28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

MATEMATIKA: Jak se kreslí epidemie

„Studuji grafy o nemoci Covid-19 v Itálii z této stránky. Jsou tam grafy s lineárním nebo logaritmickým měřítkem. Mám laickou otázku – které měřítko je více vypovídající, co věrněji ukazuje trendy? Z mého „pocitu“ každý graf působí jinak. První vypadá víc hrůzostrašně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Š. Hašek 24.3.2020 19:59

Aby nebylo tak smutno:

Jednou jsme vystoupili z vlaku ve Zborově a nevěděli přesně, kde se nachází památník našich legionářů. Na horizontu čněl evidentně germánský monument, to nebylo vono. U plechkiosku popíjeli tři bodří mužové, napadlo nás se optat, papír, tužka. Ochota (tedy snaha, nikoliv lov zvěře) sama ...... jenže když dalších sedmdesát metrů na první křižovatku nám bylo nakresleno na dva listy ...... tak jsme toho nechali. Dali 50 hramů (Ukrajina nemá g), vzali ruksaky. Pošli, rebjata.

To k těm škálám, když chceme něco namalovat, v mapě měřítko. Graf totéž.

Š. Hašek 24.3.2020 18:55

Bezva, tady.

Nepatrný problémek bude v tom, že přednašeči všelikých grafů (Nora, Moravec) nějak nevědí ....... ač by vědět měli/mohli.

Přeji příjemný večer.

Jmenovitě panu Kechlibarovi.

A. Hrbek 24.3.2020 17:33

Vážený pane Kechlibare! Máte plnou pravdu v tom, že "výpovědnost" grafu do značné míry závisí na volbě grafického znázornění a volbě souřadnic. Domnívám se, že důležitá je volba znázorňovací funkce.

Chtěl bych to uvést na jednom aktuálním případě. V neděli se vyjádřil pan Prymula, že pokud bude koncem března počet nakažených nižší než 8.500, tak bude možné, uvolňovat vyhlášená opatření.

Včera vypracoval prognózu vývoje počtu nakažených ÚZIS, podle kterého bude 31. března počet nakažených 3.000 a počátkem května 15.000. Takže panem Prymulou uvedené číslo je naprosté hausnumero, svědčící o odborné úrovni vedení zdravotnictví. Navíc ÚZIS použil, (jak jsem si výpočtem ověřil) pro svou předpověď vyrovnání dosavadních celkových hodnot počtu nakažených prachsprostý kvadratický polynom, který sice výborně popisuje začátek epidemie, ale nemá první derivaci rovnou nule, a tudíž se počet nakažených nezastaví. O konci epidemie skromně mlčí. A nevšiml si, že se objevují náznaky útlumu denně hlášeného počtu nově nakažených.

Dovolil jsem si použít pro popis vývoje právě tyto denní počty, což je v podstatě derivace funkce popisující celkový počet nakažených. Za předpokladu, že v současné době začíná již mírné snižování počtu denně nakažených a za předpokladu, že popisující funkce je symetrická (postupný nárůst i postupný útlum) mi vychází

délka epidemie na cca 40 až 45 dnů s tím, že celkové číslo nakažených patrně nepřevýší 3.500. Při zatím očekávané úmrtnosti 0,4% až 1,0% by pak počet úmrtí na korona virus neměl převýšit 350.

J. Krynický 24.3.2020 18:42

Proboha.

Tak vám děkujeme za vaše hausnumera.

Š. Hašek 24.3.2020 14:52

Faktem je, že pokud to umíte, tak uděláte "takový graf", že "pondělí bude po pátku".

Viz ČT09. Skoro ve všem a skoro vždy.

Š. Hašek 24.3.2020 14:42

Děkuji.

O. Buda 24.3.2020 13:50

Pane Kechlibare, děkuji za vysvětlení. Grafy a tabulky mi nikdy moc nešly, s Vaší pomocí jim lépe rozumím. Obdivuji Váš záběr.

Š. Hašek 24.3.2020 14:50

Pane Budo,

nikterak se neomlouvejte ......

Horší je, pokud ministryně a ministři se "chlubí", že jim grafy (matematika) moc nejdou. Protože "počítají trojúhelník hodnotovým pocitem". No, jsou poněkud jednostranně vzdělaní.

Tak čtěme pana Kechlibara. Na You Tube je hafo přednášek z matematiky a fyziky, až oči/uši přecházejí. Doporučuji!

H. Fátor 24.3.2020 13:10

Mne zarazil hned ten první graf. Bohužel nevíme, jak ta data byla sbírána, zda šlo o průzkum jednoho a toho samého člověka v průběhu nějakých 80 let (resp. mnoha lidí), anebo šlo o jednorázový dotazník například v letošním roce. On totiž statný muž dnes a před dvěma stovkami let měl dost odlišnou výšku, takže se dá očekávat, že důchodci budou obecně menší, nežli dospěláci, a přitom se vůbec nemuseli zmenšovat v průběhu svého života.

Dál mě tam zaujala i ta nerovnoměrnost x-ové osy, o které není ani zmínka, i když je tato nerovnoměrnost zcela na místě a ospravedlnitelná. Prostě grafem se dá zvýraznit to, co potřebujeme a naopak :-)

J. Krynický 24.3.2020 13:55

Mě na tom grafu trochu překvapuje, že podle něj v žádném věku nejsou holky vyšší. Mám pocit, že to tak úplně neodpovídá, ale asi je to jen pocit. :-)

H. Fátor 24.3.2020 15:13

taky mě to trochu překvapilo, ale ony zřejmě jenom mentálně vyzrávají rychleji, ale výškou ne. Třeba v USA rostou o to víc do šířky :-)))

J. Krynický 24.3.2020 18:45

Ono to s tím mentálním vyzráváním nebude tak horké. Spíš jsou v průměru ochotnější a schopnější cosi předstírat a hlavně je hormony ovládají podstatně méně a hlavně později. Tedy ve skutečnosti vyzrávají později.

J. Laurin 24.3.2020 11:16

....předpokládal jsem, ráno ve tři, že se tu objeví tolik odborníků na grafy funkcí....i blbosti se tu najdou..pokoru, soudruzi, pokoru....matematika se vokecat nedá...

P. Bělohlav 24.3.2020 10:51

Ani jeden graf o růstu šíření CO9 nemá vypovídající hodnotu o skutečném šíření. Stále je to jen poměr mezi provedenými testy a prokázaným virem. Pokud by byl ( pouhou trojčlenkou ) vztažen tento poměr na celou populaci, číslo nakažených by bylo závratné ( cca 17% z 10 mil )

J. Krynický 24.3.2020 14:07

To by ovšem byla pitomost.

Netestovaní nakažení určitě jsou, ovšem ten poměr bude mnohem nižší.

Lidé pro testování nejsou vybíráni náhodně, ale na základě toho, že buď mají příznaky, nebo přišli do delšího kontaktu s někým pozitivně testovaným ... tedy je u nich vyšší pravděpodobnost, že ten virus mají.

P. Adámek 24.3.2020 10:08

Existuje (teď nemluvím o viru) ještě jedna "zveličovací" finta. Udělá se lineární graf, ale čtenář se taktně neupozorní na to, že na ose y je úsek dejme tomu od 1000 do 1050. Všechny trendy pak vypadají mnohem významnější, než skutečně jsou.

M. Šejna 24.3.2020 11:05

no jasně,

například když si uděláte graf změny denní teploty v jednotlivých hodinách, tak je "zveličovací fintou, když při rozsahu denní teploty meti 10 až 25 stupnů použijete graf jen s tímto rzsahem.

Podle pana Adámka je potřeba použít v grafu stupnici od absolutní nuly (cca -273°C), aby ten graf byl bez finty.

J. Krynický 24.3.2020 14:12

Hezký pokus!

Je dost rozdíl, jestli použijete přiměřený rozsah grafu, nebo jestli SCHVÁLNĚ omezíte rozsah tak aby "prokazoval" vaše tvrzení. Řekněme vhodně vyberete období a rozsah hodnoty, aby to vypadalo, že došlo o ooooohromnému propadu v situaci, kdy dlouhodobě hodnota roste a pokaždépo výplatě dividend dojde ke krátkodobému poklesu.

Z. Lapil 24.3.2020 9:49

OT, ale jen trochu. Věřte nevěřte, logaritmický neboli exponenciální (to je rozdíl jako mezi sčítáním a odčítáním; násobením a dělením) používáme intuitivně při poslechu jakéhokoliv zvuku.

1/ Výška tónu: pohlédnete-li na klavír, uvidíte klávesy. Kmitočet tónu se zdvojnásobí na každé osmé bílé(!) klávese (oktáva). Nebude-li (skoro) přesně dvojnásobný, uslyší to i člověk, který o sobě tvrdí, že nemá hudební sluch.

2/ Intenzita zvuku. To je energie zvukových vln, úplně obyčejná fyzikální, žádnou ezoteriku v tom nehledejte. Pouštíme-li zvuk(hudbu) z jednoho reproduktoru a přidáme stejný druhý, evidentně se nám zdvojnásobí intenzita, ale zvuk bude subjektivně "o něco" (o několik decibelů) hlasitější. Chceme-li zvuk zhlasitit o stejné subjektivní něco, potřebujeme další dva reproduktory, pak dalších 8 - 16 - 32...

Při vedení děcek na dlouhých pochodech používám historku, kterak šel vlnitej plech přes poušť do kina a potkal vlnitej plech. Ahoj.. Kam jdeš... Samozřejmě že můžeš jít se mnou. I potkaly dva vlnité plechy a pak čtyři, osm... A když přijde 32 768 (dál jsem se bez kalkulačky nikdy nedostal) vlnitejch plechů do kina, je na kině napsáno Pro vlnitý plechy nehrajem.

Mmch - ta exponenciála umí být hodně zrádná. Množství leknínů v jezírku se každý den zdvojnásobí. Ještě den před "katastrofou" je polovina hladiny volná.

M. Malovec 24.3.2020 9:12

Dojem, že jeden graf je více věrný skutečnosti a druhý méně je opravdu jen dojem. Pracuje-li jakýkoliv graf s pravdivými informacemi, musí být pravdivě vypovídající. Jde pouze o přehlednost a o to, zda se potřebné hodnoty vejdou do veliksti papíru. Podle zvoleného měřítka na osách může strmější graf být děsivější. Nebo naopak.

P. Lenc 24.3.2020 9:05

Graf je jedna věc, realita, potvora jedna, je věcí druhou.Uvidíme v polovině dubna.

Z. Lapil 24.3.2020 9:27

Graf je popisem reality, jiný rozdíl v tom není.

M. Zikmund 24.3.2020 8:11

Lineární nebo logaritmické osy jsou především o přehlednosti samotného grafu. Co mne však zaráží je, jak málo jsou v grafech a tabulkách, uváděných v mediích, používány hodnoty, vztažené na počet obyvatel dané země (kraje, ...), protože ta absolutní hodnota může být velmi matoucí. Pokud 1000 nakažených hlásí 10mil. země a 25 tis. nakažených 250mil. země, tak je to cca to samé zamoření, ale v nejrůznějších tabulkách, grafech či žebříčcích to pak vypadá, že ta 10mil. země je na tom skvěle na xx.tém místě, kdežto ta 250mil. jede v popředí peletonu.

V. Šedivý 24.3.2020 9:44

Takže takové šestisettisícové Lucembursko se skoro devíti stovkami nebo dokonce třicetitisícové San Marino s málem dvěma sty by vlastně měly čouhat na samé špici žebříčku.

J. Krynický 24.3.2020 14:16

U těch úplně prťavých zemí jednak mnohem více záleží na náhodě a jednak jsou to prakticky jen města, bez vesnic, do a ve kterých se nákaza šíří pomaleji. Hustota zalidnění je dost podstatná.

San Marino by tak mělo smysl srovnávat spíš s Prahou, Berlínem a Londýnem než s celými státy.

Každopádně ty prťavé bych při hodnocení ignoroval.

J. Svoboda 24.3.2020 8:05

"Logaritmický" graf se používá proto, aby byl graf čitelnější. Při eponenciálním růstu by totiž graf byl kratičká osa X a šíleně vysoká osa Y a tak by graf začal postrádat informační smysl.

Pěkný den.

J. Krynický 24.3.2020 14:18

Hlavně byste, jak pan Kechlibar píše, nepoznal, jestli je stále růst exponenciální nebo už se začínají projevovat nějaká opatření.

L. Harvánek 24.3.2020 7:20

Nějaké grafy jsou jistým způsobem statistika. A jistě víte, jak snadno se dá se statistickými údaji čarovat. Takže v případě koronaviru bych spíš uvítal seznámení se s přesnými vědeckými poznatky popisující jeho šíření a se způsoby, jak šíření omezit. A úplně nejdůležitější je přísně dodržovat hygienická opatření a doporučení. Omlouvám se zároveň matematickým a statistickým hračičkám, můj názor je nehodlá snižovat a znevažovat. Jejich čísla jsou dobrá pro plánovače opatření, ne však pro obyčejné lidi, které tím zbytečně zatěžujete a znepokojujete.

J. Štipák 24.3.2020 7:27

Nikdo Vás nenutí to číst.

J. Štipák 24.3.2020 7:30

Nikdo Vás nenutí to číst.