Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOSMONAUTIKA: Začíná historie, ale jaká
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Z. Lapil 7.6.2020 21:36Číst, psát, počítat a chovat se zdvořile. |
I. Pávek 7.6.2020 21:31Každý? A kromě scifisty umíš co? |
M. Pivoda 7.6.2020 19:34Máte doma přebytečných USD 55 milionů? SpaceX má v nabídce dovolenku ve vesmíru. a také svolení tam lidi dopravovat. SpaceX can now send humans to space. It just needs a market. There aren’t a whole lot of people with a spare $55 million lying around. |
K. Lilibínský 7.6.2020 18:39klídek, ona se Gréta časem ozve. Až to pochopí. A všem vynadá... |
M. Pivoda 7.6.2020 11:10Neff na počátku článku sděluje: "Bariéra mezi Měsícem a Zemí je hlavně finanční. " Autor článku chtěl asi sdělit to, že Měsíc se pro lidstvo stal principiálně dosažitelný už dávno, ale pro běžné využívání Měsíce dosud scházely dostatečně levné technologie. A k těm patřičným (leč tržně nedostupným) technologiím se lze dostat jen přes vlastní inovátorskou činnost. A ta inovátorská činnost potřebuje pro svůj plodný rozkvět vhodné prostředí. Proto se jihoafričan inovátor Elon Musk přemístil z Jižní Afriky do USA. V Jižní Africe by Elon Musk svou firmu SpaceX nerozjel a potřebné technologie nevyvinul. Ani v Česku by to nešlo. Zde jsme schopni jen komentovat. Potřeba je prý matka vynálezu. Potřeba chladu je sice největší na Sahaře, ale první chladničky/ledničky tam (uprostřed písku) určitě nevznikly. Technologie chlazení byla vyvinuta na Jihu USA, kde bylo pro inovátorskou činnost příhodnější prostředí. A první aplikace chladniček vznikly pro lékařství. Uchování léků představovalo také silou potřebu chladu, který musela zajistit nová technologie. Toto je klasický případ inovátorské činnosti. |
M. Pivoda 7.6.2020 10:31Historici hledají historické analogie ... Zatímco (v roce 2020) v ulicích měst probíhají demonstrace, pro mnoho Američanů se stal památným dnem 30. květen, kdy se dva astronauti vydali do vesmíru v raketě SpaceX a zlomila se tak závislost USA na ruských raketách. V roce 1968 se Američané rovněž vydali do vesmíru. ... Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/pandemie-rasove-nepokoje-cesta-do-vesmiru-roky-2020-a-1968-se-podobaji-az-prilis.A200605_140722_ln_zahranici_mha |
Z. Lapil 7.6.2020 10:30KAŽDÝ si může dělat, co se mu za chce. Svoboda a právo usilovat o štěstí, znáte? Ač nadšený scifista, nikdy jsem cesty vesmírem nepovažoval za procházku růžovým sadem. |
Z. Lapil 7.6.2020 10:26Být někde pohřben a zemřít tam není totéž. A i kdyby tam chtěl živý, tak: A/ Risknout si něco osobně nebo tam někoho poslat není totéž. Tak poletí s pravděpodobností úspěchu 10%. Jeho prachy, jeho život. B/ Jednosměrná jízdenka je vždycky levnější, než obousměrná. I v těch Alpách a Himalájích - kolik lidí zahynulo cestou tam a kolik cestou zpátky? I u toho raketoplánu je to fifty fifty - jedna katastrofa při startu, jedna při návratu. Posádky jsem nepřepočítával. |
Z. Lapil 7.6.2020 9:58Historie je plná vynálezců, kteří neuspěli jedině proto, že jim došly prachy. Když tak o tom uvažuju, vy jste nejspíš jeden z nich. |
Z. Lapil 7.6.2020 9:52Trapně nevím, k čemu je helium 3, ale myslím, že těžba čehokoliv těžšího bude fungovat spíš na asteroidech. Měsíc je přeci jenom slušná gravitační studna. Zcela obecně mám za to, že podobné vizionářské úvahy dost zanedbávají oběžnou dráhu: už to tam docela dobře známe, doprava je zvládnutá prakticky v průmyslovém měřítku, "umělá gravitace", pokud se někomu nezamlouvá stav beztíže, snad taky není problém - aspoň mě nenapadá, v čem by mohl být, protože kolotočů je hafo na každé Matějské pouti :-). |
Z. Lapil 7.6.2020 9:41Myslíte? A co tedy, ekonomicky vzato, na Měsíci nebo na Marsu? Tedy kromě toho, "že tady jsou"? Jen pro pobavení: součástí výpočtu stavebních konstrukcí je jejich vlastní tíha; počítač si ji standartně počítá sám. Mám program, už pěkně letitý, ve kterém si můžu zadat tíhové zrychlení. Ne že by po mně někdo nějaký výpočet pro Mars nebo cokoliv podobného chtěl :-). |
Z. Lapil 7.6.2020 9:31Jak vidno, ruka trhu funguje: z nějakého důvodu nebyla dodržena smlouva, byla tedy uzavřena smlouva jiná. Ono nejspíš nejde o to, že by měl zákazník něco proti novější čističce, ale o to, že na čističku, respektive na vypouštění vody z ní, má zákazník úřední povolení, takže si dost dobře nemůže dovolit provozovat něco, co nemá ty správné papíry. |
D. Marynel 7.6.2020 9:14
|
D. Marynel 7.6.2020 9:12
|
R. Langer 7.6.2020 8:25Tak tak, máte bohužel pravdu... |
R. Langer 7.6.2020 8:23Pěkně jsem tě dostal! Tak bacha, ať ti nepraskne žilka... |
P. Victorin 7.6.2020 7:07Langře - jste trapný! |
R. Langer 7.6.2020 6:58Aha, takže ty ses poznal, co? Ta sedla! |
R. Langer 7.6.2020 6:56No vidíte, a už se někdo zamyslel nad tím, jaký to má vliv na KLIMA? |
R. Langer 7.6.2020 6:54A už se ví, kdo vlastně má být koncový zákazník tohoto projektu, a kolik to má stát? Zatím jsem o tom totiž neslyšel ani slovo. To bude výborný tunel... |
R. Langer 7.6.2020 6:53Tak určitě. Kam na ty blbosti furt chodíš, ty naše malá hloupoučká UI? |
P. Victorin 7.6.2020 6:02R. Langře - ubohé, jako vy sám! |
M. Pivoda 6.6.2020 20:12Pro laserový paprsek je cesta Měsíc - Země podstatně kratší. |
M. Pivoda 6.6.2020 20:09Já jsem výše jen sarkasticky komentoval, že inovátor Elon Musk uvažuje a jedná jinak, než běžný pozemský smrtelník. A tento způsob uvažování inovátora je nepochopitelný zejména pro ekonomy, kteří tlačí Elona do nějaké předem připravené škatulky - a s roztoužením očekávají, kdy zbankrotuje. |
J. Lukavsky 6.6.2020 19:50Ano a navíc by si relativně za pár šupů mohl objednat, že urnu s jeho popelem tam vyklopí nějaký robot, jako vedlejšák. Jak prosté drahý watsone. J.L. end |
J. Lukavsky 6.6.2020 19:46"první stálou základnu na Měsíci, bude mít i velkou vojenskou výhodu" no cesta na Měsíc je myslím 4 dny takže vojenská základna asi nic moc. Kolik divizí je reálné tam dopravit, živit...odpálená raketa z Měsíce na Zemi je viditelná radarem hodně dlouho. Navíc už tam jsou usalašeni Marťani... J.L. end |
V. Kolman 6.6.2020 19:28peníze - Peníze - PENÍZE!!! Stokrát lepší je "vrazit" peníze do kosmického výzkumu, nežli do jakékoliv války. Ale i kosmický výzkum se nekoná bez bedlivého zájmu generálů. Kdo bude mít jako první stálou základnu na Měsíci, bude mít i velkou vojenskou výhodu. Faktickou i morální. Budou to Američané, Rusové, Číňané, Indové, Japonci, nebo někdo další ??? Kdo ví??? |
M. Pivoda 6.6.2020 17:22Budoucí starty Starlink jsou plánovány na: 12. června 2020, 24. června 2020, a červenec 2020. |
M. Pivoda 6.6.2020 17:08Jak chce Elon Musk zafinancovat cestu na Mars (tzn. včetně výzkumu a vývoje toho projektu)? Pomocí jiného (méně kosmického) projektu. Starlink je satelitní konstelace připravovaná společností SpaceX. Měla by celkem zahrnovat téměř 12 tisíc družic, jež budou poskytovat širokopásmové připojení k internetu (satelitní internet). Celá konstelace by měla být dokončena do roku 2027. -- Viz více ve Wikipedii. |
M. Pivoda 6.6.2020 16:59Financování technologických/inovačních projektů. Jak to řeší chudí podnikatelé, kteří nežádají o žádnou státní podporu? Náboženské vzývání všemocné Neviditelné ruky trhu? Ne, to nefunguje. Spíše se používají nějaké praktické podnikatelské triky. Například: Český podnik Ecofluid podepsal kontrakt s českým zákazníkem na dodávku standardní malé čistírny odpadních vod. Bez jakéhokoliv předchozího vyrozumění byl ale zákazníkovi dodán novější typ zařízení, který nebyl dosud provozně vyzkoušen. Pro podnik Ecofluid sloužila tato dodávka zařízení u zákazníka k tzv. beta-testování. Co následovalo: Zákazník sice nevrátil instalované zařízení, ale odmítl zaplatit fakturu až do doby, kdy byla funkce nové technologie důkladně otestována. |