Nástroj, který používal stavitel Zdi nářků

Ve stokách pod Zdí nářků, tak jak je vidět dnes, nalezl archeolog Elí Šukrún z izraelského Památkového úřadu zrezivělý železný sekáč (lidově „majzlík“). Asi jej tam přesně před dvěma tisíci lety ztratil některý z kameníků při uměleckém opracovávání horních vrstev opěrné zdi Chrámové hory. Široká hlavice patnácticentimetrového sekáče ve tvaru houby se intenzívním používáním roznýtovala a zploštila. Šukrún našel tento nástroj na úpatí zdi mezi úlomky kamenů, několik desítek metrů pod dnešní esplanádou (velkým upraveným prostranstvím). „Podle mého soudu asi sekáč zedníkovi vyklouzl z ruky, když stál na lešení a opracovával vrchní kamenné kvádry. Buď mu nestálo za to slézt pro ně dolů, nebo jej už nenašel,“ vysvětlil Šukrún reportérovi izraelského rozhlasu. Objevil ho mezi mincemi a střepy, které mohou pocházet tak z prvních let našeho letopočtu.

Jeden z dříve nalezených sekáčů

K nálezu došlo už před několika měsíci, ale vzhledem k nutnosti „přesného prozkoumání“ jej Památkový úřad oznámil teprve nyní.

Pro tzv. „herodovskou“ stavební technologii je typické používání obrovských kamenných kvádrů o váze několika desítek tun, jejichž základní opracování se provádělo v kamenolomech zřízených o něco výš. Odměřili je tam vždy přesně na milimetry a pak je pomocí válců dopravili na místo určení - v tomto případě k mohutné opěrné zdi stavěné kolem celého chrámu, jejíž spodní vrstvy pocházejí z Herodových časů. Zasadili je na místo a pak na nich kameníci vytvářeli různě široká „orámování“, aby zdi nevypadaly jen jako jednotná rovná plocha, nýbrž aby dostaly plastický vzhled.

Při této příležitosti se Šukrún zmínil i o tom, že k stavbě této dnes tak proslulé Zdi nářků nedošlo už za života krále Heroda, nýbrž až po jeho smrti za některého z jeho následníků.

Stavební bloky opěrné zdi stojí na skále a v tamních podzemních tunelech objevil Šukrún zasypané lázně určené k úplnému ponoření (mikve) z doby prvního Šalomounova chrámu. Že k dokončení Zdi nářků a jiných částí obvodového zdiva nedošlo v době, kdy Herodes ještě žil, poznal tento archeolog podle mincí, které se našly v suti. V roce 20 př. Kr. začal Herodes s úplnou přestavbou chrámu a jeho areál značně rozšiřoval zejména směrem k jihu, kde dnes stojí mešita al-Aksá. Jmenovaný panovník zemřel roku 4 př. Kr.

V uplynulých letech Šukrún ke své radosti archeologa každou chvíli nacházel „něco“, co kdosi „poztrácel“ před dvěma tisíci lety: například maličký zlatý zvoneček, který kdysi zřejmě zdobil lem roucha některého kněze. Pravděpodobně se mu utrhl, když šel do chrámu obětovat a spadl do pouličního kanálu. Šukrún ho našel ve stoce vedoucí pod úrovní ulice.

© Ulrich W. Sahm
přeložila Ivana Kultová
www.wilberforce.cz

Další snímky zde (velkou fotografii nového sekáče žel nemám)