Neviditelný pes

HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (101)

4.9.2019

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou. A zajímavé jsou i okolnosti jejich vzdělávání i kariérních postupů. Neschází také jejich životní epizody přímo dobrodružné.

Je zajímavé, že kdykoli v tomto seriálu píšeme o lékařích, kteří studovali ještě do první poloviny minulého století, platí pro ně, že nikdo jim nekladl „kádrové“ podmínky pro studium. Buď vystudovali, uplatnili se, nebo přešli na jiný obor. Až druhá polovina minulého století přináší situace, kdy jsou zájemci o medicínské studium odmítáni z důvodů ryze politických, většinou pro postoje, které v těch či oněch dobách zastávali jejich rodiče či příbuzní. Politické postoje Vratislava Hanzelky byly zřejmě příčinou toho, že prvorozený syn Zdeněk, manželů Boženy a Vratislava Hanzelkových nebyl po maturitě na brněnském gymnáziu (Elgartova) přijat na studia medicíny, kam se hlásil.

Nevzdal to. Vystudoval dvouletý obor oční optik a hlásil se na medicínu znovu. A to hned na brněnskou i královéhradeckou fakultu. Opět nebyl přijat. Zkoušel štěstí i potřetí a nakonec byl v roce 1977 ke studiu přijat. Promoval, když mu již pomalu běžela Kristova léta – v roce 1983, ve svých dvaatřiceti letech věku. Již během studia měl to štěstí, že zaujal výraznou osobnost české gynekologie profesora MUDr. Ladislava Pilku, DrSc. (1933-2014).

101 Znamenití 1

Doktoru Ladislavu Pilkovi (na snímku) se také někdy přezdívá „otec dětí ze zkumavky“. Byl průkopníkem asistované reprodukce, ačkoli původně nechtěl ani porodníkem být. Zajímala ho endokrinologie (odvětví medicíny zabývající se diagnózou a léčbou hormonálních poruch). Nakonec byl „umístěn“ v porodnici a posléze si udělal atestaci z gynekologie. Když Zdeněk Hanzelka promoval, doktor Pilka se habilitoval a o čtyři roky později byl jmenován univerzitním profesorem. A také v té době byl přesně rok prvnímu dítěti počatému pomocí metody GIFT, což byl výsledek trpělivé práce kolektivu okolo profesora Ladislava Pilky. Brzy patřil mezi jeho nejbližší spolupracovníky i čerstvý MUDr. Zdeněk Hanzelka, který pouhých deset let po promoci získal v oboru asistované reprodukce titul CSc.

Úspěch brněnské metody GIFT byl značný. Šlo vlastně jen o malou pomoc přírodě. Kanadský profesor Asch nazval tuto metodu Gamete Intrafallopian Transfer (přenos vajíček se spermií do vejcovodu). V roce 1998 byl profesor MUDr. Ladislav Pilka, DrSc. za tuto metodu oceněn v San Franciscu Světovou organizací pro léčbu neplodnosti jako jedna z dvanácti nejvýznamnějších osobností v tomto oboru.

A právě v roce 1993 byl profesor Ladislav Pilka školitelem MUDr. Zdeňka Hanzelky, při jeho zpracování kandidátské disertační práce (univerzitní hodnost CSc.) s názvem „Kryokonzervace gamet a embryí v asistované reprodukci“ (titulní strana dizertační práce níže).

101 Znamenití 2

MUDr. Hanzelka nastoupil hned po promoci jako sekundární lékař na II. gynekologicko-porodnickou kliniku v Brně, jejímž přednostou byl od roku 1988 do roku 1998 profesor MUDr. Ladislav Pilka, DrSc. Po dvou atestacích se doktor Hanzelka věnoval nejprve výzkumu předčasných porodů, posléze přednášel i na lékařské fakultě. V letech 1993-1994 byl jedním ze čtyř řešitelů projektu „Asistovaná reprodukce – její rozvinutí v oblasti andrologické, imunologické a použití kryokonzervace“. Dalšími třemi řešiteli byli embryoložka RNDr. Alice Malenovská, MUDr. Václav Jordán a profesor MUDr. Ladislav Pilka, DrSc.

Řadu odborných prací a vědeckých článků zpracoval MUDr. Zdeněk Hanzelka, CSc. ve spolupráci s dalšími kolegyněmi a kolegy. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patřil i profesor MUDr. Pavel Trávník, DrSc. (*1947), jeho o čtyři roky starší kolega z brněnského gymnázia (Elgartova), který dnes pracuje jako vedoucí embryolog a ředitel laboratorního úseku společnosti REPROMEDA, což je centrum reprodukční medicíny a genetiky.

Profesor Pavel Trávník spolu s doktorem Zdeňkem Hanzelkou založili v roce 1991 první kliniku reprodukční medicíny v Česku. Dali jí název UNICA a oba zde také v počátcích pracovali. MUDr. Hanzelka vedl mimo jiné i homeopatickou a fyzioterapeutickou ambulanci. V roce 2001 převzal vedení UNICE Hanzelkův o rok mladší kolega, profesor MUDr. Zdeněk Malý, CSc. (*3. 4. 1952), jeden z původních členů týmu profesora Pilky.

Doktor Malý byl mimochodem také jednou nepřijat ke studiu medicíny (nevhodný kádrový profil). Profesor Malý vedl toto zařízení až do roku 2014. V té době (2014) se vedení kanadské McGill Univerzity, jedné z vysoce prestižních světových univerzit, rozhodlo uzavřít strategické partnerství právě s brněnskou Unicou, kterého si tehdy velice cenil například dr. Hananel Holzer, přednosta McGill Reproductive Centre, uznávaný profesor katedry Porodnictví a gynekologie této univerzity, která má celkem 21 fakult.

Toho se bohužel MUDr. Zdeněk Hanzelka, CSc. již nedožil. Zemřel padesátidevítiletý 10. prosince 2010. V posledních letech svého života pracoval jako privátní a oblíbený gynekolog v Blansku.

101 Znamenití 3

MUDr. Zdeněk Hanzelka, CSc. (na snímku) natočil se známou brněnskou rozhlasovou pracovnicí a moderátorkou PhDr. Marcelou Vandrovou několik rozhlasových pořadů na téma „Děti ze zkumavky“. Do doby jeho dětství patří také vznik populárního brněnského „tanečního učiliště“ Starlet (Hvězdička), které založil v roce 1959 Vladimír Buryan. Zdeněk Hanzelka zde nějaký čas působil amatérsky jako oblíbený taneční mistr.

Příště: profesor MUDr. Oskar Fischer



zpět na článek