23.9.2020 | Svátek má Berta


KORONAVIRUS: Potíže s vědou

1.9.2020

V Evropě panuje epidemie nedůvěry v očkování

Podle agentury Median 43 procent Čechů nevěří vakcíně proti koronaviru a očkovat se nenechá. Jinde to není jiné, přes čtyřicet procent Britů i Němců vakcínu odmítá. Jistě to o něčem svědčí, otázka zní, o čem vlastně.

Pradávné strachy

Patřím k totálně proočkované generaci. Očkovali nás ve škole, povinně, stáli jsme frontu na stupínku, za katedrou pan doktor se stříkačkou nebo méně obávaným škrábacím drátkem. Nějaké pochyby o smyslu očkování jsem slyšel až doslova desítky let později, jako značně dospělý. Do té doby jsem pokládal očkování za cosi neodmyslitelně souhlasného s civilizovaným způsobem života, asi jako je mytí rukou anebo používání vidličky a nože.

Očkování má dlouhou historii. Aktuální televizní seriál Velká o Kateřině Veliké zachycuje jednu epizodu ze života carevny, kdy se pokusila na Rusi prosadit očkování proti neštovicím. Narazila na odpor a ten je snadno pochopitelný: mám se snad nakazit proto, abych se nenakazil? Co je tohle za nesmysl? A přitom právě to je princip očkování. Budilo to nedůvěru v osmnáctém století a ta nezmizela ani dnes.

S nedůvěrou se potýká jakékoli očkování. Jsou lidé, kteří si na tom založili byznys, jako je Američan Del Matthew Bigtree, televizní producent a hlásná trouba konspiračních teorií. Ta nejpitomější hlásá, že očkování prosazuje Bill Gates, že v očkovacích látkách jsou mikročástice, které změní očkovance v robota totálně podřízeného Microsoftu. Teorie je směšná už na první pohled, protože roboti totálně podřízení Microsoftu jsme i tak, bez jakéhokoli dotyku injekční jehly. Tohle je samozřejmě hloupost.

Ale co si pomyslet, když i rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima označí očkování za krásný byznys, založený na mediálně podporovaných pandemiích? Opravdu je těžké si to rozebrat, když uvážíme, že farmaceutické firmy drží své zákazníky pod krkem mnohem pevněji než jakékoli jiné odvětví průmyslu a obchodu. Za minulého režimu se dalo věřit, že povinné očkování je podloženo nějakou odbornou racionální úvahou bez komerčních vlivů. Povinné očkování proti chřipce by dnes vyvolalo celonárodní povstání a nejspíš bych se ho taky zúčastnil.

Proč ta nedůvěra

Vztah občana k očkování je jistě složitý. Podle odhadů očkování zásadně odmítá deset procent občanů. Zásadně, to znamená odmítnutí jakéhokoli očkování z principiálních důvodů, ať jsou jakékoli. Kdyby všichni zbylí občané očkování přijali, epidemiologové by plesali. Tak tomu ovšem není.

Roli hraje občanův odhad rizika. Kdo pojede do nějaké problematičtější africké země, nechá se očkovat proti žluté zimnici a spol. a rád za to zaplatí a ani necekne. Pak jde do Krčského lesa, aniž byl očkovaný proti klíšťové encefalitidě za osm stovek pro dospělého. Vyhodnotil riziko jako natolik malé, že mu výlohy a nepříjemnosti s očkováním spojené nestojí za to.

Tvrdá data nemáme, ale dá se odhadnout, že obdobné příčiny má i odstup občanů od očkování proti covidu. Riziko je zjevně malé. Rozumná míra opatrnosti riziko výrazně zmenšuje. Ovšem největší roli jistě hraje dezorientace a nedůvěra.

Když pandemie vypukla, chodily děsivé zprávy o přehlcených nemocnicích a mrazácích s mrtvolami. Teď chodí děsivé zprávy o dvanáctihodinových frontách na hranicích kvůli nařízení rakouských úřadů vyplnit jakési lejstro, které bude někam zasláno. Všichni sledujeme domácí scénu. Celá ta covidová scéna se mění, politici alibisticky přenechávají rozhodování odborníkům. Má to dva následky.

Odborníci se neshodnou, to je jeden následek. Nemají žádnou odpovědnost, proto rozhodují hlava nehlava. Tak nějak asi v Rakousku vzniklo rozhodnutí s výsledkem blokády hranic a u nás vznikl chaos s rouškami, kdy se roušky měly nasazovat a snímat v rytmu kankánové tanečnice. To vše se odehrává za situace, kdy je spousta nakažených, ale nikdo pořádně nemocný. Stačí jedno úřední mrknutí a lidé putují do karantény.

Za těchto okolností se nedá čekat, že by se poměr občanů k očkování nějak měnil, a když, důvěra bude spíš klesat. Občana nabádají k nedůvěře i věhlasné autority. Profesor Pirk nabádal k promoření a pak se sám ocitl v karanténě a omlouval se za zbrklý úsudek. Profesor Žaloudík brojí proti rouškám, to je poslední prostředek, ve který lidé ještě aspoň trochu věří.

K dovršení všeho se Akademie věd chystá upálit Johanku z Arku pandemické krize, doktorku Pekovou. Lidé ji asi hájit nebudou, protože se nesplnila její předpověď, že virus v létě vychcípá, protože je čínský, umělý a nevydrží sluníčko. Autoritou tedy už není ani ten, kdo se vzepřel autoritám, a to už je opravdová destrukce důvěry.

Má tedy smysl se dát očkovat? Má smysl se držet rozumného úsudku. Očkování má jistě smysl pro člověka vystaveného častému riziku nákazy. Kdo v té situaci není, stačí mu, když nebude tahat čerta za ocas. Rozumná úvaha je autorita, kterou nezpochybní ani Akademie věd.

LN, 29.8.2020

Neff.cz



Exkluzivní rozhovor s naší Hankou: 12 hodin před plánovaným císařem jsem se dozvěděla, že je syn pozitivní na Covid-19
Exkluzivní rozhovor s naší Hankou: 12 hodin před plánovaným císařem jsem se dozvěděla, že je syn pozitivní na Covid-19

Naše kolegyně a bývalá šéfová eMimina Hanka v úterý 8. září porodila zdravou holčičku Emičku. Plánovaný porod císařským řezem zkomplikoval Covid-19...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.