21.10.2020 | Svátek má Brigita


KORONAVIRUS: Covid-19 v Česku - resumé

6.6.2020

Na závažnou hrozící vlnu nakažení upozornil v Poslanecké sněmovně již 28. ledna 2020 MUDr. Bohuslav Svoboda a žádal, aby se vláda ČR na její příchod připravila. A chtěl konkrétní informace pokud jde o lůžkové kapacity, dostatečný počet zdravotních pomůcek, ochranných oděvů, dezinfekce, masek a zejména připraveného personálu i jaká organizační opatření jsou připravována.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a koaliční poslanci to odmítli. Také zdravotní výbor sněmovny se k tomuto požadavku postavil zády, projednávání tohoto problému neustále oddaloval a většina jeho členů neustále tvrdila, že podle informace ministra zdravotnictví je všechno, a to jak po organizační, metodické, tak i materiální stránce, dobře zajištěno.

Po zjištění prvního „pozitivního“ případu 3. března 2020 se bohužel rychle ukázalo, že tomu tak není. Chyběly ověřené testy, zdravotnické pomůcky a hlavně krizový plán i organizační postup. Začal panovat naprostý chaos, neboť jeden říkal a dělal to a druhý zas tohle, ale všichni dohromady nic pořádného. Svým podílem k tomu přispěla i média, která začala publikovat nejrůznější katastrofické scénáře se statisíci nakaženými a desetitisíci úmrtími.

Každá společnost musí udělat celou řadu opatření, jak následky krizí, zejména zdravotní, zmírnit. Musí to však být opatření řádně promyšlená, zdůvodněná a ne soubor chaotických, neustále se měnících vládních opatření. Naštěstí má česká společnost stále vysoký tvůrčí potenciál, chová se rozumně, zodpovědně a dokáže se očividným nesmyslům šikovně vyhnout. Především tomu lze děkovat za současnou, ve srovnání s jinými zeměmi relativní úspěšnost překonávání nákazy.

Pro volbu vhodné strategie boje České republiky proti covidové krizi bylo nejprve nutno odhalit její základní „vrozené“ vlastnosti, které jsou do značné míry závislé na jejím „genovém vybavení“. To lze buď „vědecky“, nebo empirickým zkoumáním, podle toho jak se projevuje. Vláda vsadila na ÚZIS (Ústav zdravotních informací a statistiky), který použil „klasickou metodu matematické epidemiologie“ SIR založenou na reprodukčním čísle Ro. Potřebné parametry ale odhadl na základě údajů z Itálie a Španělska, tedy z oblastí geneticky, zdravotnicky i sociálně značně odlišných.

Dne 1. 4. 2020 publikoval ÚZIS předpověď, že v polovině dubna bude celkový počet zjištěných pozitivních případů 5.600 až 12.300 se „zlatým středem“ pro potřeby vlády 8.000 a koncem dubna 7.200 až 30.000 se „zlatým středem“ pro potřeby vlády 14.200. Široké rozmezí předpovídaných hodnot sice poskytovalo určitou jistotu, že skutečné hodnoty testy zjištěných nakažení se do nich celkem bezpečně vejdou, ale pro praktické účely bylo bezcenné.

Protože skutečnost byla v polovině dubna 6.301 pozitivních případů, byla chyba „zlaté“ předpovědi 27%! Na základě této skutečnosti upravil ÚZIS „zlatý střed“ pro konec dubna na 10.600. Protože skutečnost byla 7.682 pozitivních případů, byla i po této úpravě chyba „zlaté“ předpovědi 39%! Konečně poslední, na základě zkušeností silně sníženou předpověď publikoval ÚZIS pro konec května, a to 8.500 pozitivních případů (!). Skutečnost byla 9268, což odpovídá chybě – 8,3%.

Je však třeba otevřeně říci, že data publikovaná ÚZIS jsou značně nespolehlivá, protože podmínky, za kterých se tato data získávají, se značně mění a data jsou následně v širokém rozsahu zpětně upravována. Tak například počátkem května bylo do počtu provedených testů postupně dodatečně přidáno cca 5.000 dalších. A jak se přiznal ředitel ÚZIS pan Ladislav Dušek v poslanecké sněmovně, jsou skutečná data zatajována „Já ty data nikdy v životě nemůžu otevřít.“

Takže nemáme veřejně dostupná data o skutečném vývoji covidu, ale pouze „data“ publikovaná ÚZIS.

Jak ukazuje následující obrázek, byl celkový publikovaný počet nakažení velmi dobře předvídatelný:

cov1

Potvrzují to i moje předpovědi získané na základě vlastních modelů respektujících vlastnosti nemoci v ČR, které byly pro polovinu dubna 6.700 pozitivních případů (chyba 6,3 %), pro konec dubna 7.400 pozitivních případů (chyba -3,7 %) a pro konec května 8.900 pozitivních případů (chyba – 4,0 %).

První důležitou oblastí bylo období od 7. do 15. března kdy, podle následujícího obrázku, začala rychle růst nakaženost (tj. podíl mezi počtem publikovaných pozitivních případů a počtem testů), a to nad 10 %. České zdravotnictví na takovýto nápor nebylo připraveno a hrozil kolaps:

cov2

Proto vláda a Ministerstvo zdravotnictví zvolily strategii zploštění vývojové křivky rozsáhlými opatřeními v oblasti sociální, ekonomické a zejména veřejného zdraví. Celkem vydaly přes 70 nejrůznějších, často zmatených a vzájemně si odporujících nařízení a zákazů, z nichž některé platí dodnes.

Jak ukazuje následující obrázek popisující vývoj publikovaného denního počtu pozitivních případů, podařilo se snížit maximum počtu nalezených pozitivních případů pod 400 denně a maximum posunout doprava o cca 12 až 15 dnů:

cov3

Další důležitou oblastí je první polovina dubna, kdy se pokles počtu publikovaných pozitivních případů začíná zpomalovat, takže dochází k jednostranné deformaci vývojové křivky a k významnému prodloužení doby krize nejméně o měsíc, s vážnými ekonomickými, sociálními, vzdělanostními a nakonec i zdravotními důsledky.

Zhruba od počátku května přechází pak kumulativní křivka počtu nakažení na přímku. To ale znamená, že covid neodezněl, ale patrně se stal zatím běžnou součástí současného života s cca 0,3 - 1% nakažeností, což odpovídá při současné úrovni testování cca 30 až 70 novým pozitivním případům denně. K podobnému výsledku 0,4 % dospěla počátkem května i nákladná Studie kolektivní imunity na vzorku 26 tisíc testů.

Pokud jde o publikovaný počet zemřelých v souvislosti s covidem, tak ten má podle obrázku obdobný průběh jako publikovaný počet nakažení, i když se zpožděním cca 20 dnů. I celkový publikovaný počet zemřelých byl velmi dobře předvídatelný:

cov4

ÚZIS předpověď počtu úmrtí nepublikoval.

Podle mých předpovědí měl být celkový počet zemřelých koncem března 29 (skutečnost 29, chyba 0%), v polovině dubna 173 (skutečnost 165, chyba -3,0%), koncem dubna 240 (skutečnost 235, chyba -1,6% ) a koncem května 320 (skutečnost 320, chyba 0%).

Také křivka denního počtu zemřelých se koncem května začíná ustalovat, a to na 0 až 2 případy denně:

cov5

Důležitou charakteristikou covidu je jeho smrtnost, to je podíl počtu úmrtí na počtu nakažení.

Jak ukazuje následující graf, pohybuje se v současnosti smrtnost mezi 3,5 a 4,0 %, což je zhruba 35 až 40krát vyšší než smrtnost běžné chřipky. Důležité přitom je, že úmrtí nastává až za určitou dobu od doby, kdy se zjistí nakažení, takže ji nelze vztahovat spíš k počtu pozitivních případů v době úmrtí, ale blíže k bodu nakažení. Málokdo zemřel ten samý den, kdy se u něj prokázalo nakažení:

cov6

Zato úmrtnost, tj. podíl počtu úmrtí na covid vztažený k celkovému počtu obyvatel je zatím nicotná – 320/10,700.00 = 0,003 %.U běžné chřipky je 5 až 7krát vyšší.

První vlna nakažení covidem je tedy patrně za námi.

Zcela jasně se prokázalo, že naše zdravotnictví (podobně jako zdravotnictví jiných zemí) na ni nebylo připraveno. Naštěstí nebyl během celé vlny počet nakažených tak velký, aby kapacity nemocnic zcela zahltil. Ale kvůli tomu, že se veškerá pozornost věnovala covidu, a kvůli vyhlášeným izolačním opatřením se výrazně snížila dostupnost ostatní zdravotní péče. Neodkladná péče se sice příliš neomezovala, ale u další péče došlo často k jejímu odkládání nebo dokonce zanedbání. s významnými následky. Šlo zejména o kardiovaskulární a onkologická onemocnění i o některé zákroky operativní povahy.

Horší to již bylo s vlastním léčením nakažených, které se pro naprostý nedostatek účinných léků na covid omezilo na podporu jejich zdravotního stavu a imunity. České zdravotnictví v této tvrdé zkoušce přes veškeré materiální potíže plně obstálo - především díky neobyčejnému nasazení zdravotníků. Budiž jim za to dík!

V dilematu mezi snahou získat kolektivní imunitu, nebo omezit nemocnost důslednou izolací se vláda rozhodla pro druhou alternativu. Výsledek ji dává za pravdu, i když současná promořenost ve výši cca 1% není pro případnou druhou vlnu to nejlepší. Zmatek ve vydávání omezujících předpisů a jejich různorodé výklady sice ke klidu příliš nepřidaly, ale kdo je bez chyby? Nakonec promořovači začali omezovat a omezovači promořovat. Ovšem ne vždy s úspěchem.

Největší otázkou v současnosti je, zda zatím existující květnový „ocásek“ počtu nových pozitivních případů se bude dále prodlužovat, či ne. Tedy jestli se covid skutečně stane trvalou součástí našeho života, nebo jen nepříjemnou vzpomínkou. Vše záleží na tom, jestli se podaří najít proti covidu hromadně použitelný levný lék, nebo dokonce účinné očkování. V současné době je to tvrdý a nákladný boj o získání priority.

Zajímavé jsou i některé psychologické aspekty. Opět se ukázalo, jak důležitou úlohu hrají masová média. Ta se tohoto zajímavého tématu zmocnila a, často bez kritického výběru, semlela denně velkou dávku nejrůznějších informací jak z ČR, tak z celého světa. Začalo to obrovským (občas vládními orgány podporovaným) přeháněním počtu nakažení a úmrtí, přes obrovské starosti o to, zda a proč bylo jeden den o dva nakažené více než den následující, až po publikování osobních sporů mezi vedoucími osobnostmi.

Na klinické následky chřipky umřelo v sezóně 2017/2018 261 pacientů, v sezóně 2018/2019 195 pacientů a v souvislosti s chřipkou umře každoročně cca 1.500 až 2.000 lidí. Ale nikoho to mediálně příliš nevzrušovalo a nevzrušuje. A naše ekonomika i ostatní část společnosti se s následky chřipkových epidemií vždy a bez větších potíží a následků dokázaly vyrovnat.

Média je však třeba pochválit za to, že pohotově informovala o všech neustále se měnících nařízeních a že se pokud možno snažila ulehčit život „izolovaných“ občanů. Vysoce lze ocenit jejich přínos zejména pro školství, kde se osvědčil, sice ne všem dostupný, ale zdařilý televizní způsob výuky.

Covidová krize byla jedním z mála období, kdy se sjednotily názory většiny obyvatelstva a přeměnily v aktivní pomocné akce, zejména seniorům. Rychlé svépomocné zavedení často napadaného „rouškování“ bylo typickým případem občanské solidarity. A také to, že obyvatelstvo ve velmi krátké době pochopilo, kdy smysl skutečně má a kdy ne. To se například u nákupních dob pro seniory nepovedlo.

Podstatně horší je to s hodnocením důsledků covidové krize na ekonomiku. Prvním problémem je, že je obtížné odlišit ekonomickou krizi, která se začala projevovat od prosince loňského roku, od ekonomických důsledků covidové krize. Ty jsou jednak přímé, jednak nepřímé a mají nejrůznější podobu – zvýšené náklady ve zdravotnictví, přímý výpadek výroby a služeb v důsledku nemocnosti a izolačních omezení, nepřímý výpadek výroby a služeb v důsledku výpadku kooperačních vztahů atd., atd. A bude trvat dost dlouho, než se situace vrátí do normálních poměrů a bude možno zodpovědně hodnotit.

Naprosto negativním jevem bylo, že se některé ekonomické subjekty snažily na covidové krizi vydělat. Ukázalo se totiž, že testování může být pro zdravotnická testovací místa výhodným ekonomickým artiklem, a tak se o jeho získání rozpoutal tvrdý konkurenční, někdy až nechutný boj. A zejména obstarávání ochranných roušek, často pochybné kvality, bylo pro řadu „podnikatelů“ jedinečnou příležitostí, jak se na životní úzkosti jiných obohatit.

Co je ale nejhorší – ekonomická situace, zejména otázka náhrad, se před očekávanými říjnovými volbami stala předmětem politické licitace. Slibují se masivní všemožné náhrady, aniž je pečlivě zkoumáno, zda jsou skutečně oprávněné. Tak například o náhradu žádají podle seznamu Ministerstva hospodářství i ty ekonomické subjekty, které neodevzdávaly daňová přiznání, byly v posledních letech v hluboké ztrátě, neplatily v ČR daně atd.

Očekávaná enormní ztráta 300 mld. Kč se sice vzhledem k HDP zdá být malá, ale jsou to třeba dvě třetiny výdajů na důchody. A při neustále deficitním státním rozpočtu se tato ztráta bude nahrazovat dost obtížně. Takže po volbách přijdou patrně na řadu nejrůznější finanční opatření, například další tisk peněz se všemi důsledky.

Ale přežili jsme vše, přežijeme i covid. I když ztráty mohly být při včasné rozumné přípravě menší.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.