21.10.2019 | Svátek má Brigita


KLIMA: Potopíme Mikronézii?

2.7.2010

Na johannesburském summitu Udržitelná Země na konci roku 2003 tichomořský ostrovní stát Vanutu oznámil, že připravuje žalobu na Agenturu ochrany životního prostředí (EPA) Spojených států amerických kvůli globálnímu oteplování. Vanutu se nachází pouze několik desítek centimetrů nad hladinou moře a osm tisíc jeho obyvatel bylo v nebezpečí, že budou muset opustit své domovy, až v důsledku globálního oteplování hladina světového oceánu stoupne. Spojené státy, hospodářsky nejsilnější země světa, jsou zároveň největším producentem oxidu uhličitého, a tedy největším přispěvatelem ke globálnímu oteplování. Americká aktivistická skupina Národní fond environmentálních zdrojů (NERF) vyhlásila, že Vanutu při podávání žaloby, jež bylo naplánováno na léto 2004, podpoří.

...Tak začíná kniha Michaela Crichtona Říše strachu. Podobnost se současností a akcemi ekologických aktivistů rozhodně není náhodná...

Někteří klimatologové varují – pokud roztají ledovce v Grónsku a Antarktidě, stoupne hladina moří o desítky metrů. Voda zatopí nejúrodnější a nejzalidněnější části pevniny. Nastanou hladomory, exodus obyvatel, masové vymírání, války o surovinové zdroje na území, které dříve pokrýval led. Katastrofa již nastala, potápí se Holandsko, Benátky, ostrovy v Tichém oceánu, voda ohrozí pláže Floridy a dokonce i samotný New York.

Může k tomu dojít – a hlavně jestli k tomu dojde, tak kdy? Jsou ledovce typickou vlastností naší planety, nebo jde o věc výjimečnou? A co vlastně způsobuje změnu výšky mořské hladiny?

I když se výška terénu udává v metrech nad mořem, není to vůbec jednoduché. On to totiž vůbec není nějaký pevný bod, ale údaj, který byl získán dlouhodobým pozorováním. Navíc se výška hladiny jednotlivých moří liší. Do roku 1955 se u nás používala jako základ výška nad hladinou Jaderského moře (pozůstatek po Rakousku-Uhersku). Dnes se vychází z výšky hladiny Baltského moře. Ta je o „pouhých“ 0,46 m nižší. Jen tento rozdíl ale přestavuje to, co má podle některých alarmistů nastat za 100 let. Geografický polohový systém (GPS) používá za základ vypočtený geoid WGS 84. Je to teoretický model, který se od střední mořské hladiny liší.

Na hladinu moře působí řada vlivů – množství vody (kapalné i ve formě plovoucího ledu), teplota vody (nejmenší objem má voda při 3,990 C, tedy při tání ledu se celkový objem až do této teploty snižuje a pak teprve zvyšuje), příliv a odliv, vítr a proudy, podvodní gravitační anomálie, přítok nebo odpařování vody, přínos materiálu do moře, eroze břehů, klesání nebo stoupání pevniny atd.

fjord

Fjordy jsou zatopená ledovcová údolí. Váha ledu způsobila pokles pevniny.

Ostrovy a ostrůvky v NP Kornati

Ostrovy a ostrůvky v NP Kornati (Chorvatsko) jsou nejvyššími částmi zatopené pevniny

Pokud nahlédneme do historie naší planety, nejnápadnější je kontinentální drift (posun kontinentů). Jejich okraje jednou zaplavuje moře, jindy se zase vynořují. Vznik a tání kontinentálních ledovců byly vždy jen krátkodobou epizodou. Po většinu existence Země totiž žádné velké zalednění nebylo, teploty byly vyšší (často i výrazně vyšší) než dnes. Za příčinu chladných období (dob ledových) lze označit rozložení pevnin a oceánů. Vždy, když byla pevnina kolem jižního pólu, docházelo k ochlazování. Z tohoto hlediska skončí současné chladné období teprve tehdy, až se posune Antarktida od jižního pólu.

V ledovcích se může nahromadit ohromné množství vody. Tak ohromné, že váha ledovců zatlačí části pevniny dolů. Pokud roztají, pevnina zase stoupne. Není to ale tak úplně jednoduché – zároveň dochází k vyrovnávání. Klesání jedné části je kompenzováno stoupáním části jiné. Podobně reaguje pevnina při zatížení horami.

Fjordy ve Skandinávii, na Novém Zélandu a jinde jsou vlastně mořem zatopená ledovcová údolí. Skandinávie stoupá, postupně se vynořuje, naopak Nizozemí klesá. V Evropě je nejrychleji klesající území delta Pádu. Spolu s ní klesají i Benátky. Hranice mezi pevninou a mořem není nic stabilního. Je to taková bojová linie, někdy se zvětšuje moře, jindy pevnina.

delta Nilu

Delta Nilu (snímek Google Earth). Řeka nanáší sedimenty do moře.

Helgoland

Ostrov Helgoland mohou zachránit jen hráze (pohlednice)

Pevnina přirůstá i zanášením okrajů moří. Může to být naplavováním sedimentů proudy, ale častěji jde o nanášení materiálu z pevniny vodními toky. Tam, kde voda vtéká do vodní nádrže, ztrácí rychlost a vypadává z ní vše, co proud unáší. Velmi dobře je to vidět na říčních deltách. Často se dovídáme o tom, že některá delta nebo její část je ohrožena mořskými záplavami. Příliv společně s větrem může zahnat vodu skutečně daleko do vnitrozemí. Se stoupáním mořské hladiny to však nemá nic společného. Přesto je tu nebezpečí. Sedimenty v deltě obvykle vlastní vahou klesají. Pokud řeka přináší další materiál, delta se nejen nezmenšuje, ale dokonce roste. Když se však obsah neseného materiálu zmenší, může být delta ohrožena. K tomu stačí přehrada, místo v moři pak vše skončí v přehradní nádrži.

Zejména tam, kde je mořský břeh tvořen méně pevnými horninami, může snadno dojít k jeho narušení mořským příbojem. Ohroženy jsou například ostrovy v jižní části Baltu. Na řadě z nich jsou slovanská hradiště a sídliště Vikingů, z nichž některé částečně nebo úplně zničila mořská eroze. Známý je ostrov Helgoland, z kterého postupně moře odneslo podstatnou část. Ochrana takového pobřeží je možná jen pomocí hrází.

V historické době se největší katastrofické záplavy, kdy moře doslova pohltilo pevninu, v Evropě udály v době, kdy nikoho ani nenapadlo nějaké globální oteplování. Moře zaplavilo část Holanska, staletí trvalo, než se podařilo území získat zpět.

Kdyby však roztály ledovce – nastala by pak ohlašovaná katastrofa? A stalo se už někdy něco podobného?

Vždy, když skončila doba ledová a přišla teplejší doba meziledová, tály ve velkém ledovce. Hladina tehdy stoupala o desítky metrů. Doklady o takovém kolísání jsou terasy v místech někdejšího pobřeží. V Mexickém zálivu jsou pod vodou krápníkové jeskyně, krápníky se však pod vodou netvoří. Po poslední době ledové se hladina zvýšila o více než 80 m. Byla však období, kdy kolem severního pólu nebyl led a kdy prakticky chyběly ledovce ve Skandinávii.

Kdyby tedy došlo následkem oteplení k tání ledovců, hladina nutně stoupne. V důsledku tání ledovců na konci poslední doby ledové stoupající hladina zaplavila i rozsáhlá území, na kterém žili lidé (v Severním a Baltském moři). V teplém období (atlantiku) současné poledové doby byla hladina asi o 3 m vyšší, než je dnes. Pokud bude klima podobné, tedy teplejší, budou ledovce tát. Moře může zaplavit nízko položené části pevniny. Odhady se ovšem liší, alarmisté mluví až o desítkách metrů, jiní o metrech nebo jen o desítkách centimetrů. Podobně je to s časem, nejčastěji se uvažuje o stovce let, ale jsou i odhady počítající s dobou několika set let.

Některé korálové ostrovy vyčnívají jen nepatrně nad hladinu. Pokud bude hladina vyšší, měly by zmizet pod vodou. Jenomže právě tyto ostrovy rostou. Jsou totiž výsledkem nahromadění vápnitého materiálu živočišného i rostlinného původu. Samotní koráli jsou sice důležitou složkou, ale mnohdy ani ne převažující (pro přesnost - koráli obsahují symbiotické řasy). Celé společenstvo žije v teplé, prosvětlené vodě. Takový ostrov ovšem může zmizet pod hladinou například poklesem, ale pomalé stoupání hladiny mu nevadí. Ostatně – kdyby vadilo, zmizely by všechny korálové ostrovy již při tání ledovců po skončení poslední doby ledové.

Vzhledem k tomu, že v oceánech je 50x více CO2 než v atmosféře, spalování fosilních paliv se nějakým významným vlivem na život v moři (a tedy i růst korálových útesů a ostrovů) nemůže významně podílet. Tato nebo podobná společenstva prospívala i v dobách, kdy bylo CO2 více než dnes. Podobně je to s teplotou – při vyšší teplotě se korálové útesy a ostrovy vyskytovaly i v oblastech, kde dnes právě pro nedostatek tepla být nemohou.

Lidé ale mohou skutečně korálové ostrovy poškodit nebo zničit. Před nedávnem čínská loď těžila (vlastně šlo o normální krádež) korálový písek. Odnesení materiálu a poškození ekosystému pak vede k tomu, že příboj ostrůvek zničí. Ještě větší nebezpečí je ale ve znečištění vody. Již malé množství nečistot a chemikálií zastaví růst útesu nebo ostrova.

Z tohoto hlediska elekrárna Prunéřov může mít na korálové ostrovy právě opačný vliv, než nám tvrdí ekoaktivisté. Vyšší teplota může podpořit růst společenstev korálových útesů, případně jejich větší rozšíření. Aktivisté by se měli zaměřit především na zachování a zlepšení čistoty tamního oceánu. Nesmíme zapomínat, že hlavním zdrojem nečistot je v této oblasti lodní doprava, tedy nechtěný únik ropných produktů do vody. Vliv samotného CO2 uvolňovaného lidmi z fosilních paliv je omezen již faktem, že v oceánech je ho 50x více než v atmosféře.

hladina

Výška hladiny za posledních 10 000 let. Konec doby ledové znamenal tání ledovců, před 6 000 lety dosáhla hladina dnešní úrovně. (z Kukala Oceán - pevnina budoucnosti)

antatol

Některé ostrovy v Pacifiku vyčnívají jen nepatrně nad hladinu (foto myskamiki)

Yap1 

Tento ostrůvek vznikl činností korálů, tedy pod vodou (foto Petr Paulczynski)

Hrozba zániku ostrovů je reálná, nikoli však pomalým zvyšováním hladiny v důsledku oteplování, ale v podobě bouří a především tsunami, které jsou schopné malý ostrov doslova spláchnout. Nebezpečné je i klesání sopečných ostrovů. Klimatické změny se ovšem pokoušejí některé skupiny využít k vydírání jiných. Ať už je to provokativní zasedání vlády malého státečku pod mořskou hladinou, lezení po komínech prunéřovské elektrárny na jeho podporu, blokády, a nakonec i monstrózní akce typu Kodaňské konference.

Yap

Ostrov, který vybudovali koráli, dnes díky nižší hladině postupně ničí příboj. V tomto případě by nižší nebo vyšší hladina umožnila delší existenci ostrova. (foto Petr Paulczynski)

...Na závěr ještě ke knize Michaela Crichtona Říše strachu. Proces kvůli hrozbě potopení Vanutu se nakonec nekoná. Právníci a experti došli k názoru, že škody buď nejsou, nebo se nedají prokázat. ...

Na počítačové animaci je zachycen tvar dna Tichého oceánu. Jednotlivé kopce jsou vlastně sopky, při pozorné prohlídce uvidíte i potopený atol a plošiny na některých vrcholech, způsobené mořskou abrazí.

Děkuji diskutérovi Myskamiky a P. Paulczynskému za poskytnutí fotografií (další snímky můžete zhlédnout zde - pozn. red.).

Převzato se souhlasem autora z jeho blogu na kareldrabek.blog.idnes.cz



Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky
Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky

Nemocnice v Pardubicích čelí dalšímu obvinění. Při porodu novorozence tamní personál včas neodhalil problém, který bylo možné vyřešit medikací. Dítě bude mít doživotní následky.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.