J. Jurax 2.12.2016 2:36

Zajímavé téma

No, A-102 postrádal přistávací klapky, takže jeho přistávací rychlost 140 km/h byla na tehdejší požadavky příliš vysoká. Vyzbrojen byl čtyřmi kulomety vz. 30.

Sériové B-534 byly vyzbrojeny vždy čtyřmi kulomety vz. 30, ale u první verze byla jedna dvojice kulometů v dolních křidlech. Prý nevyhovovala přesnost jejich střelby, proto byly kulomety odstraněny i z již hotových letadel (47 strojů) a dalších 54 strojů bylo vyzbrojeno jen kulomety v trupu. Letadla druhé až čtvrté série pak měla 4 kulomety v trupu. Tabulka v článku je zde poněkud nepřesná. Autor se nezmínil o Bk-534, které měly nést 20 mm kanón Oerlikon FFS, ale nakonec - protože se nepodařilo vyřešit jeho umístění mezi válci motoru HS 12Ycrs (původní francouzské motory měly závěsný systém pro kanón Hispano 402), takže místo něj měly třetí kulomet vz. 30 střílející dutou hřídelí vrtule.

Pokud jde o tvrzení autora, že B-534 byla nejhorší varianta nabízející se stíhačky pro naše letectvo ve 30. letech minulého století, řekl bych, že je diplomaticky řečeno poněkud diskutabilní. Ono všechny tehdy porovnávané stroje byly podle literatury víceméně srovnatelné; ovšem jistě Škodovka stojící za Avií nesporně váhu měla; nejperspektivnější byl vlastně hornoplošník A-102, handicapovaný ale příliš vysokou přistávací rychlostí a v očích komise patrně i tím, že byl jednoplošný. Všechno to byly stroje celokovové (Avia, A-102, Š-231 a 331) či smíšené (BH-44, E-45) kostry potažené dílem duralovým plechem, dílem plátnem a s pevným podvozkem a pevnou (nestavitelnou) vrtulí. A všechny by byly v roce 1938 už za zenitem výkonnosti - včetně vybrané Avie B-534. Všechny postrádaly ochranné obaly nádrží i pancéřování - vzhledem k jejich době vzniku to ovšem nebylo nijak vyjímečné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vandas 2.12.2016 1:39

Skvělý článek. Díky pana Pujmane.

Pokračujte, je to velmi zajímavé. :-):-):-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek