26.9.2022 | Svátek má Andrea


KOSMONAUTIKA: Lajka startovala k výročí bolševické revoluce

8.11.2007

To, že psík Lajka byl prvním živým tvorem, který se dostal do vesmíru, víme od začátku. To, že tímto startem začínali Sověti mohutnou propagandistickou kampaň pomocí kosmických úspěchů, jsme se dověděli až nedávno.

"Můžete požadovat všechno, co potřebujete!"

Sovětský vůdce Nikita Chruščov netušil, že starty do vesmíru mu mohou přinést i politické body. Proto i když věděl, že v noci ze 4. na 5. října 1957 budou jeho odborníci vypouštět první družici, nenechal se kvůli tomu vzbudit. Teprve ohromný ohlas na Sputnik 1 v zahraničí probudil jeho zájem. Sputnik 2
Okamžitě pozval k sobě do Kremlu hlavního konstruktéra raket a umělých družic Sergeje Koroljova. Přiznal, že mu s těmi družicemi nevěřili. "Mysleli jsme si, že fantazírujete, že se chvástáte. Ale teď je to jiné. Blíží se čtyřicáté výročí Velkého října. Nemohl byste, Sergeji Pavloviči, něco vymyslet, čím bychom to oslavili?"
Člen nejvyššího komunistického vedení Anastas Mikojan navrhl vysílat z družice Internacionálu. To Chruščov zavrhl: "Kolovrátek tam nechci!"
Koroljov navrhl: "A co kdybychom vypustili družici se zvířetem, s pokusným psem?"
Chruščova tahle představa nadchla: "Ano, pes, živý tvor! Můžete požadovat, Sergeji Pavloviči, všechno, co potřebujete. Ovšem pošlete ho nahoru k výročí?"
Definitivní rozhodnutí o Sputniku 2 padlo 12. října. Koroljov začal hrát vysokou hru s prvním mužem země. Vždycky mu slíbí nějakou lahůdku, jíž Chruščov propagandisticky využije, a za to má otevřený měšec na své projekty. Jistě, měsíc příprav, to je lhůta vražedná, ale když se do toho okamžitě pustíme, měli bychom to stihnout - uvažoval Koroljov. Původně přece počítal s tím, že pes poletí až ve Sputniku 3, takže řada věcí už je hotova.

Příprava čtyř toulavých psů

Druhou družici připravovali nepřetržitě ve dne v noci, bez ohledu na soboty a neděle. Použijí systémy už vyzkoušené - rádiovou aparaturu ze Sputniku a kabinku určenou k vynášení psů při výškových letech. A k tomu přidají některé měřicí přístroje, které dodají astronomové. Hmotnost družice nerozhoduje - standardní mezikontinentální raketa R-7 může dopravit na nízkou oběžnou dráhu až půldruhé tuny. Denně podával Koroljov hlášení o postupu prací do Kremlu.
Odborníci z Ústavu leteckého lékařství vybrali čtyři psy. Nebyla to zvlášť vypěstovaná zvířata, nýbrž zatoulanci, které jim posílali z odchytové stanice. "Hodili se nám velmi dobře, protože byli velice přizpůsobiví, život se s nimi nemazlil," vzpomínal později profesor Oleg Gazenko, který se na těchto pokusech podílel. "Byli to moudří a chápaví psi, kteří si vážili dobrého zacházení a byli ochotni pracovat i za kousek chleba. Byli čiperní a ochotní snášet všechny životní těžkosti - cožpak to není ideální materiál k výzkumu? Když si vezmete čistokrevné psy, zjistíte, že jsou rozmazlení."
Někteří z těchto pokusných psů už dřív absolvovali výpravy na raketách do stakilometrových výšek. Jeden však během této přípravy zahynul. Nakonec určili Kudrjavku (Kudrnáček), záložníkem bude Albina. A na Mušce zkoušeli přístroje, které má dostat psí průzkumník.
Do špice rakety usadili Kudrjavku už večer 31. září. Nicméně profesor Vladimír Jazdovskij, který biologickým experimentům velel, umluvil Koroljova, aby kabinu těsně před startem družice ještě odhermetizovali a dali jí napít. Pravda, vodu obsahoval připravený zásobník, tohle spíš bylo rozloučení s milým pejskem.

Předčasná smrt ze stresu a tepla

Půltunový Sputnik 2 se šestikilogramovým psem na palubě startoval z kosmodromu, který později dostal název Bajkonur, 3. listopadu 1957. V průběhu navádění na dráhu, kdy vzniklo přetížení, se jeho tep a rychlost Lajkadýchání zvýšilo trojnásobně, ale elektrokardiogram žádné změny neukázal. Potom se všechny hodnoty velmi zvolna vrátily k normálu.
Lékaři předpokládali, že Kudrjavka vydrží aspoň pět dnů, ale pokusné zvíře se ve stavu beztíže necítilo dobře. Prozradil to Dmitrij Malašenkov z Ústavu lékařsko-biologických problémů v Moskvě až po více než čtyřiceti letech. V kabině se zvýšilo množství oxidu uhličitého a vlhkost. Po pěti až sedmi hodinách už pes nevykazoval známky života - zemřel na stres a přehřátí. Poletová simulace prokázala, že ho zahubila vysoká teplota v průběhu třetího anebo čtvrtého obletu.
Sovětské odborníky to nepřekvapilo. "Bylo prakticky nemožné vytvořit za tak krátkou dobu vhodný systém kontroly teploty," uvedl Malašenkov. Pes přestál start, přetížení během vypuštění a stav beztíže, to znamená, že živý organismus může v těchto podmínkách existovat. Jenom musí vymyslet lepší klimatizaci kabiny.
Ovšem tuhle předčasnou smrt Sověti raději zamlčeli. Vždyť by to vypadalo jako kdyby se pokus nezdařil.

Chruščov zářil štěstím

Chycení toulaví psi neměli jména, ta jim museli dávat jejich noví pánové. První zpráva z Moskvy hovořila o Kudrjavce, druhá o Lindě a třetí o Limončikovi (Citronek). Tisková agentura TASS nakonec psala o Lajce. Přitom lajka je název plemene loveckých psů, k němuž tento kosmický cestovatel rozhodně nepatřil. Zprávám z Moskvy občas chyběla logika.
Čtyři dny před 40. výročím bolševické revoluce takový úspěch! Chruščov zářil štěstím. Lajka se dostala na první stránky novin na celém světě, na prvních místa rozhlasových a televizních relací. A samozřejmě s ní Sovětský svaz, socialismus i on sám.

Vyšlo v MfD 3.11.2007

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz