Při studiu historie Baťovy nemocnice ve Zlíně jsem narazil na spolupráci prvního ředitele nemocnice MUDr. Bohuslava Alberta s profesorem MUDr. Jedličkou. Jejich první setkání bylo na v první balkánské válce na straně Srbska. Prof. MUDr. Jedlička neuvěřitelně rychle zorganizoval polní nemocnici, do které se přiváželi ranění vojáci, byli operování a ihned odváženi. Organizace práce byla dokonalá. Od této doby se prof. MUDr. Jedlička stal Albertovým velkým vzorem. Ještě ve svých pozdních pracech považoval Jedličkův ústav za jeden z nejlépe organizovaných.Tenkráte dr.B.Albert pochopil,že nejdůležitější ve zdravotnictví je dokonalá organisace práce.

Narazil jsem na jednu zajímavost, která není tak úplně známa. Prof. dr. Jedlička byl velkým propágatorem vynálezu Wilhelma Conrada Röntgena.
Cesta k praktickému využití rtg přístroje však nebyla tak jednoduchá.
W.C. Röntgen (1845-1923) při svých pokusech objevil v roce 1985 záření, které nazval X (na jeho počest bylo později přejmenováno na Röntgenovo záření). Zjistil, že z trubice, kromě katodového záření, vychází ještě něco jiného - neviditelné paprsky. Zkoumal jejich vlastnosti a objevil, že při dopadu na fotografickou desku způsobí její zčernání. Dále zjistil, že tyto paprsky zastaví pouze olovo. Toto ho vedlo k domněnce, že paprsky mají schopnost pronikat předměty. Röntgen požádal manželku, aby na fotografickou desku položila ruku. Vyvolaný obrázek ruky způsobil nejen šok paní Röntgenové (uvádí se, že při pohledu na vlastní kostru se otřásla), ale i obrovský zájem lékařů ze všech medicínských oborů.

V roce 1895 začal pracovat se zářením a v únoru roku 1896 referoval a předváděl praktické využití svého objevu. Již 8.1.1896 reagovala na jeho práci Berlínská společnost vnitřního lékařství. V přednášce bylo výslovně řečeno, že X-paprsky, jsou vhodné k využití v lékařství ke sledování in vivo. Ještě v roce 1896 bylo ve světě publikováno více než tisíc prací zabývajících se objeveným zářením.

Cesta této novinky do tehdejšího Rakouska-Uherska, jehož součástí jako Království české jsme byli, byla poměrně rychlá. Počátkem jara 1896 uspořádal v Brně profesor MUDr. J. Tomalík přednášku pro Přírodovědnou a lékařskou společnost, na které váženým profesorům referoval o objevu W.C. Röntgena. Je zajímavé přečíst si závěry týkající se využití tohoto přístroje, jež odborná komise vynesla.



" Tento objev nemá žádného praktického využití a snad jen daleká budoucnost přinese některé možnosti jeho uplatnění."
I významní profesorové z pražských klinik se k objevu stavěli skepticky.
O tom, jak hluboce se dotyční pánové mýlili, svědčí následný bouřlivý rozvoj rentgenologie.

Málokdo ví, že první Röntgenův přístroj nebyl instalován v nemocnici, ale v restauraci. Zakoupil jej hoteliér Cívka, který v Praze vlastnil dva hotely - hotel Bílý kůň a Černý kůň. V jednom z nich byl Röntgenův přístroj instalován jako atrakce.

Dodnes není jasné, zda se jednalo o hotel Bílý kůň nebo Černý kůň. Existuje řada autorů, kteří tvrdí, že v Bílém koni a druzí, že v Černém koni. Tento spor vedl k metafoře budoucích rentgenologů, že jejich obor má svoji černou i bílou stránku. Je naprosto jedno, o který hotel se ve skutečnosti jednalo, podstatné je, že první Röntgenův přístroj stál uprostřed restaurace k obveselení hostů, kteří si na zobrazovacím stínítku mohli prohlížet vlastní kostru. Pracovníkům Státního úřadu pro jadernou bezpečnost by dnes vstávaly hrůzou vlasy na hlavě, uvědomíme-li si jaké dávky rentgenového záření tito lidé obdrželi. Nicméně rentgenový přístroj se stal hitem a zvýšil návštěvnost hotelu pana Cívky.

Hotel byl v Praze vyhlášený a navštěvovaly jej též známé pražské osobnosti. Patřili mezi ně i profesoři pražské univerzity. Jedním z nich byl i tehdejší student Rudolf Jedlička (později profesor chirurgie a rentgenologie) a jeho učitel, významný český chirurg profesor MUDr. Karel Maydl.

Chtěl bych o těchto pánech říci několik slov.
Profesor MUDr. Karel Maydl (1853-1903) přišel z Vídně do Prahy v roce 1891 již jako renomovaný vědec a chirurg. Stal se přednostou chirurgické kliniky, kterou vedl až do smrti. Založil vlastní chirurgickou školu, preferoval zásady antisepse a asepse. Je považován z zakladatele moderní české chirurgie.

Profesor MUDr. Rudolf Jedlička (1869-1926) patřil k jeho žákům a po promoci u něj pracoval jako asistent. V roce 1912 byl jmenován ředitelem Ústavu pro léčbu a výchovu mrzáků, který byl později na jeho počest nazván Jedličkovým ústavem. V roce 1922 se stal přednostou pražské chirurgické kliniky. Byl vůdčí osobností české chirurgie, zasloužil se hlavně o rozvoj břišní a kostní chirurgie. Byl v témže roce jmenován profesorem rentgenologie a průkopníkem tohoto oboru ve Střední Evropě.

Zavedení rentgenologie do medicíny pomohla náhoda. Existují dvě verze. Jedna, asi pravdivá, je ta, že na kliniku profesora MUDr. Maydla přivezli tesaře, který spolknul hřebík. Prof. MUDr. Jedlička, známý propagátor nových věcí, ho odvezl do restaurace pana Cívky, kde na rentgenu hřebík objevil. Pacient byl operován a hřebík úspěšně vyňat.
Druhá verze, méně pravděpodobná, ale mně se jeví půvabná, je, že student medicíny Jedlička jednou seděl se svou přítelkyní u stolku v restauraci pana Cífky a se zájmem pozoroval jednoho z hostů, který svým kamarádům na rentgenu předváděl svůj hrudníka břicho. Náhle Jedlička zpozorněl - na stínítku, kromě orgánů a kostí, spatřil předmět, který svým tvarem připomínal hřebík! Ještě tentýž den zavedl ohromeného muže k profesoru MUDr. Maydlovi. Druhý den profesor operoval. Ke svému úžasu nalezl v žaludku pacienta poměrně velký hřebík.
Tato příhoda možná předznamenala pozdější kariéru profesora Jedličky jako uznávaného rentgenologa.

Byla tedy dokázána užitečnost Röntgenova přístroje a jeho cesta do nemocnic byla otevřená. V roce 1897 proběhlo první rentgenologické vyšetření u nás.

Cesty zavádění nejnovějších objevů, které tak výrazně rozšířily paletu vyšetřovacích metod, mohou být tedy kuriózní a zajímavé.

Rentgenové vyšetření prodělalo obrovský rozkvět. Jsou využívána stále dokonalejší zařízení - CT, spirální CT. Jedna z poledních novinek se nazývá funkční anatomie - PET/CT (Positron Emission Tomography / Computed Tomography), při níž dochází k fúzi obrazů a určení metabolismu s přesnou anatomickou lokalizací.

Pracuji v Krajské nemocnici T. Bati a.s. ve Zlíně, na oddělení nukleární medicíny. Pevně věřím, že se dočkám toho, že ve Zlíně bude na oddělení nukleární medicíny stát zařízení PET/CT. Tak se v naší nemocnici setká historie se současností - na počátku stojí hoteliér Cívka se svým Röntgenovým přístrojem jako raritou pro hosty, na konci nejmodernější současná technologie.
Bude sloužit všem pacientům nejen ze Zlína, ale z celého Zlínského kraje, přesně v duchu Baťova hesla:

"Náš zákazník, náš pán"


Obr.: první rtg přístroj v Baťově nemocnici v roce 1927, Baťova nemocnice ve Zlíně