Krize mezi Ruskem a Západem vyvolaná anexí Krymu sahá až do vesmíru. A nejde zdaleka jen o to, že v Jevpatoriji na Krymu se nachází středisko pro sledování kosmických letů.

To středisko bylo i před anexí tak jako tak v rukou Rusů. Na Mezinárodní kosmické stanici je ale skutečně mezinárodní posádka. Je šestičlenná – momentálně jeden Japonec a jinak samí Rusové a Američané, ale jindy tam bývají také evropští kosmonauté. Kdyby si to politici přáli, asi bude technicky realizovatelné fyzické oddělení prostor a členů posádky, ale Američné a Evropané mají jeden problémek navíc. Nemohou se na stanici vlastními silami dopravit ani z ní vrátit. Poté, co byly americké raketoplány odloženy do muzeí, tisknou se všichni ostatní s výjimkou Číňanů při dopravě na oběžnou dráhu a zpět v sovětských konzervách Sojuz – jeden takový exemplář, v němž jsou napěchovaní dva Rusové a jeden Američan, má startovat právě dnes (25. března 2014) večer. A co může být hodně nepříjemné, startují a dopadají zpět na zemi v Rusku přátelsky nakloněném Kazachstánu.

Mezinárodní kosmická stanice fotografovaná 10. července 2011 posádkou raketoplánu Atlantis při historicky posledním letu STS-135 (zdroj: NASA)

Zásoby na stanici dokážou vlastními silami dopravit obě strany, ale slušné množství věcí, jež není vhodné nechat shořet v atmosféře, dnes ze stanice zpátky dopraví pro změnu jen americká loď Dragon vyvinutá soukromou společností Space-X. Varianta Dragonu, která by mohla dopravovat i živé lidi, však zatím neexistuje.

Americké rakety Antares dopravující k Mezinárodní kosmické stanici neživý náklad pomocí lodí Cygnus, využívají, jak se bylo lze dočíst v časopise Letectví + kosmonautika 3/2014, sovětské motory NK-33 konstruktéra Nikolaje Kuzněcova – opravdu kusy vyrobené v Sovětském svazu na začátku 70. let, v USA pouze modernizované!

Nikolaj Kuzněcov se svým motorem NK-33 (zdroj: www.astronautix.com)

Evropská kosmická agentura zase vybudovala na kosmodromu Kourou v Jižní Americe startovací rampu pro ruské rakety Sojuz (nezaměňovat se stejnojmennými kosmickými loděmi), které jsou spolehlivé a velmi levné, takže to vypadalo, že se to vedle raket Ariane vyplatí.

Někdo zkrátka nemyslel na zadní kolečka.

Takhle to vypadá, že co se kosmonautiky týče, má Putin Obamu na lopatě a Evropanů se ani nemusí ptát, ale ono je to patrně ještě složitější. Ze všeho nejvíc jde samozřejmě o peníze. A Rusové jsou švorc – aspoň se tak tváří. Stavbu ruských částí stanice a dopravu ruskými kosmickými loděmi a raketami už dávno platí Američané. A nejde o drobné. Jsou to stamiliony, možná celkově miliardy dolarů.

Vzájemná provázanost je tak velká, že při vymýšlení sankcí a reakcí na ně by ji měli politici nepouštět ze zřetele. A jestli se začnou kluci političtí prát, možná nám nechají takovou malichernost, jako je kosmická stanice bez dozoru, spadnout na hlavu.