Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Drobná oprava:

Tvrzení "U Saturnu se vsadilo na velké motory spalující tekutý vodík a kyslík a u N1 na velký počet malých motorů spalujících letecký petrolej a kyslík" není tak úplně pravdivé.

Obdobou prvního stupně rakety N1 byl první stupeň Saturnu V. A ten také spaloval v motorech F1 petrolej a kyslík. Kapalný vodík byl využit až ve 2. a 3. stupni Saturnu.

Rozdíl spočíval v tom, že Saturn vystačil s pěticí motorů F1, které nebylo třeba složitě synchronizovat. I tak měl druhý testovací let (Apollo 6) poměrně dost problémů a nedosáhl všech plánovaných cílů.

Děkuji za opravu. Správněji bylo napsat, že se spolehli na velké motory a to i (v dalších stupních) na vodík a kyslík. Ještě jednou díky za pozorné čtení a opravu.

a teď zásadní otázka. co tam budou kosmonauti dělat? dobrá, budovat základnu. a dál? dobrá, žít na základně. a za obrovských nákladů létat sem a tam (asi tak do první havárie), ale jaký je přínos? kromě honění si ega nulový. náklady versus riziko a zisk? takřka nekonečné. smysl by to dávalo, pokud by Měsíc byl ze zlata. ale není.

Měsíc a vesmírný prostor, ve kterém bude operovat DSG má hodně velký potenciál. Rozdělme to na "vědecký" a "průmyslový".

Vědecký: neexistence atmosféry a odstínění od Země je klíčové pro rozvoj astronomických pozorování od rádiové do gama oblasti. Důležitost rozvoje pozorování na Měsíci zvyšuje současný extrémní nárůst počtu těles a radiového provozu okolo Země (rozvoj internetových a spojovacích služeb - Starlink a další). Je to třeba klíčové pro sledování objektů, které mohou potenciálně ohrozit i Zemi.

Důležitý je rozvoj technologií a metod potřebných pro dlouhodobý pobyt ve vesmíru a expanzi na Mars a dále.

Průmysl: Nemáte pravdu, že by na Měsíci nebyly poklady. Jde například o helium3 nebo vzácné kovy pro elektroniku.

Užitečné však mohou být i "normální" suroviny. Roste využívání okolozemského prostoru, a to nejen v souvislosti s internetem a komunikací, ale i řadě průmyslových procesů. Získávaní potřebných materiálů pro výrobu paliva či různých konstrukcí (třeba vodík a kyslík pokud bude led na pólu) na Měsíci a jejich doprava do vesmíru by mohla být levnější, než jejich doprava ze Země.

Úplně mimo nemusí být ani Muskovo budování datacenter ve vesmíru využívajících solární napájení. Tam by také mohlo pomoci, kdyby se část materiálů získávala na Měsíci a nemusela dopravovat ze Země.

Jak už připomínali jiní diskutující. Orbitální služby okolo Země už jsou téměř plně komercializované a nyní se komercializují služby dopravy na Měsíc. Myslím, že v budoucnu bude dostatek potenciálu využití Měsíce, že nebude problém komercializace i zde. Ale stejně jako v předchozích případech, je potřeba to nastartovat.

Asi před týdnem vystoupil v médiích administrátor NASA Jared Isaacman s reprorem týkajícím se selhání lodi Boeing Starliner při dopravě kosmonautů na ISS. Prohlásil, že to bylo "tak-tak" - Incident kategorie A, protože Starliner se nedaleko ISS stal na jistou dobu zcela neovladatelným, a pokud by se jej nepodařilo provizorně "resetovat" asi bychom měli smrt v přímém přenosu.

Mimo to kritizoval "firemní kulturu NASA" kde politika, lobbing, podivné postranní zájmy dominují nad racionalitou a technikou. Viz též bývalé vedení NASA, které se snažilo incident se Starlinerem zamést pod koberec jak jen bylo možno.

Obávám se že žádná raketa Artemis 4 na měsíc kosmonauty nepoveze, protože to je plně produkt bývalé politiky. Slepenec, kde jediné podstatné je, aby ve volebním obvodu každého politika se vyráběly nějaké součástky jejichž kvalita je nepodstatná. Nemluvě o tom, že už v návrhu je Artemis slepenec dílů z bývalého raketoplánu, které předělat pro nový účel je složitejší a dražší než vyrobit raketu zcela novou, nemluvě o trvající toxické firemní kultuře NASA.

Tím se projekt přistání na Měsícíci - daleko méně podobá projektu Apollo a daleko více se podobá sovětskému fiasku, do kterého taky mluvili všichni komunističtí tajemníci.

Jediné, co může Západ zachránit před pokořením je, že čínští komunističtí tajemníci budou do jejich Měsíčního projektu mluvit stejně intenzivně a zmrví to jako Sovětský svaz. Pokud ne - čekejte přímý přenos z měsíce na stanici CGTN (China Government Television Network)

A mimochodem se docela těším až tam Číňani budou přistávat - jak na to budou reagovat pokrokářská média u nás.

Podobné problémy měl i projekt Apollo. Tehdejší ředitel určil jako dodavatele velitelského modulu firmu, která ve výběrovém řízení skončila na chvostě. Důsledkem její neprofesionality byl požár kabiny a smrt tří astronautů. Došlo ke zpoždění programu a ředitele NASA to stálo místo. (I tak po něm pak pojmenovali dalekohled.)

Bohužel, už ta úvodní informace že " Na Měsíci tak nepřistane mise Artemis 3, ale až Artemis 4. ", je dosti varovná. Nikoliv jen odložením termínu, ale celkovým posunem obsahu těch misí.

Protože, jak se dá dočíst, obsahem Artemis 3 mělo být - návrat člověka na Měsíc Rozuměno, "alespoň zase to zopakované a jistě mediálně sledované show s "první posádkou.

tak Artemis 4 už měla obsahovat " výstavbu oběžné stanice Gateway a rovněž trvalejší lunární základny". Ale pokud se toto odsune, tak je otázka. kdy kdy a zda vůbec k tomu ještě v blízké budoucnosti dojde.

V čem je totiž celý ten problém, a proč vlastně ten projekt Artemis, financovaný přes NASA americkou vládou vznikl , ukazuje se , že i pro dnešní komerční firmy jako zmíněné SpaceX a Blue Moon, je to nejen finančně složitý projekt, že ho nezvládají. a jen na jejich, komerční rozvoj se v tomto spoléhat nedá.

Nemyslím si, že by byl problém v technologii. Ta se mi jeví jako silně dozrávající. Ale je podstatně větší důraz na spolehlivost a pravděpodobnost přežití posádky, než byly mise Apollo. Tenkrát se s jistou (vysokou) mírou rizika počítalo. Teprve se vyvíjela ne jen technologie, jako taková (raketa, moduly, podpora života), ale celá matematika a fyzika s tím související.

Dnes je toto již známo. Ví se, jak by měla vypadat technika i technologie, která dopraví člověka tam i zpět. Řeší se, jak to udělat s pravděpodobností přežití blížící se 100%. Jak to udělat "levně", tedy s možností opakování, aniž by na to musel padnout rozpočet celého státu.

Navíc, již se nejedná o "soutěž", kdo tam bude úplně první (ano, bylo by dobré to vyhrát - si říká každá strana). Ale o to, kdo to zvládne nejlépe a bude schopen "uživit" pravidelnou linku Země-Měsíc a zpět (se ziskem).

Držím palec.