28.10.2020 | Den vzniku samostatného československého státu


KOSMONAUTIKA: Začíná historie, ale jaká

6.6.2020

Bariéra mezi Měsícem a Zemí je hlavně finanční. Měsíc už ale není tak daleko, jak býval

Kosmický let s lidskou posádkou provozovaný soukromou společností započal 30. května večer našeho času, následujícího dne kabina Crew Dragon přistála u orbitálního komplexu ISS a astronauti Douglas Hurley a Robert Behnken se připojili k posádce stanice. Start rakety Falcon 9 s kabinou Crew Dragon na špici provázel nebývalý zájem a potlesk si vysloužil také bezchybný návrat prvního stupně rakety na plošinu, přichystanou v moři.

Let je označován za historický a přehánění to není. Je to skutečně první privátní podnik tohoto druhu, provozuje ho Muskova společnost SpaceX. A za povšimnutí stojí i to, že se Spojené státy po dlouhých devíti letech postavily v tomto ohledu na nohy a už nejsou odkázány na servis ruských kosmických nosičů.

Historická událost to tedy byla, nicméně na hodnocení se bude shoda hledat těžko. Stručně řečeno, záleží na úhlu pohledu, zdali šlo o konec zahanbení, anebo obnovu slávy.

Bez ohledu na to, jaký úhel si kdo zvolí, vývoj jde dál. Elon Musk nejenže se chce dostat na Měsíc, on dokonce touží po tom, aby závěr života strávil na Marsu a tam byl pohřben. Což samozřejmě otevírá zapeklitou otázku, zdali pohřební místo pro Elona Muska stojí za tak enormní vynaložení důvtipu, píle a prostředků, jakým kosmické podniky jsou.

Co tam?

Je to parafráze nerudovského Kam s ním?. Projekt Apollo byl předčasně ukončen, protože chyběla perspektiva, že další expedice přinesou takové výsledky, aby stály za námahu. Od té doby se nenašel žádný přesvědčivý důvod, proč je nutné se na Měsíc vrátit. Totéž ovšem platí o eventuální výpravě na Mars.

Jako hlavní podpůrný argument bývá uváděn technický pokrok, který se přenáší do civilního života a je aplikován na rozmanitých civilizačních vymoženostech všedního dne. Síla argumentu je ale poněkud oslabena konstatováním, že tento proces nevyžaduje lety s lidskou posádkou. Kosmický výzkum přece pokračuje a člověka dobře nahrazují automaty. Pokud jde o kosmické lety na oběžných drahách kolem Země, na pořad dne přichází kosmická turistika.

První turisté si zaplatili letenky už na začátku nového století. Na Sojuzu letěl v roce 2001 Američan Dennis Tito a o rok později Jihoafričan Mark Shuttleworth. Do roku 2009 získalo titul vesmírný turista sedm lidí. Dá se čekat, že Elon Musk teď tento druh podnikání pořádně rozjede a dlouho se nenechá zahanbovat ani další vizionář Jeff Bezos se společností Blue Origin.

Úspěch to jistě bude, nicméně lze pochybovat, zda vyvolá obecné sympatie. Vždyť každý start kosmické lodi znamená ohromné vynaložení prostředků a úměrné zatížení životního prostředí. Veřejnost je schopna akceptovat, že vědecké zkoumání je cosi, co stojí za to. Těžko ale bude mít sympatii pro kosmické pokoukání lidí schopných zaplatit za letenku sumu v řádu desítek milionů dolarů. Tím spíš, že nastala doba, kdy se po koronavirové krizi ukázalo, že žít se dá i bez letecké dopravy a že pěkný je pohled na modré nebe bez bílých čar.

Nic než hrozba

Ve sci-fi se často píše o těžbě surovin. Legendární Nostromo z filmu Vetřelec je dopravní loď těžařské společnosti. Těžba ovšem ve sci-fi hodně dlouho zůstane. Ať se to komu líbí, nebo nelíbí, jedním z tahounů bude i nadále velmocenská prestiž. Ostatně USA svěřily na devět let dopravu svých kosmonautů Rusku mimo jiné i proto, že animozita a soupeření oslábly. Bohužel, staří běsové ožívají a k nim se přidává další – čínského původu. Mezinárodní kosmická stanice ISS je ve své podstatě pozůstatek tání po skončení studené války. I v tuto chvíli jsou tam nahoře dva Rusové a tři Američané.

V jiných oblastech kosmického úsilí taková shoda nepanuje. Družicové polohové systémy jsou čtyři, americký GPS, ruský Glonass, evropský Galileo a čínský BeiDou-3. Ohledy na bezpečnost jsou tu zřejmé a Evropa v tomto směru nedůvěřuje ani Americe, která ji už dvakrát, respektive třikrát zachránila před civilizační tmou.

Soukromé firmy, jako je SpaceX a Blue Origin, posunuly ten žebřík vedoucí dál do kosmu zase o několik příček výše prostě tím, že se jim podařilo výrazně lety do vesmíru zlevnit. Bariéra mezi Měsícem a Zemí je především finanční. Projekt Apollo by v dnešních dolarech stál 120 miliard. Odhad návratu na Měsíc dosahuje hranice 150 miliard dolarů. Rozpočet NASA se pohybuje kolem dvaceti miliard dolarů. Co nastane, jestli se soukromým společnostem podaří náklady dramaticky snížit a Měsíc se ocitne v dosahu?

Pak budou další kosmické závody nevyhnutelné. Hrozba se dá čekat hlavně z čínské strany. Číňané už teď zatápějí Americe a Západu vůbec v oboru, který tvoří současné technologické ostří břitvy, totiž v telekomunikačních systémech. Je smutné, že se musíme bránit embargem a administrativními zákazy. Jestli se Číňan usadí na Měsíci, má NASA šanci, že se opět dočká čtyř procent státního rozpočtu USA, jak ho měla v roce 1965. A Musk bude mít větší naději, že dostane svůj hrobeček na Marsu.

LN, 4.6.2020

Neff.cz



Knížkový adventní kalendář: vyměňte letos čokoládu za kouzelné vánoční příběhy
Knížkový adventní kalendář: vyměňte letos čokoládu za kouzelné vánoční příběhy

Chvíle strávené nad knížkou jsou pro děti velmi důležité. Pořiďte dětem adventní kalendář plný kouzelných vánočních příběhů. Zkraťte si čekání na...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.