21.9.2019 | Svátek má Matouš


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (98)

14.8.2019

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Neschází také jejich životní epizody přímo dobrodružné.

98 Znamenití 2
98 Znamenití 3

Areál původní Slezské zemské nemocnice, se změnil k nepoznání… Patří ke špičkovým pracovištím české medicíny a jeho základem je dílo opavských lékařů…

Historie Opavy, dlouholetého hlavního města Slezska, je plná pozoruhodných zajímavostí a také prvenství. Před 130 lety, v roce 1889 zde po tříletém budování otevřeli ústav pro duševně nemocné, který v té době patřil mezi nejmodernější podobná zařízení ve střední Evropě. O pět let později schválila zemská vláda po dohodě s vedením města záměr na postavení nové, moderní nemocnice na parcelách města, sousedících s ústavem pro duševně nemocné, v němž se do roku 1914 zvýšila lůžková kapacita téměř šestkrát (na 1 156 lůžek). Po konkurzu byla před 120 lety, v lednu 1899, zahájena její výstavba a již počátkem prosince roku 1900 byl v nové Slezské zemské nemocnici v Opavě zahájen plný provoz!!! A bez korupčních příznaků. Jednotlivé pavilony měly dohromady lůžka pro 273 nemocných. O něčem podobném bychom si dnes mohli pouze nechat zdát.

V té době vyrůstal v nedalekých Oticích, budoucí ředitel této nemocnice, profesor MUDr. Jindřich Urbánek. Ač ze skrovných poměrů, vystudoval nadaný hoch české gymnázium v Opavě (1905) a 13. června 1911 promoval na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Již za studií si jeho zájmu a schopností všimli věhlasní lékaři profesor MUDr. Josef Thomayer (1853-1927) přednosta I. interní kliniky české lékařské fakulty a profesor MUDr. Karel Švehla (1866-1923) přednosta I. dětské kliniky a ti ho uvedli do světa vysoké medicíny. A zajistili mu potřebné kontakty tak, aby mohl praktikovat i na zahraničních klinikách ve Vídni, v Berlíně, v Mnichově a v Paříži. V prvním roce světové války byl nasazen jako vojenský lékař na frontu, byl zraněn a vyřazen mimo činnou službu. V té době již aktivně spolupracoval s českým národním hnutím na Opavsku. Po vzniku Československa se stal krátce i poslancem Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou.

98 Znamenití 3

Od roku 1915 pracoval jako praktický lékař v Opavě a v roce 1920 byl jmenován primářem interního oddělení Slezské zemské nemocnice a počátkem května 1926 se stal prvním českým ředitelem Slezské zemské nemocnice. V té době dochází k poměrně velké potřebě kvalitních lékařských služeb, což bylo ztíženo nedostatkem odborně vyškoleného ošetřovatelského personálu. Primář Jindřich Urbánek navázal intenzivní spolupráci s Kongregací milosrdných sester II. řádu sv. Františka a výsledkem byl vznik ošetřovatelské školy, jejíhož vedení se v prvním roce ujal Jindřich Urbánek jako ředitel (1925). Praxe se ujala a pro ošetřovatelskou školu byla postavena v letech 1928-1930 nová budova.

K lednu 1931 byl jmenován ředitelem závodní nemocnice Vítkovických železáren. To byl již znám jako aktivní činitel sociální oblasti ve zdravotnictví a v podstatě zakladatel Státní lékařské inspekce práce. A tak se nakonec stalo, že na pracovní schůzi Spolku lékařů českých dne 20. listopadu 1933 byl založen Odbor pro studium chorob z povolání a úraznictví. Založili tento odbor tři lékaři. Profesor MUDr. Josef Pelnář (1872-1964), přednosta interní kliniky, profesor MUDr. Arnold Jirásek (1887-1960) přednosta I. chirurgické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a tehdy již docent MUDr. Jindřich Urbánek, ředitel závodní nemocnice ve Vítkovicích. Do roku 1940 uspořádal tento odbor 15 vědeckých schůzí s šedesáti referáty. Například prvního semináře odboru se zúčastnilo celkem 23 pozvaných členů a hostů. V roce 1940 byl tento odbor změněn na Odbor pro pracovní lékařství, po válce pak na Československou společnost pracovního lékařství (1946). Předsedou prvního výboru společnosti byl zvolen profesor MUDr. Jaroslav Teisinger (1902-1985) a členem výboru byl i nadále docent MUDr. Jindřich Urbánek. Jeho zásluhy o pracovní lékařství jsou nesmazatelné.

On sám zavedl v řízení lékařské péče ve Vítkovicích řadu novinek. Začalo se dbát na zdravotní prevenci, byly zavedeny preventivní prohlídky zaměstnanců, v nemocnici pak založena oddělení ORL, oční a rentgenové. V roce 1932 zavedl doktor Urbánek „Dětskou dozorčí lékařskou službu“. Ta zkoumala zdravotní stav dětí zaměstnanců Vítkovic, které bydlely v okolí hutí.

Od roku 1945 pracoval doktor Urbánek jako docent interního lékařství na Karlově univerzitě a později také jako lékař v Československé akademii věd.

K neopominutelným aktivitám doktora Urbánka patří nesporně jeho občanská angažovanost. Již ve třicátých letech shromáždil v Opavě kolem sebe skupinu stejně smýšlejících stoupenců myšlenek rotariánských. Od roku 1925 byla Československá republika svědkem vzniku desítek klubů rotary, jejichž členové měli zájem především na společenském, kulturním a hospodářském rozvoji země. Mezi jeho stejně smýšlející přátele v té době patřili okresní hejtman JUDr. Josef Michálek, ředitel opavské obchodní školy Bedřich Čech, lékaři František Kobliha, doktor Alois Kacíř a další.

Když MUDr. Urbánek přešel do Ostravy, zapojil se ihned do práce Rotary clubu v Moravské Ostravy a v rotariánském roce 1934-1935 se stal jeho prezidentem. A byl to právě on, kdo pomohl opavským se založením klubu tak, že k 6. říjnu 1934 vznikl i v Opavě Rotary klub, který s dvěma nucenými přestávkami pracuje velice aktivně dodnes.

Když se dostal po druhé válce do obtížné situace vynikající patologický anatom profesor Alois Materna (1876 - 1965), kdy mu byly neprávem vyčítány protičeské postoje za druhé světové války, přijel do Opavy v roce 1946 doktor Urbánek. Profesor Materna totiž řadu let vedl v opavské zemské nemocnici pracoviště patologie, přednášel na univerzitách a dá se bez nadsázky říci, že po první světové válce uchránil Opavsko, před řadou hrozících epidemií. Jako Němec byl uvězněn a určen k odsunu. Na základě intervence tehdejšího ředitele Slezské nemocnice MUD. Bohumír Sanetříka, byl z odsunu vyjmut, ale útoky na jeho osobu neustávaly. Doktor Urbánek se profesora Materny veřejně zastal, spolu s JUDr. Čupou, předsedou senátu krajského soudu v Ostravě a totéž učinil i další předseda senátu krajského soudu v Opavě, bývalý legionář JUDr. Radim Hess. Maternovy drobné šikany pokračovaly až do roku 1960 (i když stále pracoval jako patolog v opavské nemocnici), až se ve věku 84 let odstěhovali s manželkou do západního Německa. Zemřel 3. srpna 1965 v Augsburgu.

Profesor MUDr. Jindřich Urbánek odešel z tohoto světa 13. srpna 1984. Zůstala po něm činorodá lékařská, pedagogická a společenská práce.

Příště: Profesor Otto Marburg








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.