočtu:

Když máme všechny efekty pohromadě, vypočte se první díl kvót, tzv. „Capped Quota“:

Capped Quota = celkový počet uprchlíků x (40% populační efekt + 40% HDP efekt +10% azylový efekt + 10% efekt nezaměstnanosti)

Není jasné, proč byla zvolena uvedená procenta (váhy), zdá se, vzhledem k uvedeným hodnotám, že byla prostě ustanovena. Snad někým odhlasována. Určitá komplikovanost výpočtu může budit dojem, že záležitost kvót je nějak sofistikovaně promyšlena, ale jde spíš o právě jen o to vytváření dojmu. Lze vůbec stanovit nějaké korelace těchto parametrů s něčím jako „integrovatelnost“, nezaměstnanost přistěhovalců, kriminalita...?

Bohužel takto vypočtené kvóty nejsou schopny vyčerpat celkový počet uprchlíků k rozdělení. Něco zbyde. Tento zbytek je nutné dále rozdělit ve formě tzv. Residual Quota:

Residual Quota = zbytek celkem x (50% populační efekt + 50% HDP efekt)

Pro změnu se zavádějí opět jiné váhy (50%). Narušuje se tak předchozí koncept. Proč se používají dva různé alokační principy na ten samý problém? Samozřejmě, použitím prvního postupu bychom nedokázali celkový zbytek rozdělit beze zbytku. Šlo ovšem použít obvyklejší postup (používaný běžně při různých nákladových a jiných kalkulacích), tj. zbytek rozdělit v poměru již vypočtených „Capped Quotas“, takto by byli všichni uprchlíci rozděleni pouze pomocí jednoho principu.

Sečtením národní Capped Quota a Residual Quota pak dostaneme celkovou přidělenou kvótu pro danou zemi.

A závěrečné hodnocení? Popsaný výpočetní postup prozrazuje, že jeho tvůrci považují migranty za negativní jev a nevěří v multikulturní řešení. Samotný výpočet je založen na svévolných předpokladech a je poněkud odbytý, což naznačuje určitou aroganci tvůrců vůči těm, na které bude výpočet aplikován. Lze navrhnout lepší vzorec? Dovedli byste to? Odpověď podle mne zní, že nic moc lepšího nevymyslíme. Důvodem je to, že solidaritu nejde popsat a nařídit nějakým vzorcem. To, že nejde sestavit obhajitelný vzorec, právě dokazuje, že o žádnou solidaritu nejde. Jde o to, že někdo mocnější přidělí někomu méně mocnějšímu příděl něčeho, o co ten méně mocný tak moc nestojí.