20.9.2019 | Svátek má Oleg


HISTORIE: Tajemství svastiky

25.10.2005 22:28

Čtenáři mých článků Mein Kampf ve zpětném zrcátku I a Mein Kampf ve zpětném zrcátku II si přáli vědět o svastice více a ptali se, co vlastně svastika znamená. To je ovšem složitější otázka, než se na první pohled zdá.

Svastika v minulosti
Svastika patří mezi nejstarší mystické symboly. Známa byla již před deseti tisíci lety a vyskytuje se hojně v celé Evropě a Asii. Lze se s ní setkat také v Africe a Severní a Jižní Americe. Je natolik jednoduchý a přitom výrazný symbol naznačující různé mystické významy, že se buď vyvinula nezávisle na různých místech nebo byla místními kulturami rychle přejata.
Její původ je dnes již zahalen tajemstvím. Nejspíše se vyvinula ze slunečního kruhu (slunečního kříže), který je asi nejstarším mystickým znamením vůbec a je ještě rozšířenější než svastika. Jeho základním významem je slunce.

V průběhu doby putovala svastika různými kulturami, které si její význam pochopitelně přizpůsobovaly. Přesný vznik svastiky se tak již dohledat nedá. Proto je nemožné vybrat jeden její význam a označit je ho za ten jediný původní a správný význam svastiky. V indoevropské civilizaci je však svastika tradičně pokládána za šťastné znamení, případně symbol slunce, ohně a energie. Krom toho ji její symetrický tvar se čtyřmi rameny předurčil k takovým mystickým významům jako koloběh života, nesmrtelnost a nekonečnost, čtyři světové strany a čtyři roční období. Stejně jako sluneční kříž může také symbolizovat spojení kruhu a kříže, protikladných sil podobně jako ve znamení jing a jang.
Množství významů svastiky, které jsme tu zmínili, na druhou stranu neznamená, že každá svastika musí nějaký význam mít. Je totiž potřeba rozlišovat svastiku užitou jako symbol od svastiky užité jako ornament, která význam nemá. Svastika je opticky atraktivní, takže byla v minulosti užívaná i jako ozdoba bez hlubšího smyslu. Svastika byla oblíbená jako ornament hlavně v antice v celém prostoru helénské a latinské civilizace, ale lze se setkat také v pozdější evropské architektuře, včetně církevních staveb.

V Asii je svastika nejrozšířenější a jde o znamení běžně používané již několik tisíc let až do dneška. Jako mystický symbol ji uznávají hinduisté, budhisté i džinisté. Pro budhisty má hned několikerý význam. Je znamením na Budhových prsou, kde ji můžeme spatřit na různých Budhových sochách. Zobrazuje se také na Budhových chodidlech a představuje „kolo zákona“, které uvedl Budha svým učením do pohybu.
Na rozdíl od budhistů rozlišují hinduisté pravotočivou a levotočivou svastiku. Pro hinduisty je pravotočivá svastika (ohnutá po směru hodinových ručiček) symbolem mužské síly, vnějšího světa, slunce a boha Ganéši. Levotočivá svastika (ohnutá proti směru hodinových ručiček) je symbolem ženské síly, vnitřního světa a noci. Tato svastika má být symbolem bohyně smrti Kálí a nazývá se „sauvastika“ nebo „swavastika“. Obě svastiky dohromady symbolizující tvořivý a ničivý element, mužský a ženský princip, protisměrné doplňující se síly. Se svastikou užitou v náboženském kontextu se můžeme setkat také v České republice, neboť i zde působí původem čínská sekta Falun Gong, která má její levotočivou podobu ve znaku.

Možná vás překvapí, že svastika je také raným křesťanským symbolem. V dobách pronásledování křesťanů v Římě byla svastika používána jako zástupné znamení místo křesťanského kříže, jehož zobrazování bylo zakázáno. Proto se svastika objevuje po začátku našeho letopočtu také v římských hrobkách a dalších křesťanských artefaktech. Podobným zástupným symbolem byla kotva, která má v křesťanství ještě další významy.
Svastika byla tehdy nazývána gammadion nebo crux gammata, protože připomíná čtyři spojená řecká písmena gamma. Z této doby pochází křesťanský výklad svastiky jako čtyř evangelistů s Ježíšem Kristem uprostřed. Podobný motiv božské síly uprostřed svastiky je znám z Asie, kde se svastika někdy vykládá jako svět, jenž se otáčí okolo božstva uprostřed. Mystický význam má svastika krom toho v rituálech svobodných zednářů.
V Evropě znali svastiku kromě národů helénského prostoru Keltové, Germáni i Slované. To je doloženo archeologickými nálezy i z území Česka. S Germány se dostala do Skandinávie, obloukem pak pronikla také do pobaltských zemí a Ruska. Svastiku tedy můžeme pokládat za znamení univerzálně rozšířené v indoevropské civilizaci.

Svastika ve 20. století
Až do nástupu nacistů k moci se svastika v Evropě a Spojených státech celkem běžně užívala jako symbol štěstí a energie. Jako taková se objevovala jako součást různých emblémů. V literatuře se lze setkat s příklady užití od loga švédského výrobce elektrozařízení až po americký skautský odznak. V angličtině se svastice také někdy říkalo lucky cross (šťastný kříž) a jeho čtyři ramena ve tvaru písmen L se vykládala jako slova luck (štěstí), life (život), love (láska) a light (světlo).

Pověst svastiky jako znamení štěstěny zřejmě napomohla tomu, že byla opakovaně používaným znamením ve vojenské symbolice. V první polovině dvacátého století užívaly svatiku ve výsostných znacích nebo odznacích jednotlivých jednotek ozbrojené sbory Finska, Lotyšska, Polska a Spojených států amerických. Je možno najít i další výskyty svastiky v oficiální symbolice různých států bez jakékoli souvislosti s nacisty. Ze zjevných důvodů však okolo druhé světové války z oficiálních symbolů mizí.

V roce 1920 se černá svastika dostává do znaku NSDAP. Častý je v této souvislosti dotaz na údajné zrcadlové převrácení svastiky Hitlerem, čímž se na nacistickém vlajce mělo ocitnout nešťastné znamení místo šťastného. Jednoznačnou odpověď komplikuje, že svastika, jak bylo řečeno výše, nemá přesně definovaný význam. Některé skupiny nerozlišovaly význam levotočivé a pravotočivé varianty, další je sice rozlišovaly, ale jejich význam se mohl lišit od významu svastiky u jiné skupiny. Pozitivní význam by však měla mít spíše pravotočivá varianta známá z nacistické symboliky.
Můj názor je ten, že pověst o převrácení svastiky Hitlerem je další z bájí kolujících o nacizmu a osobě Adolfa Hitlera. Údajné převrácení svastiky v nešťastné znamení romanticky doplňuje hrůzné výsledky nacistické vlády, ale je pouze bájí. Podobně kolují fámy o tom, že Hitler nenáviděl Židy, neboť se nakazil syfilitidou od židovské prostitutky, že Hitlerova rodina pocházela z Čech a podobně.
Hitler v Mein Kampfu sám připouští, že jeho návrh znaku NSDAP nebyl originální, neboť podobných se sešlo více. Zřejmě mezi nimi byly obě varianty svastiky, pravotočivá i levotočivá. Mezi ariosofy na přelomu 19. a 20. století jsou zdokumentované obě varianty. Nepodařilo se mi shromáždit dost údajů, abych mohl spolehlivě říci, která převažovala. Je však možné poukázat na znak německé ultranacionalistické Společnosti Thule, od níž nacistická strana převzala ve svých počátcích některé myšlenky i část členů. Tento spolek používal také pravotočivou svastikou jako později NSDAP. Lze předpokládat, že Hitler se nechal inspirovat jejím znakem.
Dále lze poukázat na to, že nacisté znali dobře význam svastiky v Asii, odkud měla árijská rasa pocházet. Proto také sami nacisté používali také název svastika (indický název, pocházející ze sanskrtu) místo Thorova kříže nebo jiného tradičního označení svastiky mezi Germány. V nacistické nauce měla být svastika znamením árijské rasy a měla symbolizovat její vítězství. Asi není pravděpodobné, že by jako znamení zdaru použili záměrně znamení pravého opaku.
Je ovšem možné, že roli při výběru pravotočivé/levotočivé svastiky hrály i jiné důvody. Pravotočivá svastika je „silnější“ znamení než levotočivá, neboť Evropan zvyklý vnímat zleva doprava automaticky bere pravotočivou svatiku jako znamení pohybu vpřed. Natočení svatiky na jeden z rohů dojem pohybu ještě umocňuje. Nacisté měli propagandistické techniky výborně zvládnuté a jistě jim tento moment neunikl.

Pouhých dvanáct let nacistické vlády dokázalo spojit toto starobylé příznivé znamení s takovými hrůzami, že je od té doby v euroamerické civilizaci tabu. Ale deset tisíc let historie se nedá ze společné kulturní paměti jen tak vymazat. Nebo je to jenom náhoda, že roli symbolu štěstí převzal po svastice právě čtyřlístek?

Budoucnost svastiky
Na závěr jedna provokativní, ale napůl vážně míněná poznámka: postihováním zobrazování svastiky jen utvrzujeme její nový zkreslený význam. Co by se stalo, kdybychom ji začali bez omezení používat v jejím původním významu? Zkušenost ukazuje, že omezování svobody projevu je málo účinné. Ve Spojených státech amerických zaručuje První dodatek vydávání Hitlerových děl i znázorňování svastiky, a přesto tam k žádnému nacistickému převratu nedošlo - na rozdíl od Evropy, kde jsou neonacistická hnutí dlouhodobě etablovaná přes všechna omezení svobody projevu. A jestliže je nějaké opatření zbytečné, proč v něm pokračovat? Jedním z důvodů, které extrémní živly k používání svastiky láká, je její (nesprávná) pověst temného znamení. Když budeme znovu kreslit svastiku na novoročenky a blahopřání, vrátí se jí její původní význam a ztratí pro nekalé živly na přitažlivosti. Roztomilé znamení jako čtyřlístek nebo podkůvka pro štěstí bude těžko ozdobou „tvrďáků“ v bomberech.

autor je právník, specializuje se na trestní právo



Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení
Po operaci mandlí upadl chlapec do kómatu, začalo trestní řízení

Policisté na Královéhradecku zahájili trestní stíhání tří lidí a jedné firmy, kteří údajně nesou odpovědnost za tragédii. Ta se odehrála před dvěma lety, jejímž následkem osmiletý chlapec po operaci mandlí upadl do kómatu.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.