P. Milan 10.3.2021 16:49

https://denikn.cz/555068/sledovani-mutaci-koronaviru-v-cesku-vazne-vyuziva-se-jen-zlomek-pristroju-vedci-nabizeji-statu-pomoc/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 10.3.2021 23:11

Musí se přečíst genetická informace viru. Buď celá na přístroji nebo připraveným testem její známá část. Vir mutuje v každém člověku, ovšem většina mutací viru nepomáhá a neprosadí se. Ale 1-2 případy v měsíci jsou životaschopnější a rychle vytlačují původní vir. Každých pár měsíců jedna varianta převládne a vznikne nová vlna epidemie. Jihoafrická varianta je prý proti chřipce už dvacetkrát nakažlivější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Brunner 10.3.2021 16:02

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 10.3.2021 12:47

Malinko v tom panikáři a Blatný maji chlív ....

Jsem netestovaný, netrasovaný, neočkovaný, tutový roznašeč. Smrkám do vyžehleného kapesníku. Nedívám se často a dlouho na Noru.

Když jsem byl chalupě, poštolka (bytem kostelní věž) padla mrvá k zemi. Jen proletěla nad zahradou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 10.3.2021 12:57

Protože sichr je sichr? Mně z následujícího vyplývá, že falešně negativních není zrovna mnoho. Nemluvě o tom, že platit dva testy je trochu přepych. Ten antigenní se dělá proto, aby člověk rychle orientačně levně(!) věděl. Cena antigenního testu pro samoplátce byla koncem předminulého týdne 350,-Kč plus další stovka za případný papír.

Taky jsem v na ČR slyšel nějakého doktora (primář nějaké zvlášť šikovné JIPky, kam se vozí pacienti, se kterými si v normální nemocnici neporadějí), že u nich PCR testy ani moc nepotřebují, protože jsou až příliš citlivé. Je že zajímá klinický vliv, a na ten jim antigen bohatě stačí.

Zagůglíte-li, dosáhnete snadno a rychle na SÚKL. Cituji: "Senzitivita se měří poměrem pozitivně otestovaných antigenním testem proti všem nakaženým (včetně lidí kteří vyšli z antigenního testu negativně, i když referenční RT-PCR test vyšel pozitivně). Dle informace z tiskové konference 26.11. 2020 (Státní zdravotní ústav – Ostrava) mají antigenní testy dovážené do ČR senzitivitu v rozmezí 81 % až 98 %. To znamená že negativní výsledek z antigenního testování nemusí znamenat, že nejste nakažen s takovou spolehlivostí, jako PCR test.

Specificita se měří poměrem negativně otestovaných antigenním testem proti všem nenakaženým (včetně lidí, kteří vyšli z antigenního testu pozitivně, i když referenční RT-PCR test vyšel negativně). Antigenní testy obecně mají vysokou míru specificity. To znamená že člověk, kterému vyšel pozitivně antigenní test je s vysokou mírou pravděpodobnosti nakažen."

Viz: https://covid.gov.cz/situace/antigenni-testovani/obecne-informace-o-antigennich-testech-popis-provedeni-testu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kubů 10.3.2021 13:58

Co je senzitivita a specificita je mi jasné. Taky, že konfirmačním testem k antigennímu testu je metoda RT-PCR.

Ovšem - proč se konfirmují jenom pozitivní výsledky antigenních testů? Jednak, z toho, co citujete ze stránky SÚKLu, tak specificita antigenních testů je poměrně vysoká, takže riziko falešné pozitivity je nízké. Hlavně ale, jak jsem už psal, co je nebezpečnější ? Falešně pozitivní jedinec, nebo falešně negativní roznašeč ?

Když k tomu připočteme, že z povinnosti testování jsou vyjmuty osoby oočkované proti covid-19, přičemž se (podle stávajícího stavu poznání) dobře ví, že tyto jsou chráněny POUZE proti těžkým průběhům této choroby, ale virus SARS-CoV-2 mohou dále roznášet (a dokonce mohou nemocí covid-19 onemocnět, byť jenom lehkou formou) - však také musejí spolu s ostatními nosit respirátory -, a když vezmeme do úvahy, že povinnost testování antigenními testy je jenom 1x za 7 dní, tak se mi pořád vnucuje dvojotázka: Bojujeme tímto s pandémií covid-19, nebo stavíme nějakou Potěmkinovu vesnici ?

Což není nikdo, kdo by zvolal: Král je nahý !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 10.3.2021 15:47

no kdyby se měly potvrzovat výsledky pozitivní i negativní, nemusely by se antigenní testy vůbec dělat. V takovém případě raději rovnou PCR.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kubů 10.3.2021 16:35

Ano, antigenní testy nejsou primárně vůbec určeny pro screening bezpříznakových jedinců. Proto jejich masivní nasazení pro tyto účely, tak jak to předvádí mnoho zemí, je z odborného hlediska více než pochybné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 10.3.2021 16:50

Jsou rychlejší, dostupnější. PCR prostě neuděláte tolika lidem tak rychle.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 10.3.2021 21:29

Je to velmi nedůsledné, to je mi jasné.

Všechny tyhle úvahy se týkají pravděpodobnosti. Mám za to, že kvůli penězům a složitosti (čím náročnější test - třeba ten samý, ale ztrojený, tím lepší, ale teoreticky nikdy 100% výsledek) "bylo rozhodnuto", že se prostě nějaká část lidí nezachytí. Jak PCR , tak antigenní test hledají ve vzorku "něco", takže tuším, že výsledek 1/0 je interpretací skutečného výsledku "vzorek "něco" obsahuje s pravděpodobností 0,001 - 0,999. Leccos naznačují i zprávy ze Slavie i odjinud, které lze interpretovat Testovali jsme se tak dlouho, dokud se nepodařil výsledek "negativní".

Nechává mě to celkem v klidu, protože u nakažlivé choroby jsem ochoten dost spoléhat na to, že jeden pozitivní nakazí v kanceláři/v rodině i pár dalších, takže ti nezachycení pozitivní se stejně ocitnou v karanténě.

Otázka na Potěmkinovu vesnici mě upozornila, že je možná rozdíl mezi bojem proti covidu (vleklá zákopová válka, kterou dost dobře nelze vyhrát) a bojem proti pandemii; zde je vítězstvím dostatečně málo mrtvých a dostatečně málo doktorských přesčasů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 10.3.2021 13:11

Kapacita ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 10.3.2021 12:51

....... mě třeba dnes uklidnilo sdělení Lidovek, v naší těžké době .... že nějaká poločernoška a nějaký princ snad neumřou hlady.

Lidovkám zdar!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 10.3.2021 19:23

Řekl bych, že je to právě naopak. Ty agresivnější víry, které vyvolávají reakci imunitního systému, mají daleko menší šanci se šířit v populaci. Nemocní lidé se nepotkávaji s tolika lidmi jak ti bez příznaků. Proto také každá virová epidemie skončí sama od sebe. Vždycky to tak bylo, protože jinak by lidstvo dávno vymřelo. To, že covid už dávno neskončil, bude nejspíš tím, že to někdo pořád "přiživuje"......

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 10.3.2021 9:41

Pak by se zřejmě museli změnit čtenáři.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 10.3.2021 9:43

Ano, něco na tom je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 10.3.2021 9:46

Ti jsou pořád stejní. Jenomže ještě naprostá většina z nich byla před cca 150-200 lety negramotná, takže pro ty vzdělané musely tehdy ty články v novinách mít alespoň nějakou úroveň. Tehdy by Blesk tak nefrčel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 10.3.2021 9:50

Ale frčel, i tehdy byly jeho obdoby.

"Bulvár byl v první republice novinkou na československém mediálním trhu. Díky zvyšování životní úrovně se proměňuje čtenářská kultura. Přibývají čtenáři z nižších vrstev, a to díky levným poledním a večerním listům, které se jim přizpůsobují (například Tempo). Odpolední vydání mají populárnější styl než ranní vydání, obsahují více zpráv s kriminální tematikou či sportem). Podmínky pro vznik české obdoby anglické „nové žurnalistiky“ Alfreda Harmswortha z 90. let 19. století. Obsah novin se komercionalizoval. Započíná konkurenční boj o přízeň čtenářů. Vydavatelé se snaží získat čtenář pomocí snížení ceny, která často byla pod hranicí rentability (ztráty kryly politické strany), ranní vydání ve 30. letech: 50 – 80 haléřů, večerníky 20 – 30 haléřů. Ztráty kryly i prostřednictvím inzerce. Inzertní akvizitéři zveličovali náklad listu (neexistovaly „ověřené náklady“), aby přilákaly zájemce o uveřejnění reklamy."

https://1url.cz/@dejinytisku

I dnes najdete, hledáte-li. Dá to práci, to ano a většinou na internetu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 10.3.2021 12:40

Jistěže byl i tehdy, ale teď je pouze...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Severa 10.3.2021 10:38

I za první republiky ve většina novinářů psala, no, to co zaujalo čtenáře. Rozhodně větší náklady měly vyložené bulváry - jako třeba A-Zet jich měl daleko víc než Lidové noviny. Ty dokonce původně neměly ani zprávy ze sportu. Brněnský zakladatel L.N. Stránský si serióznost deníku hlídal a když byly založeny i v Praze, tak se to velkými jmény jen hemžilo (většina pátečníků). Takže, až tak moc těch solidních novinářů tehdy nebylo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 10.3.2021 11:20

Lidé jsou čím dál, tím stejní a podle nich, případně pro ně, i média. Je to krásně vidět na internetu, konec konců, i na Neviditelném psovi. Když ještě nebyl internet tolik rozšířen, vypadal Pes a hlavně debaty na něm, dost jinak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 10.3.2021 13:30

To máte pravdu. Totéž ale bohužel i u většiny lékařů, kteří se musí zjevit na internetu. A "vyrábějí nemocné". A varují mě již padesát let, že si nemám zahrávat. A tak si už 66 let zahrávám, docela mě to baví.

Můj lékař na tohle nemá čas, vždycky otevře nějakou bichli, říká něco o alfa blokaci raménka (to jako mám) a o ekonomice rozděloven státního zdraví (to máme všichni).

Lékař jiný říká, že 18% výjezdů sanitek je "internetová panika" a 20 % postelí obsazených je nechuť synů a dcer starat se o rodiče.

Platí i dnes, s tou chřipajznou!

• reagovat
• nahlásit příspěvek