31.10.2020 | Svátek má Štěpánka


KORONAVIRUS: Pandemie aneb Proč z nás dělají hlupáky?

29.2.2020

Ze všech stran jsme ujišťováni, že se vlastně zas tak moc neděje. Nejnověji píše komentátor Martin Schmarz v článku Nejhorší smrt je z leknutí. Panika z koronaviru se podobá hysterii z migrantů:

„[...] sedm mrtvých v Itálii nás vyděsí o několik řádů víc než dva tisíce lidí, kteří ročně zemřou na komplikace s chřipkou u nás. […] Smrtnost nakažených u nového typu koronaviru COVID-19 podle ní dosahuje 2 % (v Číně, kde je mnohem větší báze nemocných, jde o 1 %) a čtyři z pěti nemocných mají jen velmi mírné příznaky. [...] Jenomže strach má velké oči a mediální masáž je dále doširoka rozevírá.

Zprávy o pandemickém plánu, kde se počítá s třemi miliony nakažených (což je běžné u epidemií chřipky), o vykoupených obchodech, z nichž mizí nejen roušky, ale i trvanlivé potraviny, o úvahách pražských radních zavést cosi jako přídělový systém… To vše roztáčí nová a nová kola hysterického třeštění [...]“

Maturita z matematiky by měla být povinná přinejmenším pro novinové komentátory. Dvě procenta mohou být malé číslo či velké číslo podle toho, z jakého základu se počítají. Dvě procenta ze 100 jdou pouze dva. Dvě procenta ze 100 milionů jsou celé dva miliony.

Běžně se udává, že na komplikace spojené s chřipkou zemřou v ČR dva tisíce lidí ročně. Rychlé hledání na internetu odhalí, že case fatality rate (poměr počtu úmrtí k počtu nemocných) činí u chřipky asi jedno promile.

Matematika ze základní školy postačuje ke zjištění, že letalita koronaviru může činit dvacetinásobek letality chřipky (20x jedno promile jsou dvě procenta). Tedy pokud by se koronavirus rozšířil stejně jako normální chřipka, pak by měl v ČR na svědomí 40 000 úmrtí ročně!

Shodou okolností odhadovaná 2% letalita spojuje koronavirus se španělskou chřipkou z roku 1918. Při této pandemii zahynulo několik desítek milionů osob.

V roce 1918 žily na zeměkouli necelé dvě miliardy lidí, zatímco dnes něco přes 7,5 miliardy. Zkuste proto počet obětí chřipky z roku 1918 vynásobit čtyřmi…

Tvrdí-li někdo, že „dvě procenta letality nejsou nic vážného“, aniž by vzal v úvahu rozšíření dané nemoci, je prostě a jednoduše trouba. Takové prohlášení je stejně duchaplné jako seriálová hláška soudruha Ďatlova: „3.6 Roentgen? Not great, not terrible.

Znamená to tedy, že máme panikařit a blíží se konec světa? Odpočítávat poslední hodiny asi ještě nemusíme, když jsme překonali španělskou chřipku i morové epidemie s ještě horšími následky. Ale jak moc vážné to doopravdy bude, na to si zkrátka musíme počkat.

Údaje z Číny jsou dosti zpochybňované (jak počet nemocných, tak počet mrtvých) a na definitivní závěry o šíření a letalitě v Evropě je ještě brzy. Možná se počáteční odhady sníží a možná se problém zmírní – možná také ne. Jak jsem napsal výše, pokud budou platit ona 2 % a pokud se tato nová nemoc rozšíří stejně jako chřipka, bude to velký problém.

Nejde jen o počet mrtvých, ale také o místa v nemocnicích, které oněch 40 000 lidí spotřebuje, nemluvě o člověkohodinách personálu. Lze totiž předpokládat, že kdo má tak vážný průběh nemoci, že na ni nakonec zemře, obvykle bude dříve či později hospitalizován. Samozřejmě, kromě oněch 40 000 zesnulých bude nejméně stejný počet lidí, kteří nezemřou, ale budou mít více či méně vážné komplikace a budou také vyžadovat péči, léky, materiál. Kdo umí říci, zda je zdravotní systém tak odolný, aby se za těchto okolností nezhroutil? Tady už nejde jen o chybějící iPhony na Vánoce.

Teoreticky se může stát i to, že ta čísla budou ještě horší. Itálie hlásí 12 mrtvých a 400 nemocných, tedy více než 2% letalitu (a to ještě předpokládáme, že nikdo z oněch 400 aktuálně nemocných nezemře).

Šíření koronaviru navíc může být hůře kontrolované než šíření chřipky. CDC uvádí, že mezi začátkem infekčnosti a nástupem symptomů mohou být u chřipky až 4 dny. U koronaviru to může být údajně podstatně více – což prodlouží interval, v němž nic netušící nemocný rozšiřuje virus, aniž by vyhledal lékaře.

Jak praví stará čínská kletba (která je prý smyšlená): „Nechť žijete v zajímavých časech!“








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.