Ve Hvězdném Městečku u Moskvy, kde se trénují muži a ženy ke kosmickým letům, vypukla menší vzpoura. Zahájil ji kosmonaut plukovník Gennadij Padalka, rekordman s 878 dny na oběžné dráze. V deníku Moskovskij komsomolec obvinil náčelníka Gagarinova střediska pro výcvik kosmonautů Jurije Lončakova ze lži.

Odchod na protest

Lončakov totiž uvedl na webové stránce střediska, že Padalka ukončil další přípravu na vlastní žádost a další dva – Oleg Kotov a Roman Romaněnko – kvůli zhoršenému zdraví. Rekordman oponoval: To není pravda. Kotova Lončakov vyhodil. A Padalka sám se chystal na sedmý start do vesmíru, aby jako první překročil hranici tisíce dnů v kosmu, ale pak se dověděl, že nepoletí a že pro něj nemají další zařazení. Proto na protest aktivní dráhu kosmonauta ukončil.
Rovněž Sergej Volkov, Sergej Revin a Alexandr Samokuťjajev „museli odejít“, napsal Padalka. „Nebavila je zahálka. Vyhlídka na to, že by letěli, neexistovala.“
Odchodu Padalky litoval bývalý kosmonaut Sergej Krikaljov, který je nyní ředitelem pilotovaných letů v Roskosmosu.

Dezerce z posádky ISS

Padalka také odkryl zákulisí ve vedení Gagarinova střediska.
V září 2013 Lončakov, který prožil 201 dnů ve vesmíru, dezertoval z posádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS) číslo 43-44, plánované od března do září 2015. Narychlo ho nahradil právě Padalka – byl to jeho pátý start.
Lončakov odešel z Hvězdného Městečka a stal se asistentem tehdejšího ředitele Ruské federální kosmické agentuře (Roskosmos). Současně začala pomlouvačná kampaň proti náčelníku Gagarinova střediska Sergeji Krikaljovovi, který strávil ve vesmíru 803 dnů.
Krikaljov byl od března 2009 prvním civilním šéfem tohoto střediska. Většina kosmonautů se písemně postavila na jeho stranu. Přesto Krikaljov raději v dubnu 2014 podlehl nátlaku a své křeslo přenechal plukovníku Lončakovovi. Vojáci tedy opět ovládli tuto prestižní funkci.
Jak je možné, že takový člověk nyní vede Gagarinovo středisko? – ptal se Padalka. Lončakov se obklopil pochybnými poradci, takže tam vládne „cynismus, nedostatek svědomí, lži a nepotismus“.

Tři desítky v tréninku

Lončakov veškerou kritiku odmítl. Výcvikem tam nyní prochází řada mladých mužů a žen, z nichž mnozí dosud stav beztíže neokusili. Deník uvedl, že v Gagarinově středisku zůstává ve výcviku 27 mužů a žen, z nich však třináct ještě neletělo.
Rovněž vicepremiér Dmitrij Rogozin, který má v ruské vládě na starosti kosmonautiku, s názorem Padalky nesouhlasil. Podle jeho názoru se jenom „plánovitě omlazuje“ stav kosmonautů. Jejich průměrný věk je dnes 53 let a to je podle jeho názoru příliš mnoho.
V polovině dubna vyzvalo Gagarinovo středisko zájemce o kosmické lety, aby podávali své přihlášky. Mělo zajímavé podmínky: věk nad 35 let, výhodou působení v leteckém či kosmickém průmyslu, nezbytná znalost angličtiny.
Do začátku května přišlo na dvě stovky přihlášek. Po vytřídění dokumentů povolají k přijímacímu řízení 30 mladých mužů a žen. Jména šesti až osmi vybraných kandidátů ohlásí koncem roku.
Naposled přijímali ve Hvězdném Městečku nové zájemce v roce 2012.

Bez národních hrdinů-kosmonautů

„Ruský kosmos není zdravý,“ řekl kosmonaut Pavel Vinogradov deníku Moskovskij komsomolec. „Situace je vypjatá už tři čtyři roky. Lidé se zmítají v křečích.“ Mnohé specialisty přeřadili na podřadnou práci.
Přisadil si i deník Komsomolskaja pravda: „Náš pilotovaný program je ve slepé uličce. Experimenty na oběžné dráze se sice uskutečňují, ale jsou málo efektivní. Přínos je malý, zatímco náklady obrovské.“
Na webové stránce Lenta.ru potvrdil Rogozinova slova o „omlazování“ nejmenovaný zdroj z raketo-kosmické oblasti. V nejbližší době musí získat praktické zkušenosti z pobytu na ISS noví mladí lidé, kteří budou rezervou pro příští operace pod ruskou vlajkou. Proto „staré kádry“ propouštějí.
„V budoucnosti nebudou zapotřebí národní hrdinové-kosmonauti, stále víc zemí a soukromých firem bude vysílat lidi do vesmíru,“ uvádí Lenta.ru. „Kosmonaut bude něco na způsob dnešního strojvůdce elektrického vlaku nebo pilota letadla.“

O čtvrtinu nižší dotace

Na odchody zasloužilých ruských kosmonautů z Hvězdného Městečka má také vliv financování Roskosmosu. Vzhledem k tíživé hospodářské situaci Ruska snížila loni ruská vláda dotace v příštích deseti letech z plánovaných 2 bilionů rublů (620 miliard korun) na 1,4 bilionu.
To se muselo projevit i na plánovaných úkolech. Moskva pozastavila vývoj nové rakety se znovupoužitelným prvním stupněm a odložila výpravy lidí na Měsíc z roku 2030 o pět let. Současně snížila počet Rusů na palubě ISS ze tří na dva.
Nicméně vývoj nové kosmické lodi Federacija, který začal v roce 2009, pokračuje. Federacija má nahradit osobní lodě Sojuz a nákladní Progress. Vynášet ji bude nová raketa Angara z dokončovaného kosmodromu Vostočnyj. Její start se kvůli nedostatku peněz stále odkládá. Začátkem roku měl být první bezpilotní let za dva roky. Koncem února řekl Rogozin, že se s ním počítá až v roce 2021.
Moskva současně zvažuje, jestli se má účastnit prodloužení činnosti ISS. Zúčastněné státy zatím počítají s provozem do roku 2024, ale stanice by mohla fungovat ještě o čtyři roky déle. Vzhledem k napjatému rozpočtu Roskomosu a k požadavkům některých politiků a inženýrů na vytvoření vlastní kosmické základny v blízkosti Země jako prestižního úkolu však nic není jisté.

Vyšlo v iDnes-Technet 15. 5. 2017