Cesta pokroku je lemována nehodami, leckdy smrtelnými. To platí i o jaderné energetice. Zatímco v podstatě tři velké havárie, nehody na Three Mile Island, v Černobylu nebo poslední ve Fukušimě, jsou ve všeobecné známosti, existují co do velikosti srovnatelné průšvihy, o nichž se dnes nemluví. Existovala dokonce i radioaktivní kosmetika a chleba s příměsí rádia. Ale nejspíše jste nevěděli, že v historii existoval někdo, kdo dostal do hlavy zásah paprskem urychlovače a přežil. Dneska to bude o šikovné vychytávce na prodej bot, Pedoscope.

Špatné boty ničí zdraví

Toto tvrzení vám potvrdí každý prodavač bot. Obzvláště u malých dětí a kdo jste, jako já, rodič, velmi dobře víte, jaké je to peklíčko vybrat botky pro neposednou ratolest. Zřejmě to motivovalo vynálezce tohoto patentu z roku 1919 použít pro kontrolu, jak boty padnou, rentgen. Co na tom, že už v roce 1895, kdy pan Wilhelm Conrad Röntgen konal svoje první pokusy, se vědělo, že to rentgenové záření není úplně v pořádku. Že může způsobit zarudnutí kůže, tzv. erytém. Jenomže to záhy zmizelo a zdálo se, že když to s rentgenem nebudeme tolik přehánět, nic zlého se nemůže stát.

Vynálezcem rentgenu pro dobře padnoucí boty je buďto Jacob J. Love, který dal svému přístroji jméno Foot-O-Scope. Srdcem přístroje byla v té době běžná rentgenová elektronka. Ta byla zabudována v podstavci zařízení, nad ní byl otvor pro vložení nohy s botou a výsledek se potom zobrazil až na třech obrazovkách. Tedy, byly jenom to fluoreskující stínítka, kde vysokoenergetické fotony vykreslily patřičný obrázek:

Výhodou tohoto zařízení bylo, že naprosto jasně ukázalo, jestli ta bota na noze sedí, nebo ne. Nevýhodou bylo ozáření, jak zkoušené nohy, tak hlav sledujících výsledky na stínítku. A také všech okolo, protože elektronka nebyla nijak moc obložena olovem, to by nikdo s tím přístrojem ani nepohnul.

Co to rentgenové záření, nevadí tak trochu?

Když vezmeme v potaz, že kontrola, jak bota padne, netrvala obvykle déle než 15-20 s, tak pro nohu anebo pro hlavy to nebylo o moc více než při běžném rentgenovém vyšetření v nemocnici. Poměrně zanedbatelná dávka, pokud jste tedy neměl nohu, na kterou padla jedna bota z tisíce. Ale zatímco u lékaře opustí všechen personál snímací místnost a nosí zástěry nadité olovem, běžný prodejce bod (jako Al Bunda), strávil u tohoto zařízení dlouhé dny, měsíce a roky. A tím ke vší té bídě a trápení prodavačů bot (doporučuji shlédnout Ženatý a se závazky, kdo se chce dozvědět více) přibyla i celkem významná roční dávka, některé odhady jsou až celý 1 Sv. Co se týče zdravotních následků, jako obvykle je to příliš dávno, aby se dala udělat nějaká relevantní studie, navíc prodavači bot umírali obvykle mnohem dříve, než se jim toho mohlo nastřádat dost na nějakou rakovinu, viz. opět Ženatý a se závazky.

Ale dosti žertování. I když se to nezdá možné, tahle zařízení byla v provozu i na začátku padesátých let, jenom v USA se jejich počet odhaduje na 10 000 v té době. Ve Velké Británii byl podobný přístroj patentován pod názvem Pedoscope v roce 1924 a v dané době jich pracovalo v obuvnictvíh po celé Británii přes 3000. Dokonce i Japonci měli podobný patent.

Ale v padesátých letech se nad fluoroskopy dobře padnoucích bot ( anglického Shoe-fitting fluoroscope) začalo smrákat. Zdravotníci se shodli na tom, že by dítě nemělo absolvovat více než 12 zkoušení bot ročně a že by mělo zařízení být jasně označeno jako potencionálně zdraví škodlivé. Přesto teprve v roce 1957 Pennsylvanie jako první stát USA zakázala používání těchto přístrojů. V roce 1970 to už byla většina států USA, ale ve zbytku světa se zřejmě poslední přístroj používal ještě roku 1973 z tehdejším Západním Německu. Třeba Švýcaři to zakázali oficálně až v roce 1989. A to přes to, že výrobci fluoroskopů argumentovali tím, že špatně padnoucí bota je pro zdraví mnohem větší riziko. Časopis Time v roce 1999 fluoroskopy zařadil mezi 100 nejhorších nápadů 20. století.

Celkem by mne zajímalo, jestli někdo ze čtenářů se s tímto zařízením nesetkal napřímo, když mu jeho rodiče zkoušeli, jak mu padnou boty. Dejte vědět do diskuze pod článkem, případně jestli byste dneska byli ochotni si nechat vyzkoušet boty Pedoscopem, který vzhledem k pozdějšímu designu měl tak desetinovou zátěž oproti Foot-O-Scope. Já osobně bych se na výsledek nikdy nepodíval, to musela být pěkná pecka do očí a do hlavy.

__________________________________________________________________________________________

Vážený čtenáři, máš před sebou knihu „Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír“. Je to kniha odpovědí na otázky z moderní fyziky, kosmologie, ale také třeba o tom, jak fungují atomové elektrárny, výlet do historie, jak vznikala moderní fyzika a kdo byli její zakladatalé. Věnujeme se i současné kosmonautice, potřebám kolonizace vesmíru a jsou tam i pikaktní detaily, jak kosmonauti chodí na záchod, zdaleka nejčtenější část knihy. Tedy hned po kapitole, jak Jára Cimrman přispěl ke vzniku kvantové mechaniky.
Kniha je určená jak pro děti, ale i z části pro jejich rodiče, pro každého, kdo se laicky zajímá o fyziku a potřebuje zjednodušení složitých odpovědí. Předmluvu ke knize mi napsal Ondřej Neff, na faktickou správnost dohlížel profesor Jiří Chýla z Ústavu fyziky Akademie Věd.Stručně řečeno, Tim se ptal, abyste se už nemuseli ptát Vy :)Cena je 199 Kč + poštovné.
Využijte letní akci: Každý, kdo si teď koupí knížku, může v ní mít věnování dle svého přání.
Objednávky směřujte na můj mail: martin.tuma@smartblue.net