Neviditelný pes

HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (18)

24.1.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku.

V roce 2000 vydalo nakladatelství Galén velice svěží knihu s názvem „Syndrom kolibříka“. Autorem této vzpomínkové knihy je profesor MUDr. Otakar Poupa (1916-1999), český fyziolog a pedagog, který odešel v roce 1968 do švédského exilu a ve Švédsku žil a pracoval až do své smrti v červnu 1999. Mimo jiné vzpomíná, jak vznikl v červnu 1968 později „nechvalně“ známý manifest Dva tisíce slov. Trochu zkrácený úryvek:

Jednoho červnového rána volal Jan Brod, že mu telefonoval dr. Kriegel, že co jako vědci, že nic pro novou politiku nedělají. Co prý takhle nějaké provolání? Tenkrát se toho psaly metráky. Za chvíli volal Wichterle, že by se to mohlo udělat, ba dokonce mělo udělat. Proč ne? Ale jak? Docela jasně říci to, co si myslí nekomunisté, takzvaní nestraníci, o soudruzích, kam to dopracovali. … Napsali jsme si v bodech, co by tam asi mělo být. Bylo to trochu k smíchu, dělat z toho manifest nebo prohlášení. Zdálo se mi, že tohle si už dávno zpívají vrabci na střeše, že to není vůbec nic nového. Šlo ale o to dát tomu přiměřenou formu, jasnou a čistou, bez ozdob a parády. Kdo tak ale píše? … Wichterle navrhl Vaculíka…. Sešli jsme se poprvé ve čtvrtek 6. června v18.00 na terase v Park Hotelu blízko Vaculíkova bytu, Wichterle, Brod a já, probrali jsme naše návrhy a pak jsme na něho ještě chvíli čekali. Přišel, s černou čupřinou na hlavě, podsaditý horák v brýlích. Tenkrát ještě neměl vousy pod nosem. Moc toho neřekl, jen poslouchal, co po něm chceme. A pak se po nás třech po řadě podíval a řekl: „Napíšu! Ale jen pravdu, a krátce. Tak nanejvýš dva tisíce slov! Hotový text přinesl (Vaculík) v úterý 11. června v18.00 – tedy ani ne za týden. Byla to krása! Ten člověk uměl myslet a uměl psát…. Bylo to 27. června (toho dne text vyšel v novinách), den byl jako ze zlata. Jan Brod mne volal do ústavu, že je strašný malér ze Dvou tisíc slov, že o nich jedná parlament, že Smrkovský je z toho ve stavu nepříčetnosti … Druhého dne a po dny následující nastala povodeň. Lidé z celé země psali novinám a masově se hlásili k podpisu Dvou tisíc slov. A zvlášť potom, co se rozneslo, že nás soudruh Indra rozkázal zatknout jako kontrarevolucionáře. Nikdo ho už tenkrát neposlechl…

18 lékaři 1

Profesor MUDr. Jan Brod, rodák z Nového Jičína

Jedním z oněch iniciátorů byl Jan Brod. Jméno tohoto rodáka z Nového Jičína lidem bohužel moc neříká. A přitom: úžasný člověk, vynikající lékař, neuvěřitelně spletitý a zajímavý život. Jan Brod se narodil v dnešním Novém Jičíně ještě za Rakouska-Uherska. V roce 1912. Tatínek byl znamenitý obchodník. Byli taková tradiční židovská rodina. Nadaný syn Jan promoval 27. února 1937 na První lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze s vynikajícím prospěchem a hned nastoupil u profesora MUDr. Kristiána Hynka (1879-1960), přednosty I. interní kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy jako neplacený volontér. Již tehdy se zajímal o interní medicínu, především o funkce ledvin. Snad proto rád přijal nabídku odborné stáže ve Vídni u pražského rodáka profesora Hanse Eppingera (1879-1946), v té době známého a věhlasného internisty. Mimochodem, pan profesor se později velice zkompromitoval experimenty s vězni v nacistickém koncentračním táboře. Ale to nemohl tehdy mladý lékař tušit. Na Eppingerově interní klinice si padli odborně i lidsky do oka s patologem a hepatologem profesorem Hansem Popperem (1903-1988), také českého původu. Spolu zkoumali funkce ledvin a vydali ještě ve Vídni v roce 1938 práci „Die physiologischen Schwankungen der Nierenarbeit“, doslovně přeloženo Fyziologické výkyvy v práci ledvin, avšak podstata práce spočívala (aby to měl čtenář složitější) v popisu “glomerulární filtrace v průběhu 24 hodin“. A tak se doktor Jan Brod dostal k nefrologii.

18 lékaři 2

Anglický lékař Richard Bright

Nefrologie je termín, který se užívá asi až od roku 1960, předtím to bylo totéž s názvem „ledvinové lékařství“. Každopádně jde o diagnózu a léčbu ledvin, jejich transplantace a dialýzu. Zakladatelem tohoto studia ledvinových onemocnění je všeobecně uznáván anglický lékař Richard Bright (1789-1858), který jako první upozornil na souvislost ledvinových nemocí s výskytem bílkoviny v moči. Stalo se tak na jeho londýnské přednášce v roce 1827. Rovněž jako první rozeznal zánět ledvin, jemuž se říká nefritis, nebo také Brightova nemoc.

18 lékaři 4

Papež nefrologie Homer William Smith

Jenže to se již blížila druhá světová válka a první Brodova emigrace. Nakonec se stal vojenským lékařem u našich jednotek ve Francii a v Anglii, od roku 1943 působil u britské armády v Africe a v Itálii. V britské armádě byl jeho nadřízeným vynikající britský kardiolog doktor Paul Wood (1907-1962). Tento skutečně první moderní kardiolog a psycholog měl na doktora Jana Broda značný vliv. Naučil ho něčemu, co se tehdy na fakultách učit nemohli – fyziologickému myšlení u pacientova lůžka. V říjnu 1945 kapitán Royal Army Medical Corps doktor Jan Brod demobilizoval a než se vrátil na I. pražskou interní kliniku, absolvoval dvě úžasné medicínské stáže. První byla v roce 1946 u slavného internisty G. W. Pickeringa (1904-1980) v Londýně, známému výzkumem reninu a následně (jako stipendista Rockeffelerovy nadace)rok u amerického fyziologa profesora Homera Williama Smithe (1895-1962) ve Fyziologickém ústavu New York Univerzity, uznávaného výzkumníka funkce ledvin, který byl nazýván neoficiálním titulem „nefrologický papež“. Ten mimochodem objevil inulin, což je polysacharid potřebný při zjišťování funkčního stavu ledvin. A jsme zase zpět u nefrologie.

A takto vyzbrojen byl zpátky v Československu. V roce 1947 vrací na I. interní kliniku, v roce 1949 se habilituje z patologie a terapie vnitřních chorob. V roce 1951 nastupuje do nového Ústavu chord oběhu krevního, posléze jako přednosta tohoto ústavu až do roku 1968. Jeho odborné i společenské angažmá v této době je úžasné, ústav si získal výrazné mezinárodní renomé. Tehdy již profesor MUDr. Jan Brod(od roku 1963) organizoval nespočet seminářů, sympozií a postgraduálních kurzůa vydal také řadu odborných prací. V roce 1962 vydal rozsáhlou monografii o více než tisíci stranách „Ledviny. Fyziologie, klinická fyziologie, klinika“. Monografie vyšla i v Berlíně (1964) a v roce 1973 ve vydavatelství Butterworth v Londýně. Profesor Brod byl jedním za zakládajících členů Mezinárodní nefrologické společnosti (International Society of Nephrology) a účastnil se jejího prvního kongresu v roce 1960 v Ženevě. Její druhý kongres se s vynikajícím mezinárodním ohlasem uskutečnil v roce 1963 v Praze a doktor Brod mu předsedal.

18 lékaři 3

Všechno o ledvinách od doktora Broda

Rád přednášel a díky tomu výrazně ovlivnil rozvoj nefrologie na Slovensku. Konec konců Slovensko měl rád i jinak – každým rokem lyžoval s manželkou a se synem v krásných Donovalech. Mezi jeho koníčky mimo jiné patřila i historie, hudba a výtvarné umění. Sám byl výborným pianistou a obdivovatelem dirigenta České filharmonie Karla Ančerla. Ústav, který vedl, se v neblahých letech po roce 1948 stal neuvěřitelně tvůrčí a lidskou oázou tehdejší československé medicínské vědy.

Ovšem ze známých důvodů uvedených na počátku tohoto textu se nemohl v době okupace Československa vojska armády Varšavské smlouvy, kdy byl na dovolené v Jugoslávii, natrvalo vrátit domů. A tak přišla druhá emigrace. Měl řadu nabídek na zahraniční angažmá, avšak volil Německo. A to i přesto, že jeho maminka zahynula v koncentračním táboře.

V roce 1969 se stal vedoucím Nefrologického pracoviště v univerzitní nemocnici v Hannoveru a jeho další život byl plný mezinárodních odborných i společensko- vědních aktivit. Dlužno připomenout, že díky jeho působení v letech 1951 až do roku 1968 vyrostla u nás řada vynikajících odborníků i světově uznávaných. Mnozí z nich bohužel emigrovali a stali se významnými osobnostmi na univerzitách v USA, v Kanadě i jinde. Výčet evropských aktivit profesora Broda po roce 1989 je zcela nad rámec rozsahu tohoto textu. V roce 1984 se stal například členem Green College v Oxfordu, kde se na jeho počet konají dodnes odborné přednášky.

18 lékaři 5

Kašna k památce československých parašutistů…

Profesor MUDr. Jan Brod, DrSc., měl pochopitelně velmi dobrý vztah k Anglii. Zakoupil si dům v krásném bývalém lázeňském městě Royal Leamington Spa (hrabství Warwickshire), kde chtěl prožít stáří. Zdaleka nešlo o náhodnou volbu - i když je toto město svou historii spjato s významnými osobnostmi politiky, kultury (od roku 1838 má město privilegium používat titul královské – Royal za to, jak se staralo o pobyt budoucí dlouholeté panovnice monarchie princezny Viktorie v roce 183o), pro nás je především spojeno s našimi novodobými dějinami.

Málokdo ví, že v době druhé světové války bylo toto město místem výcviku československých parašutistů, když později sedm z nich provedlo 27. května 1942 atentát na říšského protektora Heydricha. V městském parku Jepshon Gardens je na jejich počest a památku umístěna kašna ve tvaru padáku. Je opatřena naším znakem a vyrytými jmény oněch hrdinných mužů.

Bohužel, doktor Brod se vysněného odpočinku nedočkal. Zemřel náhle, 10. února 1985 ve věku 73 let v Celle u Hannoveru. Jeho manželka Ula odvezla urnu s jeho popelem právě do Royal Leamington Spa a uložila ji na místním hřbitově mezi hroby příslušníků československé zahraniční armády, kteří padli ve druhé světové válce. On totiž pan profesor sloužil v roce 1941 právě v tomto městě u československé vojenské jednotky a ošetřoval zde mimo jiné i raněné po německých náletech na Coventry.

Škoda jen, že se o tomto významném muži v Novém Jičíně, jeho rodném městě, mnoho neví. Tedy – téměř vůbec nic.

Čeští nefrologové založili Nadační fond Jana Broda, který pořádá odborné konference „Brodovy dny“. V Praze je předsedou Nadačního fondu Jana Broda (dříve Nadace Jana Broda-1993) český nefrolog profesor MUDr. Karel Matoušovic (*1940 v Roudnici nad Labem).

Belgický Nadační fond dr. Paula Janssena uděluje od roku 1995 Cenu Jana Broda za vynikající práce v oboru nefrologie. Na Jana Broda nelze zapomenout.

Příště: doc. MUDr. Dmitrij Slonim



zpět na článek