KOSMONAUTIKA: Návrat na Měsíc (10.)
Aktuálně
S raketou a kosmickou lodí zpátky uvnitř VAB, ředitel NASA Jared Isaacman oznámil na nejnovější tiskové konferenci, že (kráceno) „NASA musí standardizovat svůj přístup a bezpečně zvýšit tempo letů. S ohledem na sílící konkurenci největšího soupeře musíme pracovat rychleji, vyloučit zdržení a dosahovat našich cílů. Tak jsme v roce 1969 dosáhli téměř nemožného a tak to uděláme znovu.“ Ředitelův poradce Amit Kshatriya řekl, že „po úspěšném zkušebním letu Artemis I (před třemi lety…) máme před sebou ještě příliš mnoho učení a vývojového rizika. Chceme daleko víc testovat. Ohlížíme se k moudrosti lidí, kteří postavili Apollo. Každý krok musí být dost velký, aby nás posunul kupředu, ale ne tak velký, abychom přijímali zbytečná rizika. Zaujmeme tentýž přístup jako projekt Apollo, který byl stejně posedlý spolehlivostí systému a bezpečností posádky jako úspěchem mise.“ Vládní poradkyně Lori Glazeová: „Jsem vděčná řediteli Isaacmanovi, že učinil tento smělý krok, aby zajistil zdroje nezbytné pro vysílání kosmonautů na Měsíc každý rok. Náš tým je na výši dosažení úspěchu mise Artemis II a rychlejší kadence měsíčních výprav.“
Za takový newspeak by se nemusel stydět žádný člen předsednictva ÚV KSČ. Za komunistů se u nás místo „zdražování“ ohlašovala „úprava cen“. NASA mluví o „robustnějším přístupu k testu Artemis III“ a myslí tím „místo na Měsíc poletíme jen kolem Země“. Zakulacené výroky vysokých činitelů lze do češtiny přeložit například takto:
- misi Artemis II jsme zatím docela zpackali; nejdřív únik vodíku, pak únik hélia; začíná to vypadat, že neumíme natáhnout potrubí, aby nám to někde neutíkalo…
- už teď máme dva měsíce zpoždění;
- „smělý krok“ = roční odklad přistání na Měsíci;
- „zvýšení kadence letů“ = Artemis bude startovat jednou za osm měsíců;
- závod o Měsíc už začal, a jestli sebou nepohneme, Číňani nás předběhnou.
NASA má z minulosti dostatek trpkých zkušeností s ukvapeným postupem, a volí-li pomalejší tempo v zájmu bezpečnosti posádek, lze to jen pochválit. Poslední týdny každopádně opět ukázaly, že v kosmu nic není jednoduché ani samozřejmé. V lednu jsem předpovídal, že „jsme na cestě zpátky do roku 1968“. Je-li to pravda, bude ta cesta ještě dlouhá. Také jsem napsal, že před šedesáti lety „minulost předběhla budoucnost,“ a ukazuje se, že se to hned tak nezmění. Po roce 2028 se plánuje jeden let na Měsíc každých osm měsíců. Když v roce 1968 NASA finišovala, aby stihla termín, který stanovil John Kennedy, z mysu Canaveral startovaly kosmické lodě v méně než tříměsíčních intervalech a každý další let dramaticky posouval dosažené meze. Jakmile byl úkol splněn, počínaje misí Apollo 12 vražedné tempo zvolnilo, ale až v samém závěru programu se dostalo na hodnotu jednoho letu za 8 měsíců, plánovanou pro projekt Artemis. Graf uvádí počet měsíců příprav, které předcházely startu každé mise Apollo:
Upravený plán projektu Artemis počítá s tímto postupem:
- Artemis II obletí Měsíc podle původního záměru, se startem nejdříve 1.4.2026.
- Redukovaná mise Artemis III nepřistane na Měsíci, jak bylo původně plánováno, ale vyzkouší setkávání a spojování velitelského modulu Orion s přistávacím lunárním modulem. Primárně se počítá s modulem Starship od společnosti SpaceX; před třemi lety však získala kontrakt i firma Blue Origin pro svůj modul Blue Moon. Který z nich bude za rok připraven, zatím není jisté, ale s modulem Blue Moon se počítá spíše pro pozdější mise. Lunární modul (jeden z dvou výše zmíněných) nepoletí na raketě SLS společně s modulem Orion, ale bude vynesen samostatně komerční raketou. Jeho spojení s modulem Orion se v rámci letu Artemis III má vyzkoušet na nízké oběžné dráze kolem Země (obdoba mise Apollo 9 z března 1969) nebo na oběžné dráze kolem Měsíce (jako Apollo 10 v květnu 1969). Konkrétní varianta bude teprve zvolena. V každém případě se lunární modul po vynesení na zemskou oběžnou dráhu nejprve spojí s třetí kosmickou lodí, která dotankuje prázdné nádrže lunárního modulu. Po nedávných zkušenostech s potížemi při tankování na odpalovací rampě bude velmi zajímavé sledovat automatickou manipulaci s velkým objemem hluboce kryogenního paliva (pod -160 st.C) na oběžné dráze…
- V roce 2028 během mise Artemis IV dvě rakety vynesou jednak kosmický tanker a za druhé lunární modul (Starship nebo Blue Moon). Ten po dotankování paliva odletí k Měsíci a na jeho oběžné dráze počká na velitelský modul Orion, který s celou posádkou odstartuje později na raketě SLS, jež ho donese k Měsíci. Tam se oba moduly, Orion a [Starship nebo Blue Moon] spojí, část posádky přestoupí do lunárního modulu a přistane s ním na povrchu. Po návratu z Měsíce posádka přestoupí do modulu Orion a vrátí se na Zemi. Tato koncepce znamená částečný návrat k jedné z variant (Earth Orbit Rendezvous), zvažované v šedesátých letech a opuštěné jako neefektivní a příliš složité v roce 1962, když Maxime Faget a John Houbolt prosadili koncepci startu jediné rakety nesoucí velitelský i lunární modul. Návrat k metodě samostatného vynesení lunárního modulu a jeho tankování na zemské oběžné dráze je vynucen skutečností, že narozdíl od šedesátých let jsou Starship i Blue Moon podstatně větší a umožní dopravit na povrch Měsíce výrazně těžší náklad.
V protikladu k misím Apollo má být lunární modul projektu Artemis opakovaně použitelný a servisovatelný v kosmu. (Nemaje tepelný štít, nebude se už moci vrátit na Zemi.) Po odletu posádky zůstane „zaparkován“ na měsíční oběžné dráze samostatně nebo ve spojení s budoucí orbitální stanicí Lunar Gateway, a později tam za ním ze Země přiletí další tanker.
Kdy a co z výše popsaného dokáže NASA uskutečnit, bude se muset v příštích měsících teprve ukázat. Před Číňany, kteří plánují první přistání na Měsíci v roce 2030, mají Američané zatím náskok; to se ale – jak letos vidíme – může snadno změnit.
Zdroje:
ChatGPT
Wikipedia
www.nasa.gov
www.sciencealert.com
