Nejdřív se tam vrátí Američané. O druhé místo budou závodit Rusové s Číňany. Tak vypadá pořadí výstavby stálých základen na Měsíci, aspoň podle posledních prohlášení zástupců kosmických agentur.
Znakem velmocenské prestiže Spojené státy už chystají rakety a plavidla, aby se v druhé polovině příštího desetiletí vrátily na Měsíc, kde pobývali jejich kosmonauti v letech 1969–1972. Pravda, existují pochybnosti, jestli to v tomto termínu zvládnou, protože nový lunární projekt trpí nedostatkem financí, ale to by mohlo způsobit jenom zpoždění o několik let. Práce se už rozběhly natolik, že ani nový americký prezident, který nastoupí do Bílého domu v lednu 2009, je nebude moci zastavit. Ostatně obsazení Měsíce se stane pro první polovinu 21. století znakem velmocenské prestiže.
Zatímco prvních dvanáct Američanů – vždy po dvojicích – pobývalo na Měsíci jenom několik hodin anebo dnů, tentokrát tam mají čtveřice trávit od začátku celé týdny. Výsledkem jejich prvních výprav bude zpřesnění místa, kde na přelomu dvacátých a třicátých let vystaví stálou základnu.
Prezident George Bush také vytýčil další úkol pro NASA: vyslání lidí na Mars. Na mezinárodním astronautickém kongresu, který se konal minulý týden v indickém Hajdarabátu, řekl ředitel NASA, že by tam mohli letět v roce 2037, k 80. výročí Sputniku 1.
Třebaže USA chtějí tyto ambiciózní programy uskutečnit ve větší míře vlastními prostředky, zčásti počítají i se spolupráci s vyspělými západními státy. Účast Ruska odmítly – patrně nejen z důvodů politických, ale i technických.
Rusové deset let poté Původně měl ambice střetnout se s Američany generální ředitel ruské firmy Energija Nikolaj Sevasťjanov. Chtěl, aby tam první ruští kosmonauti přistáli už v roce 2015, a o deset let později počítal s vytvořením pravidelného mostu Země–Měsíc. Mezitím chtěl vozit turisty okolo Měsíce – jedna letenka by stála 100 milionů dolarů. Pro srovnání: za osmidenní výpravu v Sojuzu na Mezinárodní stanici ISS účtují Rusové 25 milionů dolarů. Také počítal s vybudováním vlastní orbitální stanice, přičemž Mezinárodní kosmickou stanici chtěl k roku 2015 zavřít.
Avšak pro tyhle velikášské plány neměl Sevasťajnov souhlas a peníze od Federální kosmické agentury (Roskosmos). Nakonec ho v létě kvůli těmto svalnatým řečem sesadili.
Nový ředitel Vitalij Lopota se od těchto představ distancoval. Mezitím připravoval Roskosmos plány do roku 2040. Vedoucí odboru pilotovaných letů tohoto úřadu Alexej Krasnov připustil, že Rusko zaostane v novém závodu o Měsíc nejen za Spojenými státy, ale „i za mnohými zeměmi, které se dřív o výzkum Měsíce nezajímaly“. Pokud se týká využívání Mezinárodní stanice ISS, měla by být v provozu nejméně do roku 2020.
Nedávno ohlásil ředitel Roskosmosu generál Anatolij Perminov několik prvních termínů ruského pronikání do kosmu. První Rusové by se měli vysadit na Měsíci v roce 2025, v letech 2027–2032 by tam chtěli zřídit stálou základnu. Na Mars by se chtěli vydat v letech 2035–2040.
Závod Rusko–Čína? Velkými ambicemi ve vesmíru se netají Čína. Tato země, která se stává ekonomickým obrem, rovněž míří na Měsíc. Před dvěma roky někteří přední činitelé jejich kosmické agentury ohlašovali, že tam vyšlou své tchajkonauty v roce 2017. Nicméně své lidi na oběžnou dráhu okolo Země vysílá velmi opatrně, nedávno přiznala, že první Číňan v kosmu se málem nevrátil. Nyní počítá s další posádkou až příští rok, po dvouleté přestávce. Proto není rok 2017 reálný, spíše to bude ve třetím desetiletí 21. století. A tak není vyloučeno, že o druhé místo v dobývání Měsíce budou závodit Moskva s Pekingem.
I tyto mocnosti počítají s tím, že jakmile získají první zkušenosti s průzkumem tohoto nebeského tělesa, tak tam začnou budovat stálé laboratoře.
Na astronautickém kongresu v Indii Japonci zrevidovali svůj původní zámět, že by se také sami vypravili na Měsíc okolo roku 2030. Nyní počítají s tím, že jejich občané tam budou létat v rámci spolupráce s jinými státy. Japonci nespěchají, nepotřebují si získávat velmocenské ostruhy, stačí jim, když se tam dostanou a rozvinou tam své výzkumy.
Není vyloučeno, že na Měsíc dostanou zálusk i Indové. Příští rok mají ohlásit, jak bude vypadat jejich pilotovaný program. Stejně jako Číňané a Japonci zatím plánují vysílat k našemu věčnému souputníku automatické sondy.
Jak dlouho bude Evropa zaostávat?
Žádné ambice v oblasti pilotovaných letů však nemá Evropa. Spokojuje se s občasným vypouštěním různých automatů a vědeckých družic. Chce vytvořit vlastní kosmický navigační systém, nezávislý na americkém GPS a nově vytvářeném čínském, ale jeho realizace selhává na nedostatku peněz. Evropskou kosmickou agenturu ESA v minulých letech několikrát vábila Ruská kosmická agentura ke spolupráci na vývoji mnohonásobně použitelného pilotovaného plavidla Kliper. Je možné, že se na tom v příštím desetiletí obě instituce nakonec přece jen dohodnou.
Otištěno ve zkrácení v MfD 4. 10. 2007
Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz
