Tato otázka dnes cloumá celou společností, a tentokrát nikoliv jen u nás. Na celém světě. Společnost se hlasitě dělí na dvě skupiny: První tvrdí, že koronavirus Covid-19 je cosi marginálního, co je daleko méně nebezpečné než každoroční chřipková epidemie. Vše ostatní je jen PR a bublina a podvod.

Druzí se obávají, že jsme jen na začátku něčeho, co neznáme, a vše se může zvrhnout v pandemii podobnou těm, které kosily miliony lidí. Jeden kamarád, jako podporu své teze, že Covid-19 je vlastně jen jedno velké PR zanedbatelné nemoci, mi poslal graf:

Podíváme-li se na tento graf, zdá se všechno jasné. Zpracoval jej SZÚ, tedy Státní zdravotní ústav. Počet zemřelých v souvislosti s chřipkou bývá zhruba 1 500 osob ročně. Na Covid-19 je k 20.4.2020 zemřelých celkem 194 osob. Takže je to jasné. Tedy zdánlivě. Tentýž SZÚ totiž vydal 18.3.2020 zprávu, z níž vyjímám zásadní informaci: „Projevy onemocnění: Počet závažných a kritických průběhů je u Covid-19 výrazně vyšší, než pozorujeme u chřipky.“

Z toho vyplývá, že pokud by se Covid-19 z nějakého důvodu rychle „promořil“ do populace v počtech stejných jako chřipka, pravděpodobně by to dopadlo jako v italském městě Castiglione d´Adda. V něm zemřelo na koronavirus ze 4600 obyvatel osmdesát lidí. To by u nás znamenalo při našem počtu obyvatel 170 000 mrtvých.

Vraťme se ale k číslu 194 osob. Dle „rýmičkářů“ je to tak malé číslo, že nemá moc smysl Covid-19 se zabývat. Dávat do toho obrovské prostředky, zatěžovat s tím zdravotnictví a úřady a tisíce dalších osob. Počet „běžně“ zemřelých za rok 2019 u nás byl přeci 112 400 osob.

To je neporazitelná logika. Pokud bychom totiž podle této logiky postupovali i v dalších případech, jako je počet mrtvých na našich silnicích, kterých bylo 547 v roce 2019. Proti více než 112 tisícům „přirozeně zemřelých“ (z toho na chřipku 1500). Podle této logiky pak je nesmyslné platit bohatě dopravní policii, všude dávat cedule, semafory, stavět přechody, budovat dálnice (sníží počet zabitých cca o 10 %). Stejně tak se jeví zbytečným draze za miliardy platit všechny předpisy, školení, kontroly atd. V akci Bezpečnosti a ochrany při práci (BOZP) se za vydané miliardy snížil počet smrtelných úrazů od roku 1999, kdy bylo 250 smrťáků, na dnešních 123. To jsou podle této logiky naprosto zbytečně vydané peníze. Protože je to vlastně nula nula nic ze 112 000 „běžných úmrtí“. Stejně tak bychom mohli uvažovat o protipožární ochraně atd. atd. Ve všech případech jde tabulkově o marginální záležitosti. Anebo jsou ta čísla tak malá právě proto, že vydáváme na prevenci tolik peněz? Ha?!

Mezi „rýmičkáře“ se zařadili i mnozí významní politici, lékaři, vědci, majitelé kapitálu atd. Aby se zabránilo vášním, budu dále jmenovat už jen politické veličiny. Nejslavnější je neznámý komunistický funkcionář z čínského Wu-chanu (11 milionů obyvatel), z hlavního města čínské provincie Chu-pej ve střední Číně, který nechal lékaře, jenž první objevil Covid-19, pronásledovat policií. A teprve později, na zásah ústřední vlády Číny, byly zahájeny ochranné a desinfekční práce. 

Kupodivu však koronavirová epidemie ponechala v klidu i jiné mnohé státníky. Za neexistující ji prohlásili severokorejský Kim Čong-un, za marginálii ajatolláh Chameneí v Íránu. Ve Francii podobně president Emanuel Macron (7 000 mrtvých). V Itálii si s tím podle jejich nátury zpočátku vůbec nikdo nezatěžoval hlavu (20 000 mrtvých). Ve Španělsku vyhlásily feministky v čele s manželkou ministerského předsedy, že útlak žen je daleko větší problém než koronavirus (20 000 mrtvých). Britský ministerský předseda Boris Johnson považoval Covid-19 za bezvýznamný problém, až na něj málem umřel. V Jižní Americe se vyznamenal hlavně president Brazílie Jair Bolsonaro. V ostatních středo a jihoamerických státech to dopadlo tak, že tam na mnoha místech převzaly boj proti koronaviru „gangy“ a gerila. O presidentovi USA Trumpovi (k dnešku 40 000 mrtvých) nemluvě, ten možná přijde o skoro jistě vyhrané presidentské volby právě pro své podcenění koronaviru. Ve všech těchto státech bez „českých opatření“ vypukly epidemie s různou intenzitou, což však „rýmičkáři“ jaksi opomíjejí.

Dnes propagují buď „promoření“ populace, anebo „rychlé odstranění koronadiktatury“. Zajímavou myšlenku proč, vyslovil Martin Weiss v týdeníku Echo v článku „Čas žít, čas umírat“. Tyto osoby jsou totiž, a nejen u nás, často takzvaní „kulichové“. Tedy členové elitní skupiny, která má automaticky zajištěno VIP lékařské a nemocniční ošetření, vždy jdou na nejkvalitnější lůžka na nejlepších JIP, nikdy se jim nestane, že by na ně nezbyl dýchací přístroj. Jde často o významné politiky, členy elitních lékařských klanů, lidi s dostatkem peněz a vlivu…

Faktem je, že volání po „rozvolnění“ příkazů předpisů v zájmu ekonomiky znamená po realizaci prostě více a více mrtvých. Starých, nemocných, opuštěných a vůbec ekonomicky společnost zatěžujících jedinců. Je to vlastně taková moderní negativní eugenika. Charles Darwin: „Pokud nezabráníme tomu, aby se …. počet podřadných členů společnostizvyšoval rychleji, než lepší třída lidí, národ bude degenerovat.“ Tyto myšlenky podporovaly mnozí významní myslitelé té doby (neuvěřitelným faktem je, že jejich jména, dříve dostupná na Wikipedii, někdo odstranil!). Eugeniku podporovaly také dodnes slavné Rockefellerovy a Carnegieho nadace. No, skončilo to nacismem a vražděním duševně podřadných a pak celých národů.

Druhým důvodem u mnoha je lakomost a “nenažranost“. Proč bychom se uskromňovali, nemohli chodit do restaurací, nedostali se letos k moři? Nekoupili si novém auto a Playstation?

Zrušme karantény! Je to vlastně tyranie a omezování naší svobody! No tak umřou nemocní, staří a slabí, ale všem bude hej! Tedy až na ty mrtvé. A když budou uvědomělí, pochopí to. Jak nedávno psal jeden vzdělanec, že třeba některé primitivní kmeny se s tím uměly lépe vypořádat. Když členové kmene usoudili, že dotyčný není na nic, uspořádali slavnost. „Přebytečnému“ dali najíst a napít a položili ho do tekoucí vody. A drželi ho tam. Až prý spokojeně sám umřel. Jak vznešené! Jak morální! Jak ekologické!

Dnes ovšem strašně trpíme těmi omezeními. Děti nechodí do školy, továrny stojí, cestovní kanceláře krachují. Ta hrůza! Stačí sundat roušky, vyběhnout jásavě do ulic, zasednout do hospod, vydal se k mořím. Pak sice možná u nás umře 50 anebo 100 000 lidí, ale, jak praví neúprosná logika, oni by přeci stejně umřeli. A asi brzo, že? Jsou to poněkud jinak myslící osoby než většina národa. Roušky nebyly, tak jsme si je ušili. A nosíme je prakticky všichni, jen pár bezďáků a duševně nedospělých mládežníků se „nedá spoutat“ nějakými předpisy.

Všechny ty bláboly o tom, jak je Covid-19 jen propaganda, vedly všude jen k mrtvým a mrtvým, takže někde potichu, protože jsou pokrytci a lháři, jako třeba ve Švédsku, zavedli to, co máme od začátku my. V praxi se neustále dál a dál zavádějí po celém světě dosti drastická opatření, zákazy vycházení, nošení roušek, uzavírání škol a úřadů a všelijakých firem, od velkých po řemeslnické dílny. Viz dneska Německo. Začne povinně nosit roušky. Které ovšem nemá!

U nás však „rýmičkáři“ vášnivě trvají na svých „pravdách“ a v mediích i na síti se vedou urputné slovní souboje. Do této vřavy jsem se dostal i já, neb zastánci teorie „rýmičky“ či „spiknutí“ jsou mimořádně usilovní. Tak na závěr jen pár faktů o epidemiích:

Mylně je rozšířeno tvrzení, že první epidemie byl až Justiniánský mor v roce 565 n.l. Naopak, už v pátém století př. n. l. vypukl po bitvě u Thermopyl v Řecku mor mezi perskými vojsky. Roku 395 př. n. l. zdevastovala epidemie kartaginskou armádu obléhající Syrakusy. Epidemie řádily zle rovněž v armádě Alexandra Makedonského v Indii ve 4. století před.n.l. Víme, že epidemie likvidovaly obyvatele Evropy celý středověk a že většina z nich se několikrát vracela.

Co je to Covid-19, dodnes přesně nevíme:

- nemáme na něj žádný lék
- nevíme, kolik lidí bylo už Covidem-19 infikováno
- nevíme, zda takzvané uzdravení je skutečně uzdravení
- nevíme, zda si někdo vypěstoval imunitu
- nevíme, jaké další škody v organismu Covid-19 působí
- nevíme, zda sám zmizí, nebo se bude zmutovaný opakovaně vracet
- víme, už od starověku, že jen tvrdá karanténní opatření zabrání statisícům mrtvých a ukončení epidemie
- víme, že každé onemocnění zanechává na organismu škody
- víme, že až na výjimky (lues) už od dob starověku pochází epidemie vždy z oblasti Číny (svádět to na dnešní komunisty může jen osel)
- víme, že epidemie a pandemie se pravidelně vrací. Je téměř jisté, že se vrátí i koronavirus.

Tak prý „rýmička“. Za pět měsíců od Wu-chanu je počet mrtvých (o kterých se ví, o mnoha se neví) je více než 150 000. Úřední počet nakažených 2,2 milionu, pravděpodobně však asi desetkrát až dvacetkrát tolik (odhad virologů).

Jo, jo, je to jen propaganda. Vůbec to není nebezpečné. A co to je 150 tisíc mrtvých za pět měsíců? Jen pár drobných, zanedbatelné. Ale víme také, že existují proroci, kteří dokáží mnohé předpovědět. Byl to třeba Karel Čapek.

Přečtěte si poněkud zkrácený výňatek z hry Bílá nemoc:

NOVINÁŘ: Ano, ale náš list by právě chtěl veřejnost uklidnit..
DVORNÍ RADA: Uklidnit? Člověče, čím ji chcete uklidnit? - Koukejte se, je to... těžká choroba, a šíří se jako lavina - Pravda, pracuje se na ní horečně na všech klinikách světa, ale - (Krčí rameny.) Zatím je naše věda bezmocná. Napište lidem, aby se při prvních příznacích obrátili s důvěrou k svému lékaři, a je to.
NOVINÁŘ: A je... velmi nakažlivá?
DVORNÍ RADA (tónem přednášejícího profesora): Jak se to vezme. Neznáme totiž mikroba, který naši chorobu přenáší; víme jenom, že se neobyčejně rychle šíří;… Bojujeme, příteli, bojujeme, ale s neznámým nepřítelem... My ji prostě jmenujeme Čengova nemoc …od doby kdy ještě nikdo neměl tušení, že se jednou stane pandemií.
NOVINÁŘ: Čím prosím?
DVORNÍ RADA: Pandemií. Nemocí, která lavinově zachvátí celý svět. V Číně, pane, se skoro každý rok vynoří nová zajímavá choroba… To je prostě choroba dneška. Dnes už na ni zašlo dobrých pět miliónů lidí, nějakých dvanáct miliónů je aktuálně zachvácených a nejmíň třikrát tolik jich běhá po světě a ani nevědí,... Zatím je nezvratně zjištěno, že Čengova nemoc postihuje jenom osoby asi tak od čtyřiceti pěti nebo padesáti let nahoru. Patrně jí poskytují příznivou půdu ony normální organické změny, kterým říkáme stárnutí.
NOVINÁŘ: To je neobyčejně zajímavé.
DVORNÍ RADA: Myslíte? Kolik vám je let?
NOVINÁŘ: Třicet, prosím.
DVORNÍ RADA: Nu proto. Kdybyste byl starší, nezdálo by se vám to být... tak moc zajímavé.“

Prý musíme co nejrychleji … překonat obtíže... stejně je na nás jen někdo posílá, aby nás zbavil naší krásné budoucnosti. Kolikrát já už tyhle blbosti v životě slyšel.

Nějaký blbý Covid-19 nás nemůže ohrozit a zarazit. Zahoďte roušky! Směle do ulic! Svět patří nám (sakra, to už jsem taky někde slyšel). Anebo: „Trouchnivějí staré kosti, a my jdeme vpřed...“ A k tomu bubny a parádemarš. A také „Roztočte kola výroby“, jak podobně požadoval v roce 1948 soudruh Gottwald. A dneska kdekdo. A lid jásá. Už bude dobře…

Anebo spíš ne. Tedy spíš určitě ne. Hubou totiž ještě nikdo, nikdy a nikde pandemii nezastavil.

Neb tohle není ani “rýmička“, ani spiknutí tajemných sil. To je pandemie.