28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

KOSMONAUTIKA: Od hrdinství k adrenalinu

V neděli 2. srpna přistála na hladinu Mexického zálivu kosmická loď Crew Dragon s kosmonauty Robertem Behnkenem a Douglasem Hurleym na palubě. Soukromý podnik Elona Muska skončil tedy úspěšně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Nevrkla 15.8.2020 9:01

Já ne. Ve skafandru po poušti, nic příjemného a zajímavého.

Z. Lapil 15.8.2020 0:36

Ještě mě napadá: VŽDYCKY jde o peníze. Takže až ve vesmíru bude něco, co se dá zpeněžit. Turistika to asi dlouho nebude, respektive bude to záležitost ne horních 10 000, ale horních 500 (formulaci kradu nevím odkud, ale z povídání o osobní dopravě vzducholodí).

Takže spíš nějaké materiály vyrobitelné jen ve stavu beztíže a samozřejmě dostatečně užitečné, aby "se" zaplatila cesta.

Mým osobním snem jsou obytné stanice na oběžné dráze. Zatím je to nesmyslně drahé a nesmyslně drahé to zůstane do doby, než to bude aspoň potravinově a provozně jakž takž samostatné, ale jestli se najdou nějací blbouni, co po sobě hodí pár atomovek, možná bude nesmyslná cena vypadat jinak, než dnes.

Z. Lapil 15.8.2020 0:20

Nevím, jak lidi, ale já bych se na Měsíc docela rád juknul.

Taky bych rád navštívil Ohňovou zemi, ale peněz dost nemám a ještě jsem nepřišel na to, jak jet stopem přes moře.

Z. Lapil 15.8.2020 0:15

To se vám jen zdá, protože se potkaly tři mediálně vděčné průšvihy v několika dnech. Od té doby jdou události obvyklým tempem, jen novináři, jak je jejich zvykem, využívají téma, co to dá. Možná i proto, že zjistili, že drážní inspekce má svoje stránky a průběžně je aktualizuje.

Takže se tam dá najít, že v r. 2019 bylo v souvislosti se železnicí 241 mrtvých, ovšem z toho 42 na přejezdech a 197 lidí "vlezlo pod vlak". Přičemž r. 2019 byl horší než r. 2018 a 1. pololetí 2020 je o něco lepší než 1. pol. 2019. Viz http://www.dicr.cz/statistiky-mimoradnych-udalosti.

Vzpomeňte si, máte-li tu možnost, jak asi půl roku po Černobylu havarovaly jedna jaderná elektrárna za druhou. Tedy ty západní. Taky havárie letadla obvykle spouští sérii podobných zpráv.

J. Jurax 13.8.2020 21:45

Zatím.

Před takovými 110 lety bylo i jen létat dobrodružstvím. Kupříkladu z Pardubic do Chuchle.

Před 195 lety bylo dobrodružstvím cestovat železnou drahou ze Stocktonu do Darlingtonu.

J. Jurax 13.8.2020 21:38

Nesouhlas.

A nikdy neříkejte nikdy.

I. Pávek 13.8.2020 19:19

Fyzikální zákony i chemické zákony platí jednoznačně a drtivě. V celém nám známém Vesmíru. Ještě ani v náznaku nebyly zpochybněny a ani nebudou. To samé Standartní model. Nikdy nebudeme vládnout takovými gigantickými, nepředstavitelnými energiemi, které by byly nutné - já teď nevím k čemu. Ani anihilace není schopná zajistit dostatek energie natoš ji zvládnout. Ani teoreticky. O co se ten Musk vlastně snaží ? Co bude dělat člověk na Marsu? Čeká ho tam jistá smrt, v lepším případě mutace. A pak boj a vraždění mezi koloniemi. To známe z dějin. Na Měsíci? To samé. Materiály ? - je k dispozici jen Mendělejeova tabulka prvků. Zbytečné plýtvání vším pro ujetou vizi praštěného miliardáře. A když už se toto všechno pomine, to, co teď žije na Zemi by se mělo šířit dál, do Vesmíru? Jen hlupák je tím nadšený.

P. Munzar 13.8.2020 18:19

Ano, tato historka se tradovala. Ale víte jak to bylo ve skutečnosti? Víte jaké nebezpečí hrozí při použití normálních tužek?

J. Prikner 13.8.2020 15:50

Časy se mění. Dneska je cesta vlakem v ČR adrenalinový sport.

F. Žůrek 13.8.2020 14:55

Albert Einstein říkal, že věda, kterou provádí, je jeho takové dobrodružství. A také létat do kosmu je spíše dobrodružství.

O. Istvanfy 13.8.2020 14:16

Svojho času sa tradovala takáto historka: Američania zistili, že bežné guličkové perá vo vesmíre nefungujú. Preto so značnými nákladmi vyvinuli špeciálne perá. Rusi používali ceruzky. Američania ich potom hodili na trh a išli na dračku. Ale dnes sa už na rozdiel od kotúčových bŕzd asi nepoužívajú. Aj najväčšie inovácie starnú.

O. Vorálek 13.8.2020 12:48

Absolutně nechápu, proč se autor naváží do Megan McArthurové. Má pocit, že by mělo větší přínos, kdyby letěl místo ní Scott Tingle nebo třeba Jack Fischer nebo Jessica Mairová? Udělala snad Megan při misi STS 125 něco špatně? Já myslím, že ne, že zachycení i následné vypuštění Hubblova teleskopu zvládla docela dobře.

M. Pivoda 13.8.2020 12:39

Fejeton začíná slovy Ondřeje Neffa: "V neděli 2. srpna přistála na hladinu Mexického zálivu kosmická loď Crew Dragon ... Soukromý podnik Elona Muska skončil tedy úspěšně."

Děkuji za opožděnou zprávu čtenářům Neviditelného psa. Postrádám zde adekvátní zhodnocení toho kosmického počinu od českého komentátora, dnes pamětníka. Postrádám zde hodnotící větu, něco ve smyslu: "Kdyby Elon Musk byl býval byl emigroval z Jižní Afriky do Evropy - a nedej bože do Česka, nikdy by ke hvězdám nevzlétl, jeho automobily Tesla by nikdy nevyjely, nikdy ...."

Postrádám zde tuto hodnotící větu o Elonovi Muskovi jako pamětník českého vývoje po listopadu 1989. Já osobně jsem byl vyhozen (v září roku 1991) z Vysokého učení technického v Brně, abych tam nemohl pracovat na aplikaci ambiciózního českého systému umělé inteligence OLS, doc. Václava Poláka - a zachránit ho při likvidaci na Slovenské akademii věd v Bratislavě. V té tobě měla v Česku přednost rehabilitace a odškodňování osmašedesátníků za to, že se jim do listopadu 1989 nepodařilo dostat zpět do Komunistické strany Československa.

Zpět k Elonovi Muskovi. Bylo by zde také možné rozvést důležitou skutečnost, že nejdříve musel Elon opustit svůj rozpracovaný doktorát na technické americké univerzitě, založit soukromou firmu - a pak teprve mohl radikálně inovovat i bez expertních posudků - a nakonec vzlétnout ke hvězdám. Amen.

P. Kubáč 13.8.2020 12:28

Už aby ta "trivializace" kosmonautiky nastala - kdysi se i do Indie cestovalo s nasazením života a dneska si tam každý jouda ( včetně pana Neffa ) jezí "jen tak pro inspiraci"

J. Nevrkla 13.8.2020 11:33

Myslím, že touha lidí být ve vesmíru je malá a náklady velké a nevyhnutelné. Optimismus šedesátých let je pryč.

M. Pivoda 13.8.2020 10:01

Pro P. Hatinu: Kladná externalita?

Novou architekturu výrobků lze vyvinout pro extrémní podmínky - a ty určitě existují v extrémním kosmickém prostředí.

Ale i v pozemských podmínkách se záměrně užívají extrémní situace pro vývoj radikálně odlišných výrobků (tzn. s odlišnou architekturou). Například: Kotoučové brzdy (výrobek s novou architekturou) byly vyvinuty pro závodníky (tj. extrémní situace) a pak po jejich zlevnění se tento druh nového výrobku přesunul do hlavního proudu zákazníků.

Závěr: Ano, cesty do vesmíru nás nutí radikálně inovovat!

M. Krátký 13.8.2020 9:42

Hezké připomenutí našeho mládí - i s výhledem do budoucna - děkuji R^R^R^

Z. Lapil 13.8.2020 9:21

Určitě je všeobecná otázka, jak moc má smysl provozovat obří dálkové dopravní prostředky. Stačí se podívat na vlaky: i dálkové (ve středoevropském měřítku) spoje typu (Hamburk) - Berlín - Praha - (Brno) - Vídeň/Budapešť mají velmi málo cestujících z konečné na konečnou. Před několika málo lety jel takový vlak co dvě hodiny, dnes je naprostá většina spojů "přeseknutá" v Praze.

Podobně v měřítku státním: nevím, jak teď, ale bývaly časy, kdy vlaky Ostrava - Praha byly plné mezi Ostravou a Olomoucí a pak až z Č. Třebové do Prahy.

P. Hatina 13.8.2020 2:44

V tom je ten rozdíl. V kosmonautice fungovala i kladná externalita. Už v 60.letech se v médiích zdůrazňovalo, že vývoj v kosmonautice je sice drahý, ale technologické objevy z něj se přenášejí i do pozemské praxe. Což ovšem bylo v době, kdy ten americký vývoj byl státní - a jeho (tedy státní) objevy byly veřejné - a mohly je tedy přebírat i privátní firmy.

Potíž je v tom, že ten současný vývoj technologií v kosmonautice začíná být privátní , a privátní firmy si mezi sebou ty své technologie předávat nebudou, naopak si je pevně zabetonují právními patenty. Takže uvidíme jak to bude pokračovat, ten vývoj se může brzy prudce zpomalit..

Ten příklad s letadly je poučný. Ono skutečně došlo - asi tak během 150 let k velkému rozvoji letecké dopravy (mimochodem s odumřelou větví vzducholodí), ale těch společností schopných vyrábět ta největší letadla, je dosud (odhadem) sotva několik desítek na světě, a navíc musely často dostávat mohutnou státní podporu...S tím, že jak se dnes dočítáme, některé z nich jsou na pokraji bankrotu. Dílem díky přetrvávajícím konstrukčním chybám a omylům (a z toho vznikajících nehod), a dílem díky tomu, že ten zájem létat (i tady na Zemi) prudce poklesl.