Neděle 16. února 2025, svátek má Ljuba
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (78)

diskuse (0)

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Neschází také jejich životní epizody přímo dobrodružné.

Jest málo známo, že ten, kdo jako první v historii veřejně použil termín „Národní galerie“, byl lékař Josef Hoser. Uvádí to mimo jiné v roce 1996 vedoucí Archivu Národní galerie Vít Vlnas (*1962) v katalogu „Obrazárna v Čechách 1796-1918“. (Katalog byl vydán k výstavě pořádané Národní galerií v Praze u příležitosti dvoustého výročí založení Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění).

Dne 26. března 1844 na shromáždění Společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze sběratel a mecenáš MUDr. Josef Karel Eduard Hoser (1770-1848) předal tomuto spolku svoji sbírku více než tří set obrazů a grafických listů. Šlo převážně o rakouské, vlámské a holandské umění 17. a 18. století. Sbírku vytvořil během čtyřiceti let. Sám byl členem spolku od roku 1838. Pronesl při té příležitosti VĚNOVÁNÍ, které začínalo takto:

An z lásky k rodné zemi mohl jsem již za živobytí svého rozžehnati se s majetkem mnou téměř po čtyři desítiletí co nejpečlivěji chovaným a nejednou značnou obětí zakoupeným, abych učinil jej obecným statkem prospívajícím národu, jehož synem býti se honosím, především tou myšlenkou cítím se povznesena a obměněna, že prozřetelností dopřáno mi jest potěšení, státi se sám ještě svědkem onoho užitku, jejž majetek ten klassickými vzory svými poskytovati bude rozvoji a vytříbení smyslu uměleckého mezi mladými krajany mými …

A zakončil svůj proslov zvoláním: Bůh žehnej Čechám, mé drahé, milované vlasti!

Soukromá Společnost vlasteneckých přátel umění vznikla 5. února 1796 z iniciativy vlastenecké patriotické šlechty a představitelů měšťanských intelektuálních elit. Šlo jim především o záchranu uměleckých děl minulosti, která byla často vyvážena či dokonce ničena. Navíc jim šlo také o výchovné působení zejména na studující mládež. Jejich OBRAZÁRNA (vznikla o dva měsíce po založení Společnosti, dne 12. dubna 1796) se později stala základem dnešní Národní galerie. V tomto smyslu byla Hoserova slova o budoucí Národní galerii, naprosto prorocká. Ta vznikla ovšem až v roce 1945 sloučením Obrazárny, Moderní galerie a grafické sbírky Národního muzea, když příslušný zákon č. 148 o Národní galerii byl přijat až v roce 1949.

Iniciátorem vzniku Společnosti byl František Josef, hrabě ze Šternberka a Manderscheidu (1763-1830), mimo jiné žák slavného kolínského sběratele a mecenáše umění Ferdinanda Franze Wallrata (1748-1824). Výrazným organizátorem spolku byl i český malíř a historik umění Jan Jakub Quirin Jahn (1739-1802). Mezi dalšími zakladateli jsou Kolovratové, Černínové, Lobkovicové a jiní. V roce 1800 založil spolek vysokou uměleckou školu, kterou nazvala Akademií.

V červenci roku 1944 zveřejnily Lidové noviny překlad rukopisu části pamětí známého a oblíbeného pražského lékaře MUDr. Jana Theobalda Helda (1770-1851), skladatele a také rektora pražské univerzity v letech 1826-1827. Známého rovněž z Jiráskova F. L. Věka. Rukopis byl uložen v Národním muzeu a text přeložil Jindřich Květ. Stať, kterou Lidové noviny tehdy přinesly, má název „Data k mému budoucímu nekrologu“. Doktor Held zde vzpomíná mnoha přátel a zajímavých osobností, s nimiž se při své lékařské a skladatelské činnosti setkal. A začíná právě „osudy kolegů mediků“. Píše:

Josef Karel Eduard Hoser: můj nejvzdělanější a nejmilejší spolužák měl už dva ročníky práv, když z lásky k přírodním vědám přestoupil na medicinu. Ale přes to dokončil ještě i dva zbývající ročníky práv. Když jsem nastoupil v březnu 1783 místo zpěváka fundatisty u Václava Praupnera, přišel jsem právě na Hoserem opuštěné místo vokalisty: Hoser totiž našel na Hradčanech dobrodince, dvorního radu z Altmannů, přebohatého životní filozofií. Bylo by zbytečné, abych líčil neobratným perem Hoserův portrét, protože je členem České učené společnosti a tato práce náleží k povinnostem jejich členů. Krátce a dobře, nebylo dne, abychom nebyli pospolu: naše názory denním dlouhým stykem se podobaly, ba byly jednostejné …

lékaři 78 1

Doktora Hosera, který později proslul i jako amatérský etnograf a geolog, do sběratelské činnosti zasvětil dvorní rada zweibrückenského vévody Josef Karel Altmann z Altmannshofenu, který byl v Praze znám jako dobrý znalec umění a byl také členem Společnosti vlasteneckých přátel umění. Ovšem ještě předtím ho podporoval na studiích, právě pro nadání, které projevoval. Odtud ona poznámka doktora Helda v předchozím textu o „dobrodinci radovi z Altmannů“.

Hoserův otec byl panským rentmistrem (správcem důchodů) v Ploskovicích. V roce 1775 se Hoserovi usídlili ve Svádově (otec byl správcem místního statku) nedaleko Ústí nad Labem. Zde si nadaného Josefa všiml místní vikář Franz Hesse. Aby mohl studovat v Praze, zajistil mu (jako dvanáctiletému) místo vokalisty u ředitele chóru Václava Praupnera v Praze. Hoser se zabýval nejprve mineralogií a entomologií a po filozofických studiích přešel na práva, avšak současně studoval medicínu. V roce 1798 získal doktorát. O rok později vstoupil do služeb ruského generála Durassowa a jako lékař doprovázel ruské vojsko na evropských taženích (Italie, Německo).

Jako třicetiletý vstoupil později do služeb velkovévody Karla, avšak přitom hodně cestoval v Čechách i po Evropě. Pracoval také jako praktický lékař v Praze. I přes velké pracovní vytížení měl neuvěřitelně široký záběr činností.

lékaři 78 2

Tak například prováděl (dnes bychom řekli lékařsko-sociologický) průzkum života lidí v Podkrkonoší. Zajímal se o jejich životní úroveň, sociální vztahy, stravování i bydlení. Výsledky vydal v roce 1841 v knize „Krkonoše a její obyvatelstvo“. Vydal i místní cestopis – Letní plavby českých parníků (1847). V roce 1803 vydal úžasnou a tehdy docela obdivovanou monografii „Krkonoše ve statistickém topografickém a malebném přehledu“. Je rovněž autorem první podrobné mapy Krkonoš, která do roku 1812 vyšla celkem třikrát. Zpracoval i reliéfní mapu Krkonoš (model 109 x 74 cm z limetkového dřeva), kterou věnoval do sbírek Národního muzea. Bohužel, zřejmě dnes leží nepoznána v některém muzejním depozitáři.

Poté co doktor Hoser postupně předal svou kompletní sbírku obrazů a grafik Společnosti vlasteneckých přátel umění, pustil se do zpracování katalogu (prvního, který vůbec spolek měl). Ten vyšel v roce 1846 pod názvem „Hoserovy sbírky maleb“. Úžasně podrobné dílo obsahuje životopisné údaje malířů, popis všech obrazů včetně technických údajů.

Nezapomněli jsme na něj – v polovině roku 2016 proběhla ve Schwarzenberském paláci v Praze výstava grafických listů a kreseb, které byly předmětem velkorysého a vzácného daru doktora Josefa Karla Eduarda Hosera Společnosti vlasteneckých přátel umění v březnu roku 1844. Čeští lékaři nebyli pouze vlastenci, ale také mecenáši a lidumilové.

Příště: prof. MUDr. Václav Steffal

Václav Vlk st.
15. 2. 2025

Pokud se bojíte vlastních voličů, nemůže vám Amerika pomoci.

Aston Ondřej Neff
15. 2. 2025

Bude záležet na tom, kdo se výzvy chopí.

Konzervativní noviny
15. 2. 2025

Mysleme s láskou a soucitem na ty první i na ty druhé.

Lubomír Stejskal
15. 2. 2025

Na 15. únor připadá v Kanadě Den vlajky.

Petr Kolman
15. 2. 2025

Prezident Petr Pavel je mužem mnoha tváří.

Emil Bratršovský
14. 2. 2025

O té naší pivní kultuře...

Václav Vlk st.
15. 2. 2025

Pokud se bojíte vlastních voličů, nemůže vám Amerika pomoci.

Aston Ondřej Neff
14. 2. 2025

Tomio Okamura muže dělat pronásledovaného mučedníka.

Aston Ondřej Neff
13. 2. 2025

Deziluze z vlády vedené Petrem Fialou je ohromná.

Aston Ondřej Neff
15. 2. 2025

Bude záležet na tom, kdo se výzvy chopí.

Martin Korbáš
16. 2. 2025

V souboji zámořských hokejových velmocí výběr USA porazil 3:1 Kanadu a stal se prvním finalistou...

Lidovky.cz, ČTK
16. 2. 2025

Finští hokejisté vyhráli na Four Nations skandinávské derby se Švédy 4:3 v prodloužení. V Montrealu...

ČTK, Lidovky.cz
15. 2. 2025

Policie v sobotu večer evakuovala pražský Obecní dům kvůli ohlášenému výbušnému zařízení v budově....

Břetislav Tureček
16. 2. 2025

Princ Turkí bin Fajsal, bývalý šéf tajné služby, diplomat a člen nejužší královské rodiny Saúdské...

idh Dominika Hovadová, ČTK
15. 2. 2025

Dvě ze zraněných žen ze čtvrtečního mnichovského útoku automobilem na odborářskou demonstraci svým...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz