Myslím tím hysterii oboustrannou, tedy první ve stylu „Sputnik nikdy“ a pro změnu druhou „jedině Sputnik“. Každý extrém je škodlivý. Všechno má svá pravidla, a to i nasazování nových léků, léčivých přípravků, vakcín atd. Jejich obcházení je hazardem se zdravím a životy lidí. Soustřeďme se proto na fakta a názory odborníků a nechme stranou ideologii.
Zásadním problémem Sputniku V je nedostatek informací. Jak uvedl web Lidovky.cz, právě z tohoto důvodu odmítla ruskou vakcínu zaregistrovat Brazílie. Tamní agentura pro kontrolu léčiv (Anvisa) vrátila žádost o podmínečnou registraci ruské vakcíny proti covidu-19. Podklady k registraci očkovací látky Sputnik V v Brazílii totiž podle ní nesplňovaly stanovená minimální kritéria. Ve zdůvodnění společnosti Uniao Quimica, která by měla distribuci ruské vakcíny v této jihoamerické zemi zajišťovat, Anvisa uvedla, že v žádosti neposkytla dostatečné záruky ohledně třetí fáze klinických testů a výroby očkovací látky.
Stejné výtky znějí i z Maďarska, které sice Sputnik V jako první země v Evropské unii už zaregistrovalo, pochybnosti však má podle webu iRozhlas.cz vedení maďarské lékařské komory, jež ve svém prohlášení uvedlo: „Dokud nebudou dokumenty k autorizaci ruské vakcíny Sputnik a čínské vakcíny Sinopharm veřejné, vedení maďarské lékařské komory nemůže svým kolegům s čistým svědomím doporučit jejich používání.“
A do třetice varuje před přehnanou vírou v ruské a čínské vakcíny kvůli nedostupnosti klíčových údajů i ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová. Ta zdůrazňuje odlišnost pravidel Ruska a Číny v mnoha aspektech a jiné směrnice pro klinická hodnocení a výrobu léčivých přípravků. Její námitky potvrzuje i český odborný lékařský web Medicaltribune.cz
Na další potíže upozorňuje web Forum24.cz. Je pravdou, že prestižní medicínský časopis Lancet uvedl, že Sputnik V má účinnost téměř 92% a další superlativy. Drobnou vadou na kráse je fakt, že se jednalo o komentář ruských vědců a nikoliv redakční článek. Avšak důležitější je skutečnost, na niž upozornil brazilský časopis The Brasilia report. V něm se píše, že Rusové asi poslali do Brazílie údaje o jiné vakcíně, než o které psal Lancet, protože podmínky pro její výrobu a skladování uvedené v pokynech pro tuto zemi jsou jiné, než o kterých informoval britský časopis. To by svědčilo o tom, že ruští vědci sice dokážou laboratorně vyvinout špičkový produkt, ale s výrobou a dodržováním technologické kázně běžné ve vyspělých zemích je to v Rusku daleko horší.
Proočkovanost obyvatel Ruské federace Sputnikem V proti covidu-19 činí kolem jednoho procenta a je nižší než v USA, Velké Británií a většiny zemí Evropské unie. Touto vakcínou se dosud nenechal očkovat ani ruský prezident Vladimír Putin a velká část ruského obyvatelstva jí nedůvěřuje. Nesnáze se dají očekávat i při její distribuci, už nyní mají dodávky do Jižní Ameriky několikatýdenní zpoždění. Myslícího člověka proto jistě napadne, jak může Rusko tímto přípravkem spasit svět, když jej nemá k dispozici v potřebném množství. Koneckonců i Maďarsko zatím dostalo jen 40 tisíc vakcín Sputnik V ze slíbených dvou milionů.
Přesto všechno, pokud projde Sputnik V řádným schvalovacím řízením, a to buď v rámci Evropské lékové agentury (EMA) nebo jej povolí SÚKL jen pro Českou republiku, nebude důvod jeho dovozu a nasazení bránit.