Nesmyslné informace o mléku překonávají únosnou mez

Exibicionismus a touha po atraktivitě na straně jedné, neznalost a pohodlnost zjistit si relevantní údaje na straně druhé – zhruba tak se dá charakterizovat současná situace v oblasti veřejně šířených údajů o kvalitě a bezpečnosti potravin. Poměrně složitá problematika vlivu potravin na zdraví lidí i důsledků používání různých zpracovatelských technologií přitom poskytuje nebývalý prostor pro šíření celé řady nesmyslů, jejichž vypovídací hodnotu nemůže laická spotřebitelská veřejnost posoudit. Výsledkem je stav, kdy je možné bez problémů z trhu "odstřelit" jakýkoli potravinářský výrobek, a to bez jakékoli skutečné argumentace, pouze na základě emocí. Bohužel za mocného přispění médií. Právě média se přitom jako jedna z mála tuzemských komunit programově angažují v odkrývání různých korupčních afér, nemorálního jednání politiků či kritice špatně formulovaných zákonů. Čtenáři, posluchači či diváci i z toho důvodu informacím z médií věří více, než jiným informačním zdrojům. To by mělo být logicky motivem k větší odpovědnosti autorů za údaje, které veřejnosti poskytují. V případě problematiky potravin je tomu ale úplně naopak.
Laskavý čtenář nechť si ostatně udělá obrázek sám. Vzhledem k tomu totiž, že lze těžko předpokládat kompletní zveřejnění dnešní reakce Státní veterinární správy ČR (SVS) na jeden z posledních případů nesmyslných údajů o potravinách, konkrétně o mléku, překládám tuto reakci zájemcům na tomto blogu. S jedinou poznámkou, totiž že je téměř neuvěřitelné, kolik nepravd se týká jediné konmodity od jediného média z hlavy jediného autora....

Mlhy o mléce (tisková zpráva SVS bez jakýchkoli úprav)
V uplynulém týdnu se v deníku Metro v rubrice Zdraví v článku Pasterace zabíjí v mléce živiny objevilo několik zavádějících informací, že se pasterizací, popřípadě homogenizací, všechno dobré v mléce zničí. Není tomu tak. Pasterizací se rozumí krátké zahřátí na teplotu okolo 75 °C, a při této teplotě se žádné bílkoviny neznehodnotí.
Snad jediným nezvratným zveřejněným faktem je, že "pasterace slouží k zahubení patogenních mikroorganismů". Ovšem již uvedený výraz "patogenních a zdraví ohrožujících mikroorganismů" je pleonasmus, to je totéž.
Pasterací se prý zhoršuje využitelnost vápníku. Důkaz pro toto tvrzení neexistuje. A údaj, že právě listová zelenina je zdrojem vápníku, je taktéž zavádějící, uvážíme-li, že například ze špenátu člověk z něj dokáže využít zhruba jen 5 %! Dále homogenizací se neroztříští bílkoviny, ale rozbijí se kapénky tuku. K rozbití bílkovin jsou potřebné enzymy!
Pokud jde o krmení dojnic, musejí dostat tzv. jádro, požaduje-li se vyšší užitkovost. A tak tomu bylo vždy. Ovšem k tomuto jádru, šrotu z obilí, musí kráva jako přežvýkavec dostat i vlákninu. Vysoký podíl energie a nízký podíl vlákniny a bílkovin v krmné dávce by vedl k acidóze a ketóze, což jsou stavy ohrožující nejen produkci mléka, ale i zdraví a život dojnice.
Mléko není významným zdrojem vitaminu C, tudíž snížení jeho obsahu vlivem pasterace není žádnou katastrofou, a dále vitaminy řady B nejsou naopak pasterací nijak významně ovlivněny. Štěpení laktózy vlivem pasterace je další omyl. Až při vyšších teplotách, tedy při sterilaci, nebo UHT ohřevu vzniká z části laktózy laktulóza. Ta má určité vlastnosti, pro které je využívána i ve farmacii, rozhodně se ale velmi rychle nevstřebává. Rychle se vstřebává glukóza a galaktóza, které vznikají enzymatickým štěpením laktózy. Jestliže se cukr (např. ona glukóza) z trávicí soustavy rychle vstřebá, jeho hladina v krvi stoupne. Nikoli, že by klesla.
Hypoglykemie je snížená hladina glukózy v krvi, hyperglykemie je její přebytek. To vše je ovšem ovlivněno regulačními mechanismy, takže u zdravých jedinců k ničemu takovému nedochází.
Velice problematické je tvrzení, že v důsledku nedokonalého trávení tepelně ošetřeného mléka může dojít zahlenění tělních dutin, plic!!??, či dokonce "gynekologických orgánů", což je eufemismus, kterým se zřejmě myslí dutiny pohlavních orgánů? Tak to tedy opravdu pasterizované ani homogenizované mléko nedovede!
Pravda je, že mléko tepelně ošetřené musí splnit podmínky zdravotní nezávadnosti, tudíž z jeho požívání nesmí zdravému člověku hrozit žádná zdravotní rizika. Je však třeba si uvědomit, že jako každá potravina má být požívána s rozmyslem. Není na místě mléko ani démonizovat ani přehnaně adorovat, jde o jednu z hodnotných součástí jídelníčku.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.