Ať se palestinští Arabové sebevíc snaží popřít sepětí Židů s jejich pravlastí, Zemí izraelskou, každý nový archeologický nález ukazuje, jak je jejich úsilí marné. Dnes si představíme další z těchto objevů.

Informaci o něm přinesly izraelské servery 13. července; v tomto příspěvku budeme vycházet z článku „2,000-year-old coins hailing ‘freedom’ of Zion, Jerusalem uncovered in West Bank“, který publikoval 13. července portál The Times of Israel.

Jde o nález dvou starověkých mincí; jedna pochází z období první židovské války (protiřímské povstání z let 66 až 74 po Kristu), druhá z druhé židovské války známé také jako Bar Kochbovo povstání (rovněž proti Římu z let 132 až 135 po Kristu).

Zde jenom připomeňme, že prorok Mohamed, zakladatel islámu, jehož následovníci si Zemi izraelskou dnes nárokují, se narodil v roce 571 po Kristu.

Oba nálezy pocházejí z oblasti judsko-samařského regionu, což je označení historické; v moderní době se používá termín Západní břeh (Jordánu), s nímž před sedmi dekádami přišlo Jordánsko, aby odlišilo toto teritorium od území ležícího na opačné straně řeky Jordán (Východní břeh).

Obě archeologické lokality najdeme na mapě jižně od města Duma (orientační obrázek níže). První se jmenuje Khirbat Jibit – zde byla nalezena mince z první židovské války. Podle odborníků byla vyražena v letech 67 – 67 po Kr.

Vyobrazení: na jedné straně je list vinné révy a nápis „Herut Sion“ (Svoboda Sionu); na druhé straně je patrná amfora a nápis „Rok dva“.

Druhá lokalita se nachází na útesech Vádí Rašaš; leží asi kilometr severně od prvního naleziště. Zde objevená mince je spojena s druhou židovskou válkou. Vyražena byla v letech 134 nebo 135 po Kr.

Jedna strana zobrazuje palmovou ratolest a nápis „LeHerut Yerušalayim“ (Za svobodu Jeruzaléma). Na druhé straně je vyobrazena lyra a nápis Šimon, což je první jméno vůdce bojovníků za svobodu – Šimona ben Kosevaha (zvaného Bar Kochba).

Fotoodkaz zobrazující obě nalezené mince je ZDE. (V horní části je mince z let 134-135 po Kr., v dolní mince z doby 67-68 po Kr.)

Je asi zbytečné zdůrazňovat, že židovský nárok na Zemi izraelskou, ať už se v historii nazývala jakkoli, je oproti arabskému nesrovnatelně starší. V době, kdy islámští Arabové začali Zemi izraelskou dobývat (7. století po Kr.), byla už (zaokrouhleně) 1700 let pravlastí Židů, lhostejno zda těch, kdo v ní žili, anebo Židů pobývajících z různých důvodů v diaspoře.

Mapa ukazující orientační polohu obou nalezišť starověkých minci (červený křížek). Podklad: Freevectormaps.com, volná licence s povinnou atribucí.