Nehody raket nelze zcela vytěsnit, ale lze je zvládat

Je to vlastně dobrá zpráva, i když ji skládá výčet těch špatných. Start kosmické lodi Sojuz se nezdařil a posádka nedoletěla k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Z toho plynou další věci. Dosavadní posádka ISS bude muset prodloužit svůj pobyt. V situaci, kdy USA nemají použitelný nosič, nastává vynucená pauza pro světovou kosmonautiku (ta čínská sice už funguje, ale jen pro sebe). Ruský – teď jediný světově použitelný – program škobrtá. Provázejí ho havárie, zpoždění a ztráta kreditu, řekl Michal Václavík z České kosmické agentury pro web Technet. Samé průšvihy, řekne si leckdo. A přece se nabízí jeden dobrý závěr.

Program raket Sojuz zažil účinný – neboť neplánovaný – zátěžový test. A obstál. Posádka havarijní situaci dvě minuty po startu přežila, záchranný systém fungoval a modul se dvěma muži hladce přistál ve stepi. Ačkoliv to byli Rus a Američan, takže ve vyhrocené situaci by leckdo očekával problém s domluvou, žádný nenastal. A i když taková havárie na kreditu jistě nepřidá, je třeba dodat následující.

Hlavní zprávou není to, že nastala havarijní situace, ale to, že se ji podařilo hladce zvládnout. Úspěch – v kosmonautice i jiných oborech – se nemůže opírat o to, že se nehody podaří úplně vytěsnit, ale spíše o to, že se je lidé naučí zvládat. V tomto smyslu má ruská kosmonautika docela dobrou bilanci.

Poslední tragickou havárii zaznamenala v roce 1971 při přistání Sojuzu 11 (jeden ventil vyvolal dehermetizaci kabiny). Od té doby všechny havarijní situace zvládla bez obětí. Naproti tomu NASA zaznamenala tragické havárie raketoplánů v letech 1986 a 2003. Kdyby se chtěla pochlubit největším úspěchem, svým způsobem jím není první přistání člověka na Měsíci v červenci 1969, ale záchrana havarovaného Apolla 13 při cestě na Měsíc v dubnu 1970. Právě tehdy, kdy vše už působilo beznadějně a vypadalo na tragédii, se plně projevily nasazení, vynalézavost a improvizace týmu NASA. Zachránit loď v napohled bezvýchodné situaci, to je skutečný úspěch.

Rakety i lodě Sojuz vypadají už poněkud zastarale. Jejich konstrukce vychází z 60. let, z éry našich tramvají T3. Ale statisticky vzato jsou spolehlivé jako ony. Z asi tisícovky startů (pilotovaných i nepilotovaných, ale přesná čísla se liší) zaznamenaly jen dvě tragické havárie. Není divu, že i Evropská kosmická agentura je na svém webu označuje za „nejspolehlivější prostředek vesmírné dopravy“.

LN, 13.10.2018